Létal jako Batman. Slovák, co před 100 lety "vymyslel" padák

Magazín ČTK Magazín, ČTK
28. 8. 2014 9:55
Jeho padák, v němž člověk vypadal jako Batman, mu patentovali v Americe. Slávy ani bohatství se ale nedočkal.
Foto: Anton Chrvala, www.smolenice.com

Washington/Praha - Za otce padáku je možné považovat řadu lidí: objevil se mezi nákresy Leonarda da Vinciho a již koncem 18. století ve Francii uskutečnili řadu úspěšných pokusů skokem z balónu.

O století a čtvrt později pak rozmach letounů přinesl potřebu záchranného zařízení pro piloty. Mezi vynálezci, kteří se vývojem padáku zabývali, byl i slovenský emigrant ve Spojených státech Štefan Banič, který 25. srpna 1914 dokonce dostal na své zařízení patent.

"Nechť je známo, že já Stephan Banic, poddaný císaře Rakouska-Uherska, bytem v Greenville, okres Mercer, ve státě Pensylvánie, jsem vynalezl nové a užitečné vylepšení padáku," stojí na patentní listině, která popisuje Baničův vynález.

Neuvěřitelný příběh

Baničův životní příběh je skutečně pozoruhodný. Doma ve slovenském Neštichu (dnes Smolenice) se živil jako zedník, stavěl i zdejší zámek. Bída ho vyhnala v roce 1907 do Ameriky, zde se živil příležitostnou prací na farmách i v dolech, usadil se v Greenvillu v Pensylvánii, kde pracoval ve strojírenském závodě.

"V té době Spojené státy i celý svět vzrušovaly lety prvních letadel, zejména bratří Wrightů. Banič patřil mezi jejich velké obdivovatele a začal se zabývat myšlenkou vynalézt zařízení, které by zachránilo letce při nehodě," píše se na stránkách jeho rodných Smolenic o pohnutkách, které slovenského dělníka a samouka přivedly k odvážným myšlenkám o bezpečném padáku.

Štefan Banič, slovenský vynálezce padáku.
Štefan Banič, slovenský vynálezce padáku. | Foto: Wikimedia Commons

Banič šel na věc poněkud jinak než většina jeho předchůdců. Místo lehkého baldachýnu z látky, který měl parašutista nad hlavou, totiž sestrojil jakýsi oblek s žebry a pružinami.

Celé zařízení vypadalo jako větší deštník a spíš než dnešní padáky připomínal Baničův vynález něco z výbavy komiksového Batmana. Skládací konstrukce s ocelovou kostrou a otvorem uprostřed vrchlíku se připevňovala přímo kolem letcova hrudníku a rozevírala se systémem pružin.

Štefan Banič počítal dokonce s tím, že by člověk v obleku mohl potřebovat svůj pád řídit, a tak měl padák také zařízení na pohybování nosnou plochou, což umožňovalo korigovat místo přistání.

Před zraky patentovacích úředníků se vrhl z mrakodrapu

Banič sám svému zařízení nejspíš věřil, v červnu 1914 totiž funkčnost padáku osobně předvedl zástupcům patentového úřadu. Přímo před jejich zraky se vrhl ze střechy patnáctipatrového domu ve Washingtonu.

Traduje se, že vynálezce dokonce úspěšně skočil i z letadla, přesvědčivé důkazy ale chybějí. Jisté je, že svůj padák nabídl americkému armádnímu letectvu, které od něj vynález za pár dolarů odkoupilo a Baniče dokonce udělalo svým čestným členem.

Starší české a zejména slovenské prameny uváděly, že americké letectvo padák během první světové války skutečně používalo, dnes se o tom ale vedou spory. Baničův vynález totiž nebyl moc skladný a lze si jen těžko představit, že by jej pilot měl na sobě během letu.

Druhá možnost, že by padák byl připevněn na trupu letounu a letec jej navlékal až v případě nouze, je ještě méně praktická. Podle leteckého historika Dana Abbota navíc začali američtí piloti padáky používat až po válce.

Padák mu slávu nepřinesl

Štefan Banič vydržel v USA až do začátku 20. let, kdy se po téměř 15 letech vrátil na rodné západní Slovensko. Padák mu nepřinesl slávu ani peníze. Po návratu domů žil v ústraní, živil se zednickými pracemi a v kamenolomu a o jeho  průkopnickém počinu se prakticky nevědělo.

Více proslul - alespoň u některých krajanů - jako spoluobjevitel jeskyně Driny v Karpatském krasu. Banič zemřel v lednu 1941 a teprve po druhé světové válce se jeho vynález zase dostal do povědomí.

Máte rádi Aktuálně.cz?

Křišťálová lupa - hlasování pro A.cz

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >>

Vývoj šel jinou cestou

Význam Baničova padáku pro světové letectví byl ale poněkud zveličován. V roce 1970 - u příležitosti stého výročí narození - odhalili Štefanu Baničovi na letišti v Bratislavě pomník a koncem 80. let vznikl o vynálezci, jehož život je dodnes zahalen tajemstvím, ve slovenské televizi film.

O tom, že rodák z malé obce Neštich nedaleko Trnavy byl nadaný konstruktér a jeho vynález opravdu fungoval, sice není pochyb, vývoj parašutismu ale šel jinou, na Baničově díle nezávislou cestou.

Obec Smolenice však na svého rodáka nezapomněla. V předstihu, již 16. srpna 2014, uspořádala za přítomnosti slovenských politiků oslavu ke 100. výročí udělení amerického patentu na Baničův padák.

 

Právě se děje

před 34 minutami

IKEM začne stavět nové pavilony, hotovo bude za dva a půl roku

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), který je největším transplantačním centrem v Česku, ve středu slavnostně zahájil stavbu dvou nových pavilonů. Přístavba umožní rozšíření kardiovaskulárních a transplantačních programů, bude tam také nový urgentní příjem. Náklady na stavbu budou 1,05 miliardy korun, z toho 603,7 milionu korun přispěje stát prostřednictvím strategických vládních investic.

Podepsání smlouvy se zhotovitelem a poklepání základního kamene stavby se ve středu zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministr Petr Arenberger (za ANO), ředitel IKEM Michal Stiborek a zástupci stavební firmy IMOS Brno. Nové pavilony by měly být hotové za 2,5 roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy