Jeho brutalita ohromila i drsné 16. století podobně jako o tři sta let později řádění Jacka Rozparovače v Londýně. Martin Roháč se stal nejhorším sériovým vrahem v českých zemích. Se svou bandou zavraždil 59 lidí. Nezastavil se před ničím. Věřil, že pojídání orgánů nenarozených dětí, které vyřezával z těl těhotných žen, mu dodá odvahu a sílu k dalším zločinům. Poznejte celý příběh Martina Roháče.
Vražedná odysea začíná
Dlouhá cesta domů ze Sedmihradska (dnešní Rumunsko) do českých zemí se pro osmičlennou skupinu propuštěných vojáků rychle změnila v krvavou stezku. Jejich vražedná odysea začala téměř okamžitě po demobilizaci. První zaznamenaný zločin se odehrál ještě na území Sedmihradska. Oběťmi se stali čtyři muži, pravděpodobně kupci nebo pocestní. Roháčova banda je bez milosti zavraždila a oloupila. Kořist nebyla velká - 24 zlatých a oděvy zavražděných - ale tento čin definoval jejich budoucí modus operandi.
Od samého počátku se jejich metoda vyznačovala chladnokrevnou brutalitou a pragmatismem. Vražda nebyla jen vedlejším produktem loupeže, ale jejím nezbytným předpokladem. Řídili se heslem, že nejlepší svědek je mrtvý svědek. Po každém přepadení si přivlastnili nejen peníze a zboží, ale i šaty svých obětí. Tento detail byl klíčovou součástí jejich taktiky. Převlečeni za kupce, řemeslníky či obyčejné poutníky nepůsobili podezřele a snadněji si získávali důvěru dalších potenciálních obětí, které pak mohli v nestřežený okamžik přepadnout.