Vášnivého cyklistu čekalo pět a půl týdne jízdy na Sever. "Ani jeden den jsem neměl jako odpočinkový. Bylo to něco mezi dovolenou a závodem. Měl jsem to vypočítané," přiznává vědec. Trasa byla dlouhá asi 5500 kilometrů a měl na ni přesně 36 dní. Na svůj výkon ale vzpomíná s takovou radostí, že se zdá, jako by to byla ta nejlehčí věc na světě.
V Americe poznal odlehlou divočinu, v Evropě si na ni musel počkat - začala až v Norsku. Neznamená to ale, že by se ze začátku mladý vědec nudil. Vybral si totiž trasu vedoucí přes alpská sedla podél italsko-francouzské hranice. "Většinou jsem dával dvě sedla denně," říká cestovatel, který se v kopcích spoléhal na lehké převody a své silniční kolo v endurance stylu, navržené speciálně pro dlouhé jízdy a vytrvalostní závody.
Kolo zvednout nad hlavu
Nejčastěji ujel denně mezi 140 a 160 kilometry, nejvíc přes 250 kilometrů. "Po týdnu na cestě už člověk začíná řešit jen, kde je, kde bude spát, jíst a kde se osprchuje. Život se zjednoduší a ke konci už vnímáte jenom tu krásu. Jenom se koukáte a užíváte si to," říká vědec s tím, že většinou spal ve stanu, jídlo nakupoval spíš v obchodech, do restaurací moc nechodil. Navíc měl zásadu, že si po cestě nebude kupovat balenou pitnou vodu, což se mu podařilo dodržet, i když to znamenalo, že párkrát čerpal zásoby na hřbitově.
Trasa Michaela Macháčka pokračovala Švýcarskem, pak "prosvištěl" rovinatějším Německem a Dánskem, a čekal ho Sever. "Nastoupím jako cyklisté a motorkáři první na trajekt. Obsadím si místo u zásuvky a nabíjím vše, co mám. Ještě při čekání na trajekt slyším: "Tak to je borec, na kole do Norska"… Odpovím, díky za pochvalu. Jsou překvapeni, že jsem Čech," zapsal si Michael Macháček 20. den na cestě trajektem z Dánska.
Nádherná norská příroda a její fjordy, setkání s losy i soby - tak vypadala poslední část trasy, na které cestovatel zdolal dohromady převýšení přes 50 kilometrů. V cíli, ve kterém rád zvedá kolo nad hlavu, měl prý ještě tolik energie, že by nejraději šlapal zpátky. Letadlo z Alty už ale čekalo a s ním i práce v Akademii věd.
Na fotky z cesty a další informace se podívejte do galerie. Podrobnější zážitky cestovatele si můžete přečíst na blogu ZDE.
