Hollywood v pasti. Dramatické natáčení filmu Most u Remagenu v Davli v srpnu 1968

Dan Poláček Dagmar Tichá Dan Poláček, Dagmar Tichá
21. 8. 2025 11:00
V létě roku 1968 se v Davli točil hollywoodský velkofilm Most u Remagenu. Pak přijely skutečné tanky armád Varšavské smlouvy. Američtí herci prchali, zatímco sovětská propaganda zneužila jejich rekvizity jako důkaz o invazi NATO. Příběh filmu, který se stal rukojmím dějin, odhaluje neuvěřitelný střet fikce s drsnou realitou okupace a zoufalý útěk filmařů ze železné opony.

Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročily armády států východního bloku československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadly na území státu. Invaze armád Varšavské smlouvy tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení "socialismu s lidskou tváří".

V Davli u Prahy se natáčel velkofilm Most u Remagenu, který měl vyprávět o bitvě v druhé světové válce. Všude se pohybovali američtí herci v uniformách, kulisy představovaly zničené německé město a most přes Vltavu se proměnil v ten remagenský přes Rýn. Ironií osudu se stala propaganda. Sovětská televize vysílala reportáže, kde falešně tvrdila, že rekvizity z filmu jsou ve skutečnosti důkazem invaze NATO do Československa. Uniformy a zbraně, které patřily americkým filmařům, se staly "důkazem" pro ospravedlnění okupace.

Prestiž barrandovských studií

Československo v atmosféře pražského jara představovalo ideální alternativu. Filmové studio Barrandov nabídlo nejen špičkové zázemí, ale především vysoce kvalifikované - a ve srovnání se Západem výrazně levnější - filmové profesionály.

Dohoda mezi Wolperem a československou stranou, zastupovanou podnikem Filmexport, byla výhodná pro obě strany. Natáčení v Československu přineslo americké produkci oproti původnímu plánu značné úspory, pro československou kinematografii šlo o prestižní zakázku a vítaný přísun deviz.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy