Společné hraní má pozitivní dopad na každodenní život celé rodiny. Posiluje vzájemné vztahy, rozvíjí kreativitu a přispívá k duševní pohodě. Přesto bývá hra často vnímaná jen jako odměna za splněné povinnosti.
Proto se společnost Lego rozhodla v rámci konceptu "Začni hrou" ukázat rodinám, že hraní by nemělo být jen za odměnu, ale naopak prioritou, která dětem i rodičům pomáhá snáze zvládat každodenní výzvy. Aby společnost zjistila, jaký vliv má tento přístup v praxi, spojila se s výzkumnou agenturou Kantar a společně sledovaly, jak koncept ovlivňuje každodenní fungování českých rodin v běžném životě.
Dva týdny s hrou v hlavní roli
V kvalitativním výzkumu dostalo osm českých rodin s dětmi ve věku 6-12 let za úkol po dobu 14 dnů upřednostnit hru před běžnými denními povinnostmi. Zpočátku se objevovaly obavy - hluboce zakořeněné přesvědčení, že povinnosti musí mít přednost, strach z nedostatku času na úkoly a obava, že se děti od hry nebudou chtít odtrhnout. "Věta Nejdřív práce, potom zábava je ve mně už od dětství zakořeněná hodně hluboko," přiznala maminka Petra.
Výsledky však překvapily. Hra se postupně stala novým rodinným rituálem. Cesta domů se změnila z obav z povinností na těšení se na společnou hru. "Běžně sedíme v autě a každá si už myslí na to svoje - Kája na učení a já na domácí práce. To se změnilo a obě jsme se najednou těšily na to, jak si spolu nejdřív budeme hrát," popsala maminka Veronika. Děti po hře samy a bez protestů přecházely k úkolům, některé dokonce s větší ochotou.
Silnější vztahy, méně stresu
Významným zjištěním bylo pro rodiny také to, že zahrnutí společné hry do každodenního programu posílilo jejich vztah a blízkost s dětmi. Rodiny měly prostor na rozhovory a rodiče se tak dozvěděli více o zážitcích dětí ze školy i z volnočasových kroužků. Uvolněnější atmosféru v rodině vnímaly i samy děti: "Líbilo se mi, že bylo vše po návratu domů klidnější, pohodovější. Začali jsme si s mamkou i víc povídat," popsal jedenáctiletý Mikuláš.
Dokonce i rodiče si začali lépe uvědomovat důležitost rovnováhy mezi povinnostmi a zábavou. Někteří z nich se díky výzvě naučili nenosit si pracovní resty domů, netrávit příliš mnoho času na telefonu a dovolit si zpomalit, odpočívat a při hře úplně vypnout. "Řekla jsem si, že se budu snažit to nepřehánět s úklidem, a hlavně se tím nestresovat. Zatím působí všichni spokojenější a já odpočatější, hlavně psychicky," sdílela maminka Adéla.
Výzkum ukázal také řadu dalších pozitivních efektů jako uvolnění stresu a celkové zlepšení nálady u dětí i rodičů, posun v komunikaci a větší otevřenost dětí, omezení digitálních aktivit a snížení času stráveného u obrazovek nebo vědomé rozhodnutí zachovat si work-life balance. "Kluci si během testování vůbec nevzpomněli na tablet nebo televizi, protože měli naplněnou potřebu zábavy i kontaktu. Reálný prožitek z hraní je uspokojil a digitální svět šel stranou," doplnila k průběhu maminka Jana.
Hra jako priorita, ne odměna
Všechny rodiny se shodly, že v novém režimu chtějí pokračovat. Klíčem k úspěchu bylo vnímat hru nikoliv jako odměnu, ale jako důležitou součást rodinného života. "Jakmile jsem si v hlavě přenastavila, že společná hra je formou vydechnutí a zastavení se pro nás pro obě, tak se to pro mě stalo zábavou," potvrdila maminka Patrície.
O průzkumu Začni hrou
Průzkum proběhl v březnu 2025 a zaměřil se na osm českých rodin s dětmi ve věku 6-12 let. Použitá metodologie kombinovala deníkové záznamy a hloubkové rozhovory. Vzorek tvořilo šest úplných a dvě neúplné rodiny, s vyváženým zastoupením chlapců a dívek. Rodiny byly vybrány s ohledem na diverzitu velikosti místa bydliště a příjmové úrovně. Po dobu 14 dní si rodiny vedly deníky, do kterých zaznamenávaly své zkušenosti. Následně proběhly online rozhovory s rodinami, které sloužily k detailnímu prozkoumání a interpretaci deníkových záznamů.
