Matějská nebyla vždy jen o kolotočích a cukrové vatě. Tradice ji spojuje s příchodem jara

Prokop Vodrážka Prokop Vodrážka
20. 2. 2016 8:10
V sobotu dopoledne se otevřely brány pražského Výstaviště na tradiční společenskou slavnost – Matějskou pouť. Ta nebyla vždy jen o kolotočích a cukrové vatě, první zmínky o ní pocházejí z roku 1595 a měla především náboženský význam. Jednalo se o pouť z místa dnešního pražského Vítězného náměstí ke kostelu svatého Matěje a byla spojována s nadějí na příchod brzkého jara. Duchovní význam celé akce postupně vyprchal a v 50. letech byl přetrhán přesunem z Dejvic na Výstaviště. Od 70. let pořádá pouť rodina Kočkových, která se snaží konkurovat zahraničním zábavním parkům.
Matějská pouť za první republiky
Matějská pouť za první republiky | Foto: ČTK

Praha – V sobotu začala na pražském Výstavišti tradiční společenská slavnost – Matějská pouť. Pro dětské i dospělé návštěvníky připravila rodina Kočkových, která událost organizuje již od 60. let, na 120 různých atrakcí z Česka i zahraničí.

Matějská pouť však nebyla vždy jen o kolotočích, cukrové vatě, disco hudbě a davech lidí tlačících se mezi atrakcemi. Historie jedné z největších společenských akcí současnosti sahá podle řady pramenů až do roku 1595. Tehdy však Matějská nebyla spojena jen se zábavními atrakcemi, ale jednalo se především o pouť náboženskou.

Pouť je odvozena od kostela svatého Matěje v pražských Dejvicích. Koluje pověst, podle které se svatý Matěj, jeden ze 72 Ježíšových učedníků, na místě nynějšího kostela zjevil knížeti Boleslavovi II. a tím mu zachránil život před divokým medvědem. Na jeho počest dal Boleslav vystavět kostel.

Josefská pouť. Kresba ukazuje, jak mohla tehdy matějská pouť vypadat
Josefská pouť. Kresba ukazuje, jak mohla tehdy matějská pouť vypadat | Foto: Převzato z článku Jak si Pražané užívali poutí a zábav, Lenka Bobíková, Právo

„Lidová úcta ke svatému Matěji byla podepřena významně papežem Klementem VIII., který vyhlásil na žádost probošta Jiřího Breitenberka plnomocné odpustky pro poutníky do zdejšího kostela. Od té doby, pouze s krátkou přestávkou pobělohorské doby, se rozvíjela tradice velkých a slavných svatomatějských poutí,“ píše se na stránkách dejvického kostela svatého Matěje.

Pouť byla spojována s nadějí na příchod jara

Poutníci tehdy vyráželi na krátkou pouť od nynějšího Vítězného náměstí křížovou cestou právě ke kostelu svatého Matěje. Pouť se tehdy konala vždy první neděli po svátku Matěje připadajícím na 24. ledna a byla spojována s nadějí na brzký příchod jara. Lidé chodili v brzkých ranních hodinách jen v košilích do zahrad a ovocných sadů, kde tloukli vařečkou do stromů a třásli jimi, aby se stromy probudily ze zimního spánku a měly bohatou úrodu.

Legenda praví, že kdo do dopoledne na svatého Matěje nezasel žito, tomu úroda nerostla. Vychází z určité klimatické periody roku, 22. února totiž nastává tzv. matějská obleva.

„Jde o jednu z velmi významných teplotních epizod roku, která je doložena v mnoha pranostikách. Byla považována za praktické ukončení nepřetržité zimy a od tohoto období se začínaly přípravy na zahájení jarních zemědělských prací,“ popsal již dříve klimatolog Jiří Svoboda smysl matějské oblevy.

Od 70. let 19. století měli Pražané novou atrakci - dětský kolotoč s podlahou.
Od 70. let 19. století měli Pražané novou atrakci - dětský kolotoč s podlahou. | Foto: Převzato z článku Jak si Pražané užívali poutí a zábav, Lenka Bobíková, Právo

Pouť měla značný společenský význam již v minulosti. „Poutím a podobným slavnostem dodávaly kolorit doprovodné atrakce, které měly vždy stejný nebo podobný ráz. Nesměly chybět střelnice, houpačky, později i kolotoč nebo stanové boudy loutkařů,“ popisuje ve své knize Zábava a slavnosti staré Prahy historik Zdeněk Míka.

Po rozmachu poutě se její hlavní část postupně přesouvala od malého prostranství u kostela dál. V roce 1926 se pak hlavní část oslav usídlila na Vítězném náměstí.

Cesta z Vítězného náměstí byla lemována po celé délce ve čtyřech řadách stovkami prodejních stánků. „Vždyť nedělní účast byla až čtvrt milionu návštěvníků a davy se valily v celé šíři ulice dopoledne ve směru k pouti a navečer zpět," popsala v Knize o Praze 6 Dagmar Broncová.

Během války samozřejmě veřejné veselí ustoupilo, v poválečném období došlo k opětovnému rozmachu poutě, ovšem v roce 1948 progres ustal. V roce 1960 musela Matějská pouť z důvodu výstavby kolejí ČVUT opustit Dejvice a začala putovat různě po Praze. Konala se v blízkosti Letné, poté třeba v Modřanech nebo na Břevnově.

Od roku 1963 se Matějská pouť odehrává v holešovickém Výstavišti, tehdejším Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Postupem času a především pak odtržením od svého původního místa pouť ztrácela svůj duchovní rozměr, až se úplně vypařil.

Matějská konkuruje zahraničí

Ztrátu duchovního rozměru připouští i Olga Kočková, manželka Václava Kočky staršího, která se společně s celou rodinou podílí na organizování Matějské. „Chceme návštěvníkům nabídnout zábavné atrakce, aby je nemuseli vyhledávat v zahraničí. Snažíme se o to, aby se všichni dobře pobavili a seznámili se s moderní technikou,“ řekla Aktuálně.cz Kočková.

Pouť se vyvíjí především podle přání návštěvníků, zlepšují se atrakce, které jsou rychlejší, vyšší a také adrenalinovější. Podstata se nemění.

Významný zlom podle Kočkové nenastal ani po revoluci v roce 1989. Lidé si stále chtějí a také chtěli odpočinout a pobavit se. Matějská podle ní dokáže konkurovat podobným atrakcím v zahraničí také díky ceně jednotlivých vstupů.

Pouť se snaží držet tempo s dobou, každý rok je proto na Matějské zhruba 30 atrakcí ze zahraničí, především z Holandska. „Zahraniční atrakce zveme, abychom zpestřili nabídku a lidé měli možnost se seznámit s tím nejlepším, co v Evropě je,“ dodává Kočková.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Trump se setkal se šéfem Facebooku Zuckerbergem. Rozhovor byl pěkný, uvedl prezident

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek v Bílém domě setkal se šéfem společnosti Facebook Markem Zuckerbergem. Sám Trump to oznámil na Twitteru s tím, že rozhovor byl "pěkný". Firma Facebook schůzku potvrdila, setkání prý bylo "dobré a konstruktivní".

"Mark je ve Washingtonu, setkal se s politiky, aby vyslechl jejich obavy a pohovořil o budoucí regulaci internetu," uvedla firma Facebook. "Měl také dobré, konstruktivní setkání s prezidentem Trumpem v Bílém domě," dodala.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tři kilometry od Bílého domu se v noci střílelo. Jeden člověk zemřel, pět dalších bylo zraněno

Jeden člověk zemřel a pět dalších bylo zraněno při noční střelbě ve Washingtonu, jen asi tři kilometry od Bílého domu, sídla amerického prezidenta. Oznámila to místní policie.

Ve washingtonské čtvrti Columbia Heights, kde ke střelbě došlo, odvážely zraněné vozy záchranné služby. Podle agentury Reuters není nikdo z nich ohrožen na životě. Nasazení policie bylo v místě incidentu podle očitých svědků masivní.

Zda byl pachatel dopaden, není známo, podle policistů je ale už situace pod kontrolou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy