reklama
 
 

Martin Rota: Youtuber je pro mě sprosté slovo, ti čeští vůbec neargumentují a strašně se škatulkují

10. 7. 2017
Devětadvacetiletý Martin Rota patří mezi nejznámější youtubery v Česku, byť tohle označení nemá vůbec rád. „Člověk hned přijde o autoritu, když se takhle představí,“ vysvětluje tvůrce, kterého na YouTube proslavily zejména kanály Vědecké kladivo a Naprosto retardovaný s dvěma stovkami tisíc odběratelů. „Chci ve svých videích působit přemýšlivě, ale je možné, že řadu lidí vůbec neoslovím. A je dobré, když mi to řeknou. Rozhodně kvůli tomu nebudu měnit styl, mně se to tak líbí,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz

Martine, svoje videa na kanálu Naprosto retardovaný uvádíte tím, že vás vždycky něco nepřirozeně naštve. Co to bylo naposledy?

Momentálně asi demokracie a její problém, že se k moci nakonec dostane ten, kdo umí nejlépe kecat a prodat to lidem. Je to soutěž popularity, ne schopností. Možná by člověk u voleb měl prokázat, že alespoň trochu chápe, jak politika funguje. Aby to nedopadlo jako v Itálii, kde vyhrál komik, který říkal, co voliči chtěli slyšet. Věci jsou často komplexní, a když tohle lidi nechápou, zvolí někoho, kdo není schopný řešit problémy, protože vlastně sám nechápe, že jsou složité.

To řešíte na youtubera docela zajímavé věci

O politiku se až tolik nezajímám. Nemám dost času, aby se ze mě stal informovaný volič.

Takže vlastně nadáváte i sám sobě.

Ano. Nevím, jak funguje parlament, nikdy jsem si to podrobně nestudoval. Takže ani já bych neměl dělat žádná politická rozhodnutí, protože vím, jak moc o tom nevím.

Momentálně se velmi řeší EET a nabízí se otázka, proč jsem o tom nikdy neměl video. Odpověď je nasnadě - ta situace je až příliš komplexní. To samé se týká Andreje Babiše. Vše, co o něm vím, je silně negativní. Nemůžu reálně posoudit, jaký ve skutečnosti je, protože mám informace jen ze své sociální bubliny. Musel bych si udělat rešerši. Nakonec bych mohl s nadsázkou prohlásit, že volit by měli asi jen novináři, kteří se politice přímo věnují.

Nestrašte, to by asi taky nedopadlo nejlépe. Měl jste vždycky potřebu věci analyzovat a dávat je do souvislostí?

Ano, měl. Člověk by měl vyjadřovat svůj názor, pravdě se přiblížíte jen diskusí. Pokud všichni předstíráme, že každý má svoji pravdu, a při konfrontaci mlčíme, tak se nikdy nemusíme dozvědět, že ta naše pravda je absolutní blbost. To je filozofie, která stojí za mojí potřebou, na kterou jste se ptal.

Jsou nějaká témata, která jste si zakázal komentovat?

Takhle z hlavy teď nevím. Mám určité zásady, ale většinou si na ně vzpomenu až v té chvíli. Zakazuju si velmi komplexní věci, u kterých jsem přesvědčený, že bych je nedokázal dobře zpracovat.

Jak se zpětně díváte na spolupráci s Úřadem vlády, respektive Radou vlády pro udržitelný rozvoj, pro kterou jste natočil video? Média si z toho hodně "vycucla" slova jako Naprosto retardovaný, zbraně, vojenský baret a vulgární výrazy. Na samotný obsah se moc nedostalo.

Zaujala mě myšlenka udržitelného rozvoje, rád jsem akci podpořil. Když jsem s Úřadem začal jednat, netušil jsem, že to bude za peníze. Až na třetí schůzce jsem se dozvěděl, že mám dostat zaplaceno. Líbí se mi názor, že média jsou zmanipulovaná. To není pravda, média jsou manipulovaná čistě lidmi a tím, co chtějí číst. A budou číst, co je sexy, což zrovna udržitelný rozvoj není. A právě proto mi Úřad dal svobodu ve vyjádření, abych oslovil alespoň svoje publikum a vyjádřil se k tomu po svém. Pokud bych za sebou neměl zbraně, tak by nikdy nevznikly články o tom, že nějaký Martin Rota natočil video o udržitelném rozvoji. Když se na základě toho někdo podívá, co to je za debila, a získá z toho tu potřebnou informaci, tak to svůj účel splnilo.

Vám hejty a negativní zpětná vazba příliš nevadí, že?

Je to zdravé! A je důležité slyšet i kritiku, poukazuje to na fakt, že jsem v dotyčném probudil tu myšlenku. Chci ve svých videích působit přemýšlivě, ale je možné, že řadu lidí vůbec neoslovím. A je dobré, když mi to řeknou. Rozhodně kvůli tomu nebudu měnit styl, mně se to tak líbí. Lidi kromě názoru baví i vášeň, kterou do videí dávám a že se umím pro danou věc nadchnout.

Když chce někdo doporučit dobrého youtubera, který není jen pro děti a náctileté, nejčastěji padne vaše jméno. Čím si vysvětlujete ten přesah, že dokážete zaujmout i neyoutubovou komunitu?

