Masožravky jedí hmyz, tchýni nezvládnou, říká odborník

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
14. 10. 2013 12:10
Rozhovor s botanikem Vlastimilem Rybkou o mýtech kolem masožravých rostlin
Heliamphora pulchella. Do těchto konvicovitých pastí loví hmyz. Vlastimil Rybka tuto rostlinu vyfotil na stolové hoře Akopán ve Venezuele.
Heliamphora pulchella. Do těchto konvicovitých pastí loví hmyz. Vlastimil Rybka tuto rostlinu vyfotil na stolové hoře Akopán ve Venezuele. | Foto: Vlastimil Rybka

Praha - "Fata Morgana bude po roce opět masožravá" hlásila Botanická zahrada Praha-Troja. Každý rok se tam totiž koná tradiční výstava masožravých rostlin, obestřených mnohými mýty a vzbuzujícími díky filmům jako "Adéla ještě nevečeřela" respekt i nedůvěru.

Kurátorem výstavy je botanik Vlastimil Rybka, autor knihy "Opravník omylů o masožravých rostlinách". Jaké jsou tedy největší a nejzakořeněnější mýty o "masožravkách" a jaká je skutečnost?

"Masožravky opravdu nepohltí tchýni, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Vlastimil Rybka. "A díky 'Adéle' si mnoho Čechů myslí, že pojídají kořist květy, což není pravda ani v jednom případě," dodává.

Aktuálně.cz: Masožravé rostliny jsou obestřeny mnoha mýty. Který je ten nejčastější či nejzakořeněnější?

Vlastimil Rybka: Tak jednak je to mýtus o velikosti možné ulovené kořisti. Takové ty tradiční vtípky "Dejte mi nějakou na tchýni…". V reálu jsou to velmi vzácně drobní obratlovci a většinou to stejně končí hnilobou pasti.

Dále pak, že bez ulovené kořisti zhyne, a tudíž se musí přikrmovat. Na otázku "Čím to krmíte?" se stane časem alergický každý pěstitel masožravých rostlin.

Adéla vytvořila mýtus

A.cz: Nakolik pomohl popularitě těchto rostlin film "Adéla ještě nevečeřela"?

Film jistě pomohl hodně, popularita masožravých rostlin značně vzrostla, i když asi o největší rozvoj se postarala kniha pana doktora Studničky z Liberce. Napsal o nich v 80. letech tak poutavou knihu, že nastartovala rozmach pěstitelství téhle skupiny rostlin.

Ale zpět k filmu. Zavedl Čechům další z mýtů - že masožravky loví a pojídají kořist květy, což není pravda ani v jediném případě. Ale květové pasti se objevují i v dalších filmech.

Filmová Adéla zmátla Čechy. Myslí si, že masožravé rostliny loví a jí pomocí květů.
Filmová Adéla zmátla Čechy. Myslí si, že masožravé rostliny loví a jí pomocí květů. | Foto: Aktuálně.cz

A.cz: Špatné "filmové" zkušenosti mají s masožravými rostlinami také děti. Například pasáž v pohádce "Krtek a medicína", kdy masožravka pohltí krtečkovi ruku, musí údajně některé matky malých dětí přeskakovat, neboť z toho má dítě šok…

Tuhle scénu si vybavuji jen matně, naše děti z toho nikdy šok neměly. Ale to je výchovou, jsou schopné sledovat hada, jak loví myš, protože chápou, že to je jeho potrava.

A.cz: Těch filmů a pohádek je mnohem více. Proč jsou podle vás masožravé rostliny tak oblíbenou zápletkou pro scénáristy?

Myslím, že je to stejné, jako proč jsou populární krvavé scény, havárie atd. Lidi mají rádi senzace a neobvyklé věci. Masožravé rostliny mají jistou senzačnost, tudíž je scénáristi využívají jako spolehlivý prostředek pro upoutání pozornosti.

Fascinující fotografie semen z mikroskopu:

Hlodavec je moc velké sousto

A.cz: Dočetla jsem se, že v pastech láčkovek, tzv. "láčkách", byli prý objeveni i drobní hlodavci. Vy jste to lehce zmínil již na začátku. S jak velkými "sousty" si tedy masožravá rostlina poradí?

