Nový experiment zveřejněný v časopise The Journal of Neuroscience zkoumal, jak lidský mozek kóduje a zpracovává tok času. 

Experiment francouzských vědců, který vedla neuroložka Leila Reddyová, izoloval některé nervové dráhy v lidském mozku, zodpovědné za vybavování a zaznamenávání plynutí času. To vedlo vědce k lepšímu pochopení mechanismů, které stojí za časem a pamětí.

Odborníci zjistili, že "časové buňky" v mozku účastníků se aktivovaly v určitých okamžicích, a to i v době, kdy nereagovaly na žádné vnější podněty, což naznačuje jejich smysl pro posloupnost.

Vědci nejprve požádali devět účastníků, aby si postupně zapamatovali krátkou opakující se sekvenci snímků, které zahrnovaly obrázky květu nebo bývalého prezidenta USA Baracka Obamy. V průběhu experimentu byly jednotlivé snímky náhodně pozastaveny a účastníci měli zodpovědět, jaký obrázek bude následovat. Vědci monitorovali jejich nervové reakce, což odhalilo, že se "časové buňky" v mozku v určitých okamžicích aktivovaly.

Ve druhém experimentu si skupina šesti pacientů prohlédla a zapamatovala stejnou sekvenci a také se naučila předvídat další obrázek ve vzorci. Tentokrát Reddyová a její kolegové sekvenci na 10 sekund náhodně pozastavili a neřekli dobrovolníkům důvod. Během krátkých přestávek, kdy pacienti čekali na obnovení sekvence, časové buňky v jejich mozku byly stále aktivní, přestože chyběly vnější podněty nebo události.

"Teď bude důležité pochopit, s jakou přesností jsou časové informace v těchto neuronech reprezentovány," uvedla Reddyová pro server Vice. Nové poznatky by tak kromě pochopení záhadného procesu časové organizace mozku mohly pomoci i pacientům s poruchami paměti a neschopností zpracovávat čas.