Přijde mi to fakt ironické. Měl bych mít ten nejkontroverznější kanál na českém YouTube, a přitom se řadí mezi nejuznávanější. Vždycky mě překvapí, když některá firma odmítne spolupráci s youtuberem kvůli tomu, že mluví sprostě. A se mnou nikdo problém nemá, přestože mluvím taky vulgárně. Asi záleží, o čem mluvím, než jak o tom mluvím.

Ale neřekl bych, že oslovuju úplně jiné publikum. Je pravda, že moji diváci umí být přemýšliví. Přestože s řadou lidí filozoficky nesouhlasím, tak si vážím, co mi napíší do komentářů. Vím totiž, že o tom problému alespoň přemýšleli.

Média konečně objevují svět youtuberů a je to pro ně poměrně divoká džungle, ve které se těžko orientují. Jak byste popsal české youtubery?

Na české scéně mi vadí, že nejde do hloubky. To se samozřejmě dá říct i o mně. Většina českých youtuberů ale neargumentuje. A když se do toho pustí, kloužou jen po povrchu. Vím, že bych je dokázal přeargumentovat, i když třeba mají pravdu.

Čeští youtubeři se strašně škatulkují. Mě naopak baví různorodost. Můžu tak zasáhnout do čehokoliv, co mě v tu chvíli zajímá. Kdybych teď zakládal kanál, tak vyloženě zapadne. Tehdy mně hrálo do karet, že v tu dobu neexistovalo nic jiného. Byl jsem jediný, kdo dělal něco, co bylo alespoň zdánlivě přemýšlivé.

A co třeba takový Kovy? Jeho videa, kde se vyjadřuje k politice a vážnějším tématům, mají i v médiích pozitivní ohlasy. I to vám přijde argumentačně ploché?

Kovyho videa jsem neviděl. Bál jsem se, že se mi nebudou moc líbit. Ale jestli na to jsou pozitivní ohlasy, tak mám strach, že tam bude právě ten jednoduchý pohled na věc - líbivý, ale hodně problematický.

Na YouTube je pořád hodně prostoru pro všemožnou tvorbu. Vždycky se najde publikum, které vás bude poslouchat bez ohledu na to, jaké říkáte blbosti. Existují kanály, které mluví jenom o tom, jak nemám pravdu. A bolí to, vydržím to poslouchat tak dvacet vteřin.

Takže českému youtuberovi chybí kreativita a přesah?

Českému youtuberovi chybí odvaha udělat něco, co neudělal nikdo před ním. I to, co dělám já, existovalo v zahraničí. Zajímavá a neotřelá videa dělá třeba StandaShow, který má necelých 40 tisíc odběratelů, rozebírá z větší části politická témata a živí se tím.

Největším problémem je ale image youtuberů. V současnosti není moudré se představit: Já jsem Martin Rota a jsem youtuber. Člověk hned přijde o autoritu.

Je to pro vás sprosté slovo?

Ve své podstatě ano. V zahraničí vznikají opravdu vynikající politická videa, za jejich kvalitu a úroveň se nemusí vůbec nikdo stydět, a přesto tvůrci odmítají označení youtuber.

A jak byste se tedy označil, aby vás to neuráželo?

Záleží, v jaké situaci se potřebuji představit. Když chci znít co nejlépe, tak jsem edukátor na YouTube, to je třeba můj kanál Vědecké kladivo. Když to chci trochu odlehčit, řeknu, že jsem internetový bavič.

Navzdory tomu balastu, který na YouTube je, se řada youtuberů nebojí otevřeně mluvit o vážných věcech a mindrácích a vlastně tak mladým divákům ukazují, aby se o svých problémech taky nebáli mluvit a řešili je. FattyPillow otevřeně diskutuje o antidepresivech, Stejk točí video o anorexii a nakonec i vy ukazujete, že s handicapem se dají zdolat i vysoké hory.

Záleží, jakým způsobem to prezentují. Anorexie je velmi citlivé téma, je strašně jednoduché říct to klasické řešení a zakončit to tím, že všichni jsme krásní. Nebezpečí spočívá v tom, že to video lidé dobře přijmou, ale ve finále nebude mít žádný efekt, protože v něm chybí reálná znalost problematiky.

Řekněme si to na rovinu - způsob, jakým youtubeři o problémech mluví, nepřináší vůbec nic nového. Jen opakují to samé klišé. A kdyby to klišé fungovalo, jsou už problémy vyřešené. Mnohem efektivnější by byla spolupráce s odbornými organizacemi, kdy by společně vytvořili metodu chování a prezentování informací, která by skutečně mohla fungovat a něco změnit.

Podívejte se: Mladí lidé potřebují být pořád on-line, potřebují někam patřit. Na YouTube hledají autority, které postrádají ve svém okolí a rodičích.

Mladí lidé potřebují být pořád on-line, potřebují někam patřit, říká vedoucí kladenské adiktologické dětské ambulance Michaela Štáfková. | Video: Daniela Drtinová, DVTV |  17:58

autor: Marek Pros | 10. 7. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama