Recenze - Nejrůznější protesty a demonstrace posledních let jsou pro dokumentaristy samozřejmě mimořádně vděčné téma. Loni dokonce festival dokumentárních filmů v Jihlavě věnoval takovým snímkům celou jednu programovou sekci.
Film Skutečná sociální síť o studentských protestech proti zvyšování školného na letošním Jednom světě ale má být výjimečná v tom, že se zaměřuje na jeden z významných aspektů těchto protestů, totiž jejich souvislost s internetovými sociálními sítěmi.
Bojovné tweety
Film si skutečně všímá jedné aktivistky, která o průběhu protestů velmi intenzivně tweetuje, a upozorňuje také na zavedení nové mobilní platformy Sukey určené k organizování demonstrací. V těchto místech je také asi nejoriginálnější.
Dívka, která je neustále obklopená informační technologií a která tvrdí, že bez Twitteru nemůže existovat, až se zdá, že pro ni jsou zajímavější její tweety o protestech, než protesty samotné, je pozoruhodným ukazatelem dvojaké síly sociálních sítí, jež jako by protestním hnutím sloužily, ale zároveň je ovládaly.
Naneštěstí ale Skutečná sociální síť o vztahu současných demonstrací a internetu příliš nevypovídá. Tvůrci sice ve filmu občas používají grafiku převzatou z Twitteru, Facebooku nebo Google Maps, to jsou ale spíš jen vizuální ozdůbky než nějaké významné ukazatele. Na to, aby film skutečně analyzoval