Na jih Moravy vábí ženy, víno, zpěv. A pestré tradice

Red
21. 5. 2012 9:02
Kouzlo jižní Moravy tkví v jejích zvycích, tradicích, řemeslech i lidové architektuře
Foto: Aktuálně.cz, www.jizni-morava.cz

Jižní Morava - Pestré kroje, dávné obyčeje a zapomenutá řemesla jsou v mnoha oblastech jižní Moravy patrné na každém kroku. A co teprve dobré vínko, charakteristické nářečí, něžně lyrické i rázně rytmické lidové písně, tanec a cimbálová muzika, jejichž krásu si nejlépe vychutnáte na moravských národopisních slavnostech.

Možná Jižní Moravu dobře znáte, ale dost možná do prosluněného kraje vinic přijíždíte poprvé. Určitě by vás proto zajímalo, co skrývají kouzelně tajemná slova jako fašank, verbuňk či dožínky. Víte, co je taková chasa, jízda králů, kdo jsou mužáci a kde malují ty nejkrásnější kraslice? A dozvíte se i to, že to některé z tradic dotáhly až na seznam kulturního dědictví UNESCO.

O tradicích jižní Moravy mnohé prozradí stránka, na které najdete vše, co potřebujete vědět, než vyrazíte za tradicemi kraje. Přesvědčte se portálu Jihomoravského kraje.

A především, webový portál jihu Moravy nabízí odpověď na všechny výše položené otázky. Těm, kteří se chtějí dozvědět více o tradicích a zvycích, řemeslech a architektuře jižní Moravy, tento lexikon jistě dobře poradí. Vhod jistě přijde i kalendář jednotlivých akcí. Ale hezky popořádku.

Jízda králů. V šatech

Kdysi rozšířený letnicový obřad má základ až v 15. století, kdy uherský král Matyáš po porážce Jiřím z Poděbrad uprchl do Uher přestrojený v ženských šatech. Na připomínku této události jede král na koni přestrojený v ženských šatech, s tváří zakrytou pentlemi a růží v ústech na důkaz mlčenlivosti.

Foto: www.jizni-morava.cz

Průvod královské družiny za doprovodu řady jezdců v překrásných krojích na ozdobených koních má neopakovatelnou atmosféru. Zřejmě nejznámější je jízda králů ve Vlčnově, kde se koná poslední květnovou neděli. Silnou tradici má jízda králů ve Skoronicích, každý rok začátkem července se odehrává v Doloplazích, Kojetínští ji zažijí v polovině srpna.

Když je veselo

Období, které trvá od Tří králů do Popeleční středy má na jihu Moravy hned několik poutavých označení - fašank, ostatky nebo končiny nicméně většina lidí zná pod jménem masopust. Přelom mezi zimou a jarem se tam vyznačuje pořádáním tanečních zábav a svateb. Vrcholem oslav je pak maškarní obchůzka vsi, na které nesmí chybět muzikanti, krojovaná chasa, tedy mládež, nejrozmanitější masky, ale ani dobré uzeniny a jiskrná pálenka. A koho vlastně chasa na konci veselí pochová?

Foto: www. jizni-morava.cz

Jaké by to bylo veselí, kdyby si chasa nezatancovala. Slovácký mužský improvizovaný tanec je tak podmanivý, že učaroval i komisi UNESCO. Verbuňk, stejně jako Slováckou jízdu králů, zařadila mezi mistrovská dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Ve Strážnici každoročně pořádají soutěž o nejlepšího tanečníka verbuňku.

Tanec se neobejde bez muziky - na jihu Moravy samozřejmě cimbálové. Cimbálovkami jih Moravy oplývá. ZDE se dozvíte, kde si můžete poslechnout třeba tu Neoveskou.

Pozor na májku

Až ze 16. století pochází krásný zvyk stavění máje tedy vztyčení ozdobeného smrku, borovice či jedle na návsi či náměstí. Májku místní obyčejně staví první květnový den, nebo na začátku tradičních krojovaných hodů, tedy jedné z nejsilnějších křesťanské tradice i svátku blahobytu. Hody mají svého patrona, obvykle takového, kterému je zasvěcen místní kostel. V hlavní roli hodů jsou vybraní chlapci, stárci, a samozřejmě děvčata - stárky.

Podoba hodového veselí se liší vesnici od vesnice. Například ve Velkých Pavlovicích se odpoledne sejdou chlapci v některé z restaurací a za doprovodu kapely jdou k domu první stárky, kde na ně čekají všechna krojovaná děvčata. Před domem zatančí hlavní stárek a stárka tři sóla a hodový průvod se může vydat na obchůzku městem. Pozvání na hody můžete dostat od přátel či rodiny, nebo se na ně vydat jako návštěvníci.

Samotná májka není nic jiného, než definitivní konec vlády jara a samozřejmě i měsíce lásky. Není větší ostudy, než když chasa z vedlejší vesnice svým rivalům májku pokácí, nebo dokonce odnese.

