Navzdory extrémním podmínkám na povrchu Venuše zůstává tato planeta předmětem intenzivního vědeckého zájmu, zejména pokud jde o pochopení jejího vývoje a možných paralel se Zemí.

První sonda se k Venuši vydala už v roce 1961, tato sovětská "vlaštovka" vesmírného průzkumu ale nedosáhla svého cíle. Zato o rok později se americké sondě Mariner 2 podařil blízký průlet kolem Venuše. Bylo to vůbec poprvé, co jsme tak získali vědecká data o její atmosféře a povrchu. Potom v roce 1970 na povrchu Venuše přistála první sonda. Veněra 7 kvůli vysoké teplotě vydržela pouhých 23 minut, přesto přinesla zásadní informace.

Výzkum Venuše i nadále pokračuje. Například na rok 2031 je naplánovaná mise EnVision. Tato evropská sonda bude mapovat povrch a atmosféru Venuše s cílem pochopit, proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně. Do mise jsou zapojeni i čeští vědci, kteří se podílejí na vývoji klíčových systémů sondy.

Planeta Venuše je opravdu fascinující. I když všichni víme, že je v naší soustavě druhá od Slunce, tím naše informace většinou končí. Proto některé informace určitě překvapí:

• Oběžná dráha: Venuše obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti přibližně 108 milionů kilometrů s periodou 225 pozemských dnů.

• Rotace: Planeta se otáčí retrográdně (opačným směrem než většina planet) s periodou 243 pozemských dnů, což znamená, že den na Venuši je delší než její rok. I pár dní dovolené může být na Venuši dlouhých doslova jako dva roky prázdnin.

• Tím, že rotuje obráceně, Slunce na Venuši vychází na západě a zapadá na východě, což je informace, která Daenerys Targeryen ve Hře o trůny nepochybně chyběla.

• Teplota: Průměrná povrchová teplota dosahuje 464 °C, což je důsledkem silného skleníkového efektu způsobeného hustou atmosférou. Ta je tvořena převážně oxidem uhličitým (~96,5 %) a dusíkem (~3 %), s přítomností stopových plynů, jako je oxid siřičitý a vodní pára.

• Viditelnost: Díky své jasnosti je Venuše po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem na obloze. Často je viditelná krátce po západu nebo před východem Slunce, proto bývá nazývána "Večernicí" nebo "Jitřenkou". Ve starověku byly ranní a večerní verze této planety považovány za dva různé objekty. Za sjednocení vděčíme řeckému matematikovi Pythagorovi, který jako první pochopil, že jde o ten samý nebeský objekt.

• Extrémní teploty: Povrchová teplota Venuše dosahuje až 480 °C, což z ní činí nejteplejší planetu sluneční soustavy, a to i přesto, že je druhou planetou od Slunce.