reklama
 
 

Masožravky jedí hmyz, tchýni nezvládnou, říká odborník

14. 10. 2013
Rozhovor s botanikem Vlastimilem Rybkou o mýtech kolem masožravých rostlin

Praha - "Fata Morgana bude po roce opět masožravá" hlásila Botanická zahrada Praha-Troja. Každý rok se tam totiž koná tradiční výstava masožravých rostlin, obestřených mnohými mýty a vzbuzujícími díky filmům jako "Adéla ještě nevečeřela" respekt i nedůvěru.

Kurátorem výstavy je botanik Vlastimil Rybka, autor knihy "Opravník omylů o masožravých rostlinách". Jaké jsou tedy největší a nejzakořeněnější mýty o "masožravkách" a jaká je skutečnost?

"Masožravky opravdu nepohltí tchýni, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Vlastimil Rybka. "A díky 'Adéle' si mnoho Čechů myslí, že pojídají kořist květy, což není pravda ani v jednom případě," dodává.

Aktuálně.cz: Masožravé rostliny jsou obestřeny mnoha mýty. Který je ten nejčastější či nejzakořeněnější?

Vlastimil Rybka: Tak jednak je to mýtus o velikosti možné ulovené kořisti. Takové ty tradiční vtípky "Dejte mi nějakou na tchýni…". V reálu jsou to velmi vzácně drobní obratlovci a většinou to stejně končí hnilobou pasti.

Dále pak, že bez ulovené kořisti zhyne, a tudíž se musí přikrmovat. Na otázku "Čím to krmíte?" se stane časem alergický každý pěstitel masožravých rostlin.

Adéla vytvořila mýtus

A.cz: Nakolik pomohl popularitě těchto rostlin film "Adéla ještě nevečeřela"?

Film jistě pomohl hodně, popularita masožravých rostlin značně vzrostla, i když asi o největší rozvoj se postarala kniha pana doktora Studničky z Liberce. Napsal o nich v 80. letech tak poutavou knihu, že nastartovala rozmach pěstitelství téhle skupiny rostlin.

Ale zpět k filmu. Zavedl Čechům další z mýtů - že masožravky loví a pojídají kořist květy, což není pravda ani v jediném případě. Ale květové pasti se objevují i v dalších filmech.

A.cz: Špatné "filmové" zkušenosti mají s masožravými rostlinami také děti. Například pasáž v pohádce "Krtek a medicína", kdy masožravka pohltí krtečkovi ruku, musí údajně některé matky malých dětí přeskakovat, neboť z toho má dítě šok…

Tuhle scénu si vybavuji jen matně, naše děti z toho nikdy šok neměly. Ale to je výchovou, jsou schopné sledovat hada, jak loví myš, protože chápou, že to je jeho potrava.

A.cz: Těch filmů a pohádek je mnohem více. Proč jsou podle vás masožravé rostliny tak oblíbenou zápletkou pro scénáristy?

Myslím, že je to stejné, jako proč jsou populární krvavé scény, havárie atd. Lidi mají rádi senzace a neobvyklé věci. Masožravé rostliny mají jistou senzačnost, tudíž je scénáristi využívají jako spolehlivý prostředek pro upoutání pozornosti.

Fascinující fotografie semen z mikroskopu:

Hlodavec je moc velké sousto

A.cz: Dočetla jsem se, že v pastech láčkovek, tzv. "láčkách", byli prý objeveni i drobní hlodavci. Vy jste to lehce zmínil již na začátku. S jak velkými "sousty" si tedy masožravá rostlina poradí?

Jak už jsem se zmínil,  ne vždy si poradí. Trávicí tekutiny je v pasti určitý objem, a pokud tento objem nestačí a nad trávícími procesy začnou převládat hnilobné, je s pastí konec.

A.cz:  Mucholapka podivná loví hmyz prudkým pohybem pasti. Tím je lapací list vyzbrojený čepelí.  Aby rostlina "zaútočila", je zapotřebí podráždit její chlupy citlivé na pohyb. Co když se něco takového "povede" prstu člověka nebo pacce psíka?
 
