Leukotomie a kontroverzní držitel Nobelovy ceny Moniz

Zlomový okamžik pro rozvoj lobotomie přišel v srpnu 1935, kdy na kongresu v Londýně portugalský neurolog António Egas Moniz navštívil přednášku o pokusech se šimpanzicí jménem Becky. Agresivní šimpanzice se po odstranění čelních laloků stala klidnou a spolupracující. Moniz si položil osudovou otázku: "Pokud odstranění čelního laloku eliminuje neurózu u zvířat, bylo by možné stejným způsobem chirurgicky zmírnit úzkostné stavy u lidí?".

Necelé dva měsíce na to se Moniz pustil do zákroku na člověku, proceduru nazval leukotomie. Výsledky operace u prvních 20 pacientů Moniz publikoval naráz v šesti zemích, díky čemuž se metoda zákroku rychle rozšířila po celém světě. Roku 1949 za svůj objev obdržel Nobelovu cenu, dodnes zaznívají výzvy k jejímu posmrtnému odebrání.