Ústí nad Labem - Dá se u nás legálně ulovit rys? Podle článku, který uveřejnila úterní Mladá fronta Dnes, nabízela odstřel tohoto chráněného zvířete ústecká cestovní kancelář M´Plus. Společnost se ale brání s tím, že šlo pouze o chybu.
Celou kauzu odstartoval novinář, který do cestovky zavolal a zajímal se o možnost odstřelu rysa, kterou našel v nabídce pro zahraniční turisty.
Majitel a zároveň ředitel M´Plus Antonín Fedorjak mu podle listu sdělil: "V nabídce je už delší dobu, nemyslím, že byste se nechytli."
Aktuálně.cz se podařilo spojit s ředitelem Fedorjakem, který odmítá, že by jeho kancelář pořádala hony na přísně chráněnéná zvířata. Nabídka se podle jeho slov dostala na internet omylem.
Fedorjak: Šlo o chybně zkopírovaný seznam
"Jedná se o lidskou chybu a nás to velmi mrzí," vysvětluje ředitel. Tvrdí, že bývalá pracovnice jeho firmy opsala na internetové stránky nabídku předchůdkyně ústecké kanceláře existující už za dob minulého režimu.
Fedorjak nepopírá, že společnost zprostředkování lovu pro zahraniční zájemce nabízela. "Lovecká turistika je běžná, jsou na to u nás specializované agentury. Nabízejí možnost odstřelu nadbytečné zvěře. To není nic nelegálního."
Podle majitele se žádná taková akce neuskutečnila a telefonických dotazů na lov zvěře je během roku minimum. Případné zájemce pak prý často odradí vysoká cena.
Dnešním dnem také M´Plus zrušila oddělení incomigu, které tyto služby nabízelo.
Že jsou u nás komerční odstřely přemnožené zvěře legální, potvrzuje i Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. "Jezdí se třeba střílet na bažanty, je to běžná věc," říká.
Rys není bažant. Střílet se nesmí
Situace u rysa je ale úplně jiná - jde o přísně chráněného tvora, na jehož lov platila velmi striktní pravidla už v minulosti, a to i za komunistického režimu.
Rys ostrovid se podle zoologa Ludvíka Kunce směl lovit pouze v letech 1962 - 1975 na základě výjimky, kterou vydal Severomoravský kraj kvůli přemnožené populaci zvířete v Beskydech. Rys pak po zásazích člověka z těchto hor téměř vymizel.
"K nám se rys dostal po válce, v Beskydech žilo asi 27 rysů. Docházelo ale k velkým škodám na srnčí i vysoké zvěři. Zvířata potřebují osm až devět let, aby si na rysa zvykla," uvádí Kunc, proč se úřady rozhodly zvíře regulovat. Odstřely ale byly plně v pravomoci myslivců.
Na Šumavě si poradili myslivci
O komerčním odstřelu se nedalo uvažovat ani v roce 1996, kdy se mezi odborníky začalo diskutovat o tom, zda snížit rysí populaci, které se po umělém vysazení začalo dařit zejména na Šumavě.
Ministerstvo zemědělství v té době dokonce přišlo s vyhláškou doplňující zákon o myslivosti, která zabití rysa povolovala pouze za zcela výjimečných podmínek a se souhlasem ministerstva životního prostředí.
"Vím ale, že se tehdy nepovolil ani jediný odstřel," vzpomíná odborník na chráněného rysa Ludvík Kunc.
Šumavští myslivci si však podle něj poradili sami. Načerno zastřelili víc než stovku rysů a z původních 150 jich na Šumavě zbyly jen tři až čtyři desítky.
V současnosti se po Česku pohybuje zhruba sedmdesát rysů - nejvíc na Šumavě, kde jich žije 30 až 50. V Beskydech pak okolo patnácti, a dva až tři se vyskytují v Jeseníkách.
