Ocenění je od roku 2013 každoročně udělováno Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Cílem je vyzdvihnout a odměnit mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni. Laureáta Ceny vybírá sedmičlenná mezinárodní porota v čele s prezidentem Parlamentního shromáždění, na základě nominací. Jejími členy jsou Martin Bojar, Anne Brasseur, Zuzana Čaputová, Tiny Kox, Liliane Maury Pasquier a Jiří Přibáň. Slavnostní oznámení laureáta Ceny pro rok 2025 a její předání proběhne v rámci podzimního zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku 29. září 2025.
"Skutečnost, že i v roce 2025 čelíme ve světě porušování lidských práv, ukazuje, jak nezbytné je o těchto případech mluvit. Finalisté Ceny Václava Havla svým odhodláním a odvahou naplňují hodnoty, které Havel prosazoval - svobodu, pravdu a lidskou důstojnost. Je příznačné, že porota vybrala tři novináře. Novináři jsou lakmusovým papírkem svobodného myšlení. Nám to přijde samozřejmé, ale toto jsou lidé, kteří jsou za svobodu slova vězněni a mučeni. V zemi, kde je zakázané se mračit, je i úsměv falešný. Novináři, kteří používají sílu slova proti tankům jsou ti, kteří nakonec vyhrají." okomentoval krátce po vyhlášení jmen finalistů Tomáš Sedláček, ředitel Knihovny Václava Havla.
Finalisté mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva
Mzia Amaghlobeli, Gruzie
Gruzínská novinářka je spoluzakladatelkou nezávislých médií Batumelebi a Netgazeti. Byla uvězněna a čelila tvrdému zacházení poté, co upozornila na násilné potlačování protivládních protestů. Mzia Amaghlobeli tak pomohla přitáhnout pozornost jak na útoky na novináře, tak na politické zneužívání moci. Její zatčení a následný rozsudek v roce 2025 z ní udělaly symbol svobody médií a připomněly zásadní roli, kterou novináři hrají při obraně lidských práv.
Maksym Butkevyč, Ukrajina
Ukrajinský novinář, obránce lidských práv je spoluzakladatel Centra pro lidská práva ZMINA a zpravodajského média Hromadske Radio. Přestože byl přesvědčeným pacifistou, přihlásil se po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 do ukrajinských ozbrojených sil a stal se velitelem čety. Maksym Butkevyč byl zajat a ruskými silami odsouzen k třinácti letům vězení; více než dva roky strávil v těžkých podmínkách, než byl v říjnu 2024 propuštěn při výměně zajatců. Zůstává silným symbolem odvahy a odolnosti v obraně spravedlnosti a svobody.
Ulvi Hasanli, Ázerbájdžán
Ázerbájdžánský novinář je od roku 2016 ředitelem nezávislého média Abzas Media. Od roku 2011 čelí neustálým represím ze strany vlády, včetně svévolného zadržování, mučení a politicky motivovaných obvinění. V červnu 2025 byl Ulvi Hasanli odsouzen k devíti letům vězení a v současnosti trest vykonává v tvrdých podmínkách, drží hladovky a čelí izolaci. Je ztělesněním osobní odpovědnosti, vytrvalosti a oddanosti svobodě médií.
"Spojuje nás vůle veřejně hájit a hlasitě prosazovat občanská i lidská práva. A budeme v tom neúnavně pokračovat, protože zápas o všelidské hodnoty se na mnoha frontách vede prakticky nepřetržitě. Nadace Charty 77 má stále ambici být inspirací k odvaze, solidaritě a pokud je to potřeba, tak i ke vzdoru a k hlasité obraně práv, důstojnosti a jedinečnosti každého, pro koho svoboda v nejrůznějších podobách není jen prázdným slovem," říká Jolana Voldánová, ředitelka Nadace Charty 77.
Konference k poctě laureáta
Knihovna Václava Havla uspořádá ve středu 1. října v Praze v Technologickém centru UMPRUM na počest laureáta mezinárodní konferenci, jejíž hlavním tématem budou "Umělci v nesvobodě". Vedle laureáta a finalistů Ceny Václava Havla za lidská práva 2025 vystoupí mezi čestnými hosty běloruský spisovatel a novinář Saša Filipenko, ruská umělkyně Alexandra Skočilenko, výtvarnice a novinářka Samantha Jirón z Nikaraguy nebo ázerbajdžánský rapper a aktivista Jamal Ali, všichni žijící v exilu. Pro účast na konferenci je nutné se bezplatně registrovat.