Čarodějnici? Spálit. Moranu? Utopit

Dalším ze zvyků, které se dochovali do dneška, je pálení čarodějnic. Čarodějnice skončí v plamenech vždy v noci na 1. května na počest vítání jara. Lidé dříve věřili, že této noci v povětří poletují čarodějnice, které se slétají na sabat a mají škodit lidem. Oheň jim v tom měl zabránit. Dnes je to spíše dobrá záminka pobavit se s přáteli, na menších vesnicích také příležitost spálit nepořádek všeho druhu. Dalších způsobem jak vyprovodit zimu, je vynášení Morany. Tento dříve zcela běžný zvyk se dnes již nevidí příliš často, přesto se lze této slavnosti zúčastnit například ve Svatobořicích-Mistříně.

Oslavy úrody

Foto: Aktuálně.cz, www. jizni-morava.cz

Na oslavu dobře sklizené úrody se koncem léta v některých vesnicích pořádají dožínkové slavnosti. Dožínky jsou spojené s výjezdem pro poslední úrodu. Ráz slavnosti se liší podle regionu. Někde prochází vesnicemi tradiční průvod s ozdobenými srpy, kosami a dožínkovými věnci, jinde se dožínky udržují spíše jako poněkud upravená a modernizovaná tradice.

Zlaté ručičky i zlato v hrdle

Mnoho obcí na jihu Moravy má svoje specifikum. Tak třeba Lužice mají své mužáky. Tento mužský pěvecký soubor tam zapěl poprvé v roce 2000. Mikulčice jsou zase hrdé na svoji chasu a Borkovany mají znalci spojené s kraslicemi. Místní je zdobí takzvaným vyškrábáním a křehké skvosty. Prací borkovanských maléreček, které po generace uchovávají světoznámé umění, se můžete potěšit v nově otevřené expozici.

Jedna z mála původních dílen na světě se dochovala v Olešnici. Modrotisková dílna rodiny Danzingerů se datuje v obci již od roku 1816. Jde o jeden z nejstarších způsobů potisku lněného a později bavlněného plátna pomocí původních dřevěných ručních forem a přírodního barviva indiga. S tím zájemce seznámí výstava, na které si místní výrobky mohou koupit.

Tradiční architektura

Na jihu Moravy se takřka vše točí kolem vína. Jeho výroba se otiskla i v místní architektuře, což mohou návštěvníci posoudit například nedaleko Strážnice v areálu vinných sklepech Plže u Petrova, sklepy Šidleny v Miloticích, popřípadě v Kozojídkách. Tato malebná obec oslní krásným výhledem na okolní kopcotivé vinařské tratě na úpatí podhúří Bílých Karpat. Krásné vinné sklepy ale nabízí mnoho dalších vesnic a městeček. Historické sklepy a lisovny hroznů nabízí Velké Pavlovice. Jde o typický příklad tohoto zařízení z hanáckoslovácké oblasti z doby po roce 1700.

Foto: Aktuálně.cz, www. jizni-morava.cz


Krásy vesnického života

Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici je expozice v přírodě, ve které jsou od roku 1981 návštěvníkům zpřístupněny areály moravských Kopanic, luhačovického Zálesí, Horňácka, vodních staveb, vinohradnických staveb a lučního hospodářství. Jedinečnost muzea, které představuje lidovou architekturu, způsob bydlení a života v zastoupených lokalitách, podtrhuje téma vinohradnictví, které je pro tento kraj typické. Návštěvní sezónu obohacuje několik tématicky laděných pořadů, ve kterých se návštěvník může seznámit s tradičními lidovými řemesly, lidovými zvyky a obyčeji v průběhu kalendářního roku. Domy lidové architektury jsou mimo jiné k vidění také v Hrubé Vrbce nebo v Sebranicích.

Nádherným příkladem lidové architektury je opravený rodný dům bratří Úprků. Se zdobenou štukovou omítkou v centru Kněžduba. V domě je expozice domácího interiéru konce 19. století a exponáty dokládající život a dílo malíře Joži a sochaře Franty Úprkových.

Jihomoravské Holandsko

Za větrnými mlýny nemusí člověk do Holandska. Přesvědčit se můžete v Bukovanech u Kyjova. Zdaleka viditelná třípatrová dominanta mlýna postaveného v roce 2004 ukrývá malou expozici muzea slovácké vesnice 19. století a také galerii. V nejvyšším patře je vyhlídková terasa, která skýtá nádherné výhledy do okolí.

Foto: Aktuálně.cz, www. jizni-morava.cz

Od roku 2007 je kolem mlýna areál hotelu vystavěný v tradičním stylu moravského Slovácka. Součástí areálu je Mlynářské stavení s restaurací nabízející krajovou kuchyni v prostředí stylového rustikálního interiéru, kvelbený sklep s posezením a rotundu s kinotékou. Větrný mlýn holandského typu z roku 1866 nabízí také Kořenec.

Kolorit jižní Moravy neodmyslitelně dotvářejí boží muka. Ty za Starú Břeclavú jsou dokonce státem chráněnou kulturní památkou a jsou zřejmě nejznámějšími božími muky v Česku. Podle pověsti je postavili v roce 1734 na památku pacholka a děvečky, kteří zde byli zabiti bleskem.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Navštivte další krásné hrady a zámky ve všech krajích republiky.


 

Právě se děje

Další zprávy