Jak už jsem se zmínil,  ne vždy si poradí. Trávicí tekutiny je v pasti určitý objem, a pokud tento objem nestačí a nad trávícími procesy začnou převládat hnilobné, je s pastí konec.

A.cz:  Mucholapka podivná loví hmyz prudkým pohybem pasti. Tím je lapací list vyzbrojený čepelí.  Aby rostlina "zaútočila", je zapotřebí podráždit její chlupy citlivé na pohyb. Co když se něco takového "povede" prstu člověka nebo pacce psíka?
 
To je záležitost velikosti, ta past není ze železa, takže prst či packu není schopná opravdu sevřít a udržet uvnitř. Ale i kdyby teoreticky byla, pak vylučování trávicích šťáv je dlouhodobý proces. Já lidem na otázku "A co se stane, když dám do láčky prst?" odpovídám: "Nechte ho tam několik dní a začne se vám rozkládat." 

Nepenthes ampullaria, neboli láčkovka soudečková. Svou kořist chytá do těchto láček. Autor rostlinu vyfotil na Borneu.
Nepenthes ampullaria, neboli láčkovka soudečková. Svou kořist chytá do těchto láček. Autor rostlinu vyfotil na Borneu. | Foto: Vlastimil Rybka

A.cz: Jak velkou šanci na přežití má hmyz, jenž se jednou ocitne v pasti masožravé rostliny?
 
Neumím odpovědět přesně, ale moc velkou ne. Z jednotlivostí, na které si vzpomenu, tak třeba z pastí špirlic se prokousávají skrz stěnu ven vosy a za nimi pak případně i další polapený hmyz. Je zajímavé, že v USA na přírodních lokalitách jsem takovéto vyhryzání od vos nikdy neviděl.

Bolest a stres hmyzu? Těžko říct

A.cz: Na diskusním fóru České společnosti pěstitelů masožravých rostlin příznačně nazvaném "Adéla už povečeřela" se pěstitelé nadšeně baví o pozorování, kterak si rosnatka obtočila velkou pestřenku a ona se nemohla vymanit ze sevření.

Po dalších šesti hodinách majitel rosnatky informuje, že pestřenka stále žije. Jak dlouhé a jak kruté je umírání hmyzu lapeného masožravými rostlinami?
 
Tak o krutosti neumím pojednat vůbec, jednak je to složité definovat, tím spíše pro hmyz. Netušíme, jak hmyz vnímá bolest a stres. A časově to taky neumím specifikovat, myslím, že je to právě tak v řádu hodin. Ono záleží na více okolnostech, pokud je hmyz zcela sevřen a obklopen slizem, pak se udusí rychleji.

V opuštěné cihelně se usídlily vzácné druhy rostlin a živočichů:

A.cz: Když to dovedu až ad absurdum: není to vlastně týrání zvířat pěstovat masožravky a nečinně pozorovat, jak stravují hmyz? 
 
Zeptejte se právníků, z mého pohledu je to přírodní proces, který je naprosto v pořádku. Ale ano, setkal jsem se už s názorem "Jak můžete pěstovat tak kruté a zlé rostliny?". Domnívám se však, že tenhle způsob nahlížení na přírodu není správný.

Masožravka není pro pěstitele nebezpečná. Spíš naopak

A.cz: Je šťáva, na kterou vábí masožravé rostliny svou kořist, jedovatá či nebezpečná pro kůži člověka?
 
Šťáva, na kterou rostliny vábí, by pro člověka asi dokonce byla chutná. Je to vlastně nějaký cukerný roztok. A výměšek lepivých žláz je slizovitý a rovněž nemá žádné nebezpečné látky. A trávicí žlázky produkují enzymy, které štěpí bílkoviny, ale ty pro člověka také nejsou nebezpečné.

