"Tohle je zásadní věc," říká Filípek u své poslední vybrané sochy. "Chtěl jsem vytvořit ve větším měřítku podobnou věc, jako je ta za mnou. Ale jak mám nějakou vizi, tak jakmile se rozmodeluji, tak to většinou dopadá úplně jinak. Chvíli to nemám pod kontrolou, pak to na půl roku odložím a zjistím, že už to zase pod kontrolou mám. A nakonec to odleji v takové fázi, když jsem tím už naprosto vyčerpaný. Je to jediná figura, která má trochu pohyb. Ostatní jsou zabořené do země, mají v sobě jistou tíseň. Tahle se snaží rozpohybovat, ale zatím jí to ještě moc nejde."