Bezděkov u Úsova – Kolem nafialovělého políčka pomalu projíždí farmář, na traktoru se pohupuje sem a tam. Na pozdrav pěstiteli levandule slušně mávne rukou. Stejně si ale zřejmě pomyslí, že jen blázen by tady na severní Moravě vysázel levanduli a chtěl ji pěstovat ve velkém. “Všichni zemědělci si klepali na čelo a říkali mi - Nebuď blbej, dej tam řepku a obilí, to prodáš určitě, já ale nechtěl,” říká Lukáš Drlík a pozdrav opětuje.
V malé vesničce Bezděkov u Úsova založil statek, bylinkovou farmu a v nedalekém Zábřehu na Moravě provozuje levandulovou kavárnu. Po letech cestování a práce na zaoceánských lodích se rozhodl vrátit k sedláckým kořenům a zpátky na severní Moravu.
“Úplně jinak se jde spát, když vím, že jsem okopal nebo sklidil třeba dvě stě padesát levandulových kytek, než když jsem celý den seděl v hotelu nad papíry,” vysvětluje Drlík, který se rozhodl opustit pohodlí kanceláře a na zděděném pozemku začal pracovat rukama.
Společně s přítelkyní Veronikou Pejšovou dnes pěstuje kromě česneku nebo jahod i léčivky, jakými jsou měsíček, chrpa, máta či levandule lékařská. Právě její produkci plánuje rozjet ve velkém. A teď, v půlce července, sklízí první větší várku vypěstovaných levandulí.
České bylinky
“Levandule u nás rostla vždycky, má tady kořeny a daří se jí v dobře propustné půdě, jenomže komunisté její pěstování za minulého režimu zničili,” tvrdí třiatřicetiletý farmář, jenž původně začal s pěstováním česneku. “Velice rychle jsem si uvědomil, že je mezi lidmi největší zájem o bylinky, jenomže ty se k nám nejvíce dovážejí z Holandska, a to je škoda. Navíc levandule na poli vypadá krásně,” míní Lukáš Drlík. Má pravdu, i pohled na zatím malé trsy levandule zvedá náladu. A při promnutí mezi prsty jemně voní.
“Léčí už jen svou přítomností,” směje se pěstitel. Stojí mezi pěti stovkami fialových rostlinek. Nasázel je sám s pomocí přítelkyně. Dozor nad ním převzal Karel Dušek - jeden z největších odborníků na levanduli v Česku, který mimo jiné vyšlechtil vlastní odrůdu.
”Několikrát týdně za ním jezdíme do Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Olomouci, protože chceme být naprosto samostatní a umět se starat o rostlinky,” popisuje farmář.
Tisíce levandulí
Další dvě stovky rostlinek zasadí letos na podzim. “Do pěti let bude levandule tady všude, na celých pěti hektarech,” představuje si Drlík a pohybem ruky obkrouží pole, kde ještě dnes roste obilí. Vystřídá ho na sto tisíc sazenic levandulí. “Mou ambicí je mít největší levandulové pole v České republice, a to se nemění,” stojí si za svým. Za pár let se tak okolní lány obalí načechranými fialovými klásky.
Člověka by mohlo napadnout, že před ním stojí naivní snílek. Políčko zatím čítá jen pár stovek bylinek, ale Drlíkovo odhodlání je velké. Mladý farmář po vystudování hotelové školy a vojně nasedl na zaoceánské a říční lodě, kde se živil jako číšník či stevard. Procestoval Karibik, plavil se okolo Aljašky, fjordů na severu nebo po Dunaji a Rýnu. Následně pracoval jako manažer a ředitel hotelu. Díky této patnáctileté praxi dokáže propojit pěstování levandule například i s jídelníčkem.
“Nesnažíme se o klony levandule pěstované ve francouzské Provence, která má až desetkrát více silic a dobře se z ní lisují vonné oleje či parfémy. Nás zajímá využití v potravinářství,” vysvětluje podnikatel. Sklizené bylinky pár zpracovává a vyrábí z nich sirupy. Z levandule peče zákusky, nechává vyrábět kosmetiku nebo bylinku přidává i do kávy.
“V tom se zásadně odlišujeme od ostatních pěstitelů, kteří levanduli dále přeprodávají nebo z ní třeba vážou kytice,” dodává Drlík. On a jeho přítelkyně si proto vytipovali produkty, o něž je zájem, a ty vyrábí. Navíc opustili dosavadní zaměstnání a rozhodli se pěstováním levandule živit. Veškeré našetřené peníze vložili do podnikání.
Díky samotnému spojení statku s kavárnou a vlastní výrobou uspěl pár v soutěži pro drobné podnikatele Rozjezdy roku pořádanou T-Mobilem. Lukáš Drlík a Veronika Pejšová získali speciální celostátní cenu a navíc vyhráli v Olomouckém kraji. Oba tak obdrželi 140 tisíc korun, které vloží zpět do rodinného byznysu.
Fialová kavárna
Výrobky z levandule dvojice prodává v nově otevřené kavárně v Zábřehu na Moravě. Uprostřed náměstí stojí fialově vymalovaný podnik, kde lidé mohou ochutnat a zakoupit veškeré produkty vyrobené z moravské levandule. “Lahvička naplněná třemi deci sirupu vyjde kvůli své bio kvalitě na 150 korun, espresso s jeho kapkou pak na 37 korun a půl litrový džbán levandulové limonády přijde na 39 korun,” vyčísluje Veronika Pejšová. Jeden z páru většinou bývá na poli, druhý obsluhuje zákazníky v kavárně, jejíž provoz dvojici zatím živí.
O výrobky také projevily zájem obchody prodávající regionální potraviny, jako jsou Olomócký špajz nebo Sklizeno. Markety mají však podle majitele statku smůlu. “Nechci, aby mi někdo diktoval podmínky, ty si budu určovat já,” uvádí spoluzakladatel Levandulové biofarmy & Levandulové kavárny, podle kterého je mezi lidmi o produkty vyrobené v bio kvalitě a regionálně stále větší zájem.
“Denně nám chodí několik e-mailů s přáním koupit naše produkty, zatím ale nestíháme,” krčí rameny a budoucnosti se rozhodně nebojí. Už brzo přijme první zaměstnance a plánuje koncept kavárny rozšířit do okolních měst, třeba do Olomouce nebo Šumperka.
Úplně nejdřív ale dostaví sušárnu. “To se mi bude zase hned líp usínat,” zasní se.
