Létal jako Batman. Slovák, co před 100 lety "vymyslel" padák

Magazín ČTK Magazín, ČTK
28. 8. 2014 9:55
Jeho padák, v němž člověk vypadal jako Batman, mu patentovali v Americe. Slávy ani bohatství se ale nedočkal.
Foto: Anton Chrvala, www.smolenice.com

Washington/Praha - Za otce padáku je možné považovat řadu lidí: objevil se mezi nákresy Leonarda da Vinciho a již koncem 18. století ve Francii uskutečnili řadu úspěšných pokusů skokem z balónu.

O století a čtvrt později pak rozmach letounů přinesl potřebu záchranného zařízení pro piloty. Mezi vynálezci, kteří se vývojem padáku zabývali, byl i slovenský emigrant ve Spojených státech Štefan Banič, který 25. srpna 1914 dokonce dostal na své zařízení patent.

"Nechť je známo, že já Stephan Banic, poddaný císaře Rakouska-Uherska, bytem v Greenville, okres Mercer, ve státě Pensylvánie, jsem vynalezl nové a užitečné vylepšení padáku," stojí na patentní listině, která popisuje Baničův vynález.

Neuvěřitelný příběh

Baničův životní příběh je skutečně pozoruhodný. Doma ve slovenském Neštichu (dnes Smolenice) se živil jako zedník, stavěl i zdejší zámek. Bída ho vyhnala v roce 1907 do Ameriky, zde se živil příležitostnou prací na farmách i v dolech, usadil se v Greenvillu v Pensylvánii, kde pracoval ve strojírenském závodě.

"V té době Spojené státy i celý svět vzrušovaly lety prvních letadel, zejména bratří Wrightů. Banič patřil mezi jejich velké obdivovatele a začal se zabývat myšlenkou vynalézt zařízení, které by zachránilo letce při nehodě," píše se na stránkách jeho rodných Smolenic o pohnutkách, které slovenského dělníka a samouka přivedly k odvážným myšlenkám o bezpečném padáku.

Štefan Banič, slovenský vynálezce padáku.
Štefan Banič, slovenský vynálezce padáku. | Foto: Wikimedia Commons

Banič šel na věc poněkud jinak než většina jeho předchůdců. Místo lehkého baldachýnu z látky, který měl parašutista nad hlavou, totiž sestrojil jakýsi oblek s žebry a pružinami.

Celé zařízení vypadalo jako větší deštník a spíš než dnešní padáky připomínal Baničův vynález něco z výbavy komiksového Batmana. Skládací konstrukce s ocelovou kostrou a otvorem uprostřed vrchlíku se připevňovala přímo kolem letcova hrudníku a rozevírala se systémem pružin.

Štefan Banič počítal dokonce s tím, že by člověk v obleku mohl potřebovat svůj pád řídit, a tak měl padák také zařízení na pohybování nosnou plochou, což umožňovalo korigovat místo přistání.

Před zraky patentovacích úředníků se vrhl z mrakodrapu

Banič sám svému zařízení nejspíš věřil, v červnu 1914 totiž funkčnost padáku osobně předvedl zástupcům patentového úřadu. Přímo před jejich zraky se vrhl ze střechy patnáctipatrového domu ve Washingtonu.

Traduje se, že vynálezce dokonce úspěšně skočil i z letadla, přesvědčivé důkazy ale chybějí. Jisté je, že svůj padák nabídl americkému armádnímu letectvu, které od něj vynález za pár dolarů odkoupilo a Baniče dokonce udělalo svým čestným členem.

Starší české a zejména slovenské prameny uváděly, že americké letectvo padák během první světové války skutečně používalo, dnes se o tom ale vedou spory. Baničův vynález totiž nebyl moc skladný a lze si jen těžko představit, že by jej pilot měl na sobě během letu.

Druhá možnost, že by padák byl připevněn na trupu letounu a letec jej navlékal až v případě nouze, je ještě méně praktická. Podle leteckého historika Dana Abbota navíc začali američtí piloti padáky používat až po válce.

Padák mu slávu nepřinesl

Štefan Banič vydržel v USA až do začátku 20. let, kdy se po téměř 15 letech vrátil na rodné západní Slovensko. Padák mu nepřinesl slávu ani peníze. Po návratu domů žil v ústraní, živil se zednickými pracemi a v kamenolomu a o jeho  průkopnickém počinu se prakticky nevědělo.

Více proslul - alespoň u některých krajanů - jako spoluobjevitel jeskyně Driny v Karpatském krasu. Banič zemřel v lednu 1941 a teprve po druhé světové válce se jeho vynález zase dostal do povědomí.

Máte rádi Aktuálně.cz?

Křišťálová lupa - hlasování pro A.cz

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >>

Vývoj šel jinou cestou

Význam Baničova padáku pro světové letectví byl ale poněkud zveličován. V roce 1970 - u příležitosti stého výročí narození - odhalili Štefanu Baničovi na letišti v Bratislavě pomník a koncem 80. let vznikl o vynálezci, jehož život je dodnes zahalen tajemstvím, ve slovenské televizi film.

O tom, že rodák z malé obce Neštich nedaleko Trnavy byl nadaný konstruktér a jeho vynález opravdu fungoval, sice není pochyb, vývoj parašutismu ale šel jinou, na Baničově díle nezávislou cestou.

Obec Smolenice však na svého rodáka nezapomněla. V předstihu, již 16. srpna 2014, uspořádala za přítomnosti slovenských politiků oslavu ke 100. výročí udělení amerického patentu na Baničův padák.

 

Právě se děje

Další zprávy