Dr. Walter Freeman provádí lobotomii pomocí nástroje podobného cepínu, který zavedl pod oční víčko pacienta, aby přerušil nervová spojení v mozku, 1949. Kolorováno. | Foto: Aktuálně.cz / Getty Images / Koláž a kolorizace: Dan Poláček

Lobotomie jako řešení přeplněných nemocnic

Zásadní osobou v rozvoji lobotomie byl však Walter Freeman ze St. Elizabeths Hospital ve Washingtonu. Freeman byl šokován podmínkami na odděleních v přeplněné a nedostatečně financované nemocnici, která byla největší psychiatrií v zemi, a rozhodl se jednat.

Spolu s neurochirurgem Jamesem Wattsem v září 1936 provedli první lobotomii. Pacientkou byla 63letá Alice Hood Hammatt trpící těžkými depresemi a úzkostmi.

Operace trvala několik hodin. Když se Alice probrala, byla jako vyměněná. Ležela klidně, její úzkost a hrůza zcela zmizely a Freeman tvrdil, že pacientka byla vyléčena.