Sarracenia leucophylla, neboli špirlice bělolistá. Vlastimil Rybka vyfotil tyto masožravé rostliny na jejich přírodním stanovišti v Alabamě. Stříška chrání láčku před deštěm, stříšku i ústí láčky pokrývá sladký nektar, jenž má přivábit hmyz. Ten pak vnikne do láčky pro další, ven už se nedostane. Rostlina ho postupně stráví.
Sarracenia leucophylla, neboli špirlice bělolistá. Vlastimil Rybka vyfotil tyto masožravé rostliny na jejich přírodním stanovišti v Alabamě. Stříška chrání láčku před deštěm, stříšku i ústí láčky pokrývá sladký nektar, jenž má přivábit hmyz. Ten pak vnikne do láčky pro další, ven už se nedostane. Rostlina ho postupně stráví. | Foto: Vlastimil Rybka

A.cz: Je tedy něco, na co si musí pěstitel masožravých rostlin dávat pozor?
 
Rostliny určitě pěstitele neohrožují, spíše naopak. Musí dbát na mnoho věci, jsou totiž většinou na pěstování docela citlivé. Potřebují v obecném základu - je i mnoho výjimek - kyselý rašelinný substrát s nízkým  obsahem živin. Potřebují zálivkovou vodu, která je měkká, tedy dešťovka a podobně.

Pěstitel musí dát pozor také na zajištění dostatku světla zejména v zimním období, na udržení vysoké vzdušné vlhkosti, a to opět zejména v zimním období.

A.cz: Jak byste přesvědčil lidi, kterým masožravé rostliny připadají morbidní, o jejich kráse a kouzlu?
 
Jsou krásným evolučním příkladem, jak lze i na stanovištích, kde je velký nedostatek živin, najít elegantní řešení a chybějící živiny získat. Mají velkou tvarovou a barevnou rozmanitost. Jsou z celého světa, dítě si u nich může opakovat i zeměpis. Učí člověka pečlivému soustředění na požadavky rostlin. A těch důvodů je mnohem víc.

V Singapuru postavili pozoruhodné zahrady:

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

V Českém Švýcarsku byl v noci klid, drony objevily tři místa s vyšší teplotou

V národním parku České Švýcarsko byl v noci klid, drony objevily tři místa se zvýšenou teplotou v okolí Pravčické brány a Kozího hřbetu, uvedli v sobotu ráno hasiči.

V pátek hasiči požár po 20 dnech dohasili, nyní pokračuje fáze takzvané technologické pomoci, kterou koordinuje štáb Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. V sobotu se začnou vracet domů obyvatelé evakuovaných částí Hřenska a osad Mezná a Mezní Louky. Pro turisty zůstává tato část národního parku zavřená.

Podle generálního ředitele hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka budou dál požářiště monitorovat také drony s termokamerami. Vrtulníky, které se na boji s ohněm podílely, v pátek odletěly, ještě odpoledne ale nabíraly vodu z Labe a prolévaly půdu nad Hřenskem. Ohniska je podle Vlčka důležité hlídat a případně včas zasáhnout. Helikoptéry se tak mohou v případě potřeby do oblasti vrátit do 30 minut.

před 45 minutami

Sněmovna reprezentantů schválila Bidenův sociální a klimatický balík

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík sociálních a klimatických opatření. Balík počítá s výdaji ve výši zhruba 430 miliard dolarů, které chce vláda použít například na snižování uhlíkových emisí. Na ekologická opatření je vyčleněno 374 miliard dolarů (devět bilionů Kč) a vláda plánuje zavést či zvýšit podporu pro nákup elektromobilů či instalaci solárních panelů a větrných elektráren.

Plánují se také daňové úlevy pro jadernou energetiku či technologie zachycování oxidu uhličitého. Dalších 64 miliard dolarů chce administrativa utratit ve zdravotnictví. Nový zákon umožňuje vládnímu programu zdravotního pojištění Medicare vyjednávat s farmaceutickými společnostmi o cenách léků, což by podle navrhovatelů mohlo vést k výrazným úsporám.

Plán počítá s dodatečnými příjmy či úsporami ve výši až 740 miliard dolarů v příštích deseti letech. Balík zavádí novou daň se sazbou 15 procent pro firmy s ročním ziskem nad jednu miliard dolarů. Odhadovaný výnos za deset let je 258 miliard dolarů. Dalších 70 miliard dolarů by do státní kasy měla přinést během deseti let nová daň ze zpětného odkupu akcií. Úspory realizované v programu Medicare pak Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) odhaduje na 288 miliard dolarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy