To když kotel tisíců lidí zavolal českému premiérovi, aby se ho zeptal na kontroverzní zásah policie na Czech Teku. Trutnované si tím ministerského předsedu natolik oblíbili, že se mu letos o sobotním poledni společně rozhodli projevit lásku.
Ty jsi to moje zlato, který mám tak rád, jen ty mně stojíš za to, život pro tě dát. Zazpívalo čtrnáct tisíc lidí s pohlednicemi s nápisem haló u ucha v přímém přenosu kamer České televize. Krkonošský Woodstock je vtipný a tento výstup to jen potvrdil.
Obzvlášť když na kolektivní láskyvzdání všechny navnadila mladá popstar Iva Frühlingová. Snažila se, to se jí upřít nedá. V mezipauzách koketně mluvila o lásce a posmrtném životě, aby se publiku zavděčila trefou do jeho vkusu.
Každá třetí skladba z jejího playlistu by se nevešla do mainstreamové popiny na sto procent, ale nanejvýš na devadesát osm, což je jistě zásadní posun. Iva je bojovnice, ale boj o přízeň publika nevyhrála. Na vině snad bylo tropické vedro sobotního odpoledne, při kterém ani pes neštěkne.
Ale Monika Načeva v lepším čase hrát měla. Příliš slunečního světla její hudbě nesvědčí. Přesto - skladby Vůně, Udržuj svou ledničku plnou a další z alb Nebe je rudý a Fontanela byly medovou kašičkou pro všechna hladová bříška.
Do třetice všeho dobrého i zlého. Z československého hudebního nebe se snesla Eva Pilarová. Setkání třetího druhu ohromilo trutnovské hippies a z vařícího kotle bylo co chvíli slyšet: Ty vole, ta je hustá. Při Mozartově skladbě Alla Turca v jejím podání Trutnov nadskočil a po dopadu se Země posunula na oběžné dráze dál od Slunce. Horko polevilo. Přišel večer a s ním překvapení.
Jedno obstaraly už odpoledne Varteckého Kurtizány z 25. avenue, když oznámily, že na Trutnově zahrají a hned nato se rozejdou.
S Psími vojáky to bylo složitější. Nejprve je na cestě potkal defekt, kvůli kterému propásli vystoupení na hlavním pódiu, a museli se proto spokojit jednak s vedlejším, a jednak s horším časem, kde ani nedostali mnoho prostoru. Po největších hitech ze starých desek přišla trpká zábava. Polovina Trutnova dala přednost Vojákům před švédskou Hedningarnou, proto bylo nasnadě, že si zaslouží víc Topola. Vojáci museli skončit, aby se program nedostal do skluzu.
Pískot, let odpadků na pódium - ta největší nevole a půlhodinový odpor publika k další kapele The Hogs z Irska, kteří po Vojácích ladili aparaturu. Program se do skluzu stejně dostal, nicméně na Topoly se už znovu nedostalo.
Hedningarna, žádná sláva, mělo by se říct, takový Čechomor ve skandinávském pojetí, tedy na vyšší úrovni. Dobrůtka pro folkaře tvrdšího ražení, ale jinak nic. Trtutnov měl mít jiné hvězdy.
Od Livilng Colour se čekalo mnoho. Banda přátelských Afroameričanů ovšem propadla na plné čáře, což nejlépe dokládá útok na náhradního zpěváka, který dorazil místo Corey Glovera - byl přesně trefený kelímkem plným piva.
Po dýmovnici vybuchlé uprostřed davu bylo nanejvýš jasné, že odejde značná část publika. Až potom rockovým dredařům z Floridy došlo, že ze sebe budou muset vymačkat kvalitnější šťávu. Ani urputnou snahou si ale pozornost nezískali a po mrtvém začátku skončila párty v roky starém džemu.
Když vám je nejhůř a jste k smrti zklamaní, protože očekávání vložená do zahraniční kapely s dobrou pověstí se nevyvedou, najdete na Trutnově místo, kde ze sebe setřesete veškeré napětí. Hare Kršna kemp je známý svou kvalitou.
Bojíte se hudby Hare Kršna? Nebuďte v omylu, i mezi kršňáky najdete kapely, co rády ska, punk anebo minimalistickou elektroniku. Kaliyuga Band ze slovenského Martina a česko-řečtí Llik Me Lla jsou toho důkazem. Základní mantra Hare Kršna Hare Rama v plné kráse na pozadí nejrůznějších stylů, třeba právě ska-punku famózních Slováků.
Velké festivaly jsou dobré v tom, že je na nich stále co objevovat.