Zpráva o nálezu prstu pravěkého člověka, na kterém je patrná rakovina, obletěla minulý týden světová média. Objev 1,7 milionu let staré kosti podle vědců ukazuje, že rakovina není záležitostí moderní společnosti, jak medicína předpokládá.
Podle předního českého onkologa Josefa Kouteckého ale nejde o žádný mimořádný objev. “Nejedná se o nic, co by nás mělo překvapit. To, že našli na pravěkém člověku stopu nádoru, není nic nového. Takové informace existují již dávno,” řekl Aktuálně.cz.
“Nádory existují od té doby, kdy vznikly vícebuněčné organismy. Vznikají tak, že se některé buňky dostaly na špatnou výhybku a z toho onemocnění vzniklo. Nádorová onemocnění postihují nejen lidi, ale všechen život. Postihují rostliny, postihují všechny živočišné druhy: od brouků a hmyzu přes ryby a ptáky až po savce," říká zakladatel dětské onkologie v Česku.
Nález v jeskyni Swartkrans nedaleko Johannesburgu v Jihoafrické republice je sice nejstarším důkazem rakoviny na předkovi člověka, rozhodně se ale podle profesora Kouteckého nejedná o nejstarší doklad nádorového onemocnění na světě. "V britském muzeu je kostra dinosaura, na které je prokazatelně vidět nádorové onemocnění. A všichni víme, že dinosauři žili daleko dříve než předkové či prapředkové člověka," dodává.
Moderní medicína podle badatelů předpokládá, že rakovina a nádory u lidí vznikly v důsledku životního stylu a vlivů okolního prostředí. "Naše studie ukazuje, že se tyto nemoci objevily u našich předků miliony let předtím, než vznikla moderní průmyslová společnost," popsal ve studii jeden z výzkumníků.
S tím souhlasí i Koutecký, podle kterého se ale nejedná o převratné zjištění. Medicína podle něj dávno ví o historickém vzniku rakoviny. "Rakovinových onemocnění přibylo kvůli způsobu života, životnímu prostředí i délce života, ale rozhodně to není tak, že medicína předpokládá vznik rakoviny v důsledku moderního stylu života," uzavírá.