To je záležitost velikosti, ta past není ze železa, takže prst či packu není schopná opravdu sevřít a udržet uvnitř. Ale i kdyby teoreticky byla, pak vylučování trávicích šťáv je dlouhodobý proces. Já lidem na otázku "A co se stane, když dám do láčky prst?" odpovídám: "Nechte ho tam několik dní a začne se vám rozkládat." 

A.cz: Jak velkou šanci na přežití má hmyz, jenž se jednou ocitne v pasti masožravé rostliny?
 
Neumím odpovědět přesně, ale moc velkou ne. Z jednotlivostí, na které si vzpomenu, tak třeba z pastí špirlic se prokousávají skrz stěnu ven vosy a za nimi pak případně i další polapený hmyz. Je zajímavé, že v USA na přírodních lokalitách jsem takovéto vyhryzání od vos nikdy neviděl.

Bolest a stres hmyzu? Těžko říct

A.cz: Na diskusním fóru České společnosti pěstitelů masožravých rostlin příznačně nazvaném "Adéla už povečeřela" se pěstitelé nadšeně baví o pozorování, kterak si rosnatka obtočila velkou pestřenku a ona se nemohla vymanit ze sevření.

Po dalších šesti hodinách majitel rosnatky informuje, že pestřenka stále žije. Jak dlouhé a jak kruté je umírání hmyzu lapeného masožravými rostlinami?
 
Tak o krutosti neumím pojednat vůbec, jednak je to složité definovat, tím spíše pro hmyz. Netušíme, jak hmyz vnímá bolest a stres. A časově to taky neumím specifikovat, myslím, že je to právě tak v řádu hodin. Ono záleží na více okolnostech, pokud je hmyz zcela sevřen a obklopen slizem, pak se udusí rychleji.

V opuštěné cihelně se usídlily vzácné druhy rostlin a živočichů:

A.cz: Když to dovedu až ad absurdum: není to vlastně týrání zvířat pěstovat masožravky a nečinně pozorovat, jak stravují hmyz? 
 
Zeptejte se právníků, z mého pohledu je to přírodní proces, který je naprosto v pořádku. Ale ano, setkal jsem se už s názorem "Jak můžete pěstovat tak kruté a zlé rostliny?". Domnívám se však, že tenhle způsob nahlížení na přírodu není správný.

Masožravka není pro pěstitele nebezpečná. Spíš naopak

A.cz: Je šťáva, na kterou vábí masožravé rostliny svou kořist, jedovatá či nebezpečná pro kůži člověka?
 
Šťáva, na kterou rostliny vábí, by pro člověka asi dokonce byla chutná. Je to vlastně nějaký cukerný roztok. A výměšek lepivých žláz je slizovitý a rovněž nemá žádné nebezpečné látky. A trávicí žlázky produkují enzymy, které štěpí bílkoviny, ale ty pro člověka také nejsou nebezpečné.

A.cz: Je tedy něco, na co si musí pěstitel masožravých rostlin dávat pozor?
 
Rostliny určitě pěstitele neohrožují, spíše naopak. Musí dbát na mnoho věci, jsou totiž většinou na pěstování docela citlivé. Potřebují v obecném základu - je i mnoho výjimek - kyselý rašelinný substrát s nízkým  obsahem živin. Potřebují zálivkovou vodu, která je měkká, tedy dešťovka a podobně.

Pěstitel musí dát pozor také na zajištění dostatku světla zejména v zimním období, na udržení vysoké vzdušné vlhkosti, a to opět zejména v zimním období.

A.cz: Jak byste přesvědčil lidi, kterým masožravé rostliny připadají morbidní, o jejich kráse a kouzlu?
 
Jsou krásným evolučním příkladem, jak lze i na stanovištích, kde je velký nedostatek živin, najít elegantní řešení a chybějící živiny získat. Mají velkou tvarovou a barevnou rozmanitost. Jsou z celého světa, dítě si u nich může opakovat i zeměpis. Učí člověka pečlivému soustředění na požadavky rostlin. A těch důvodů je mnohem víc.

V Singapuru postavili pozoruhodné zahrady:

autor: Zuzana Hronová | 14. 10. 2013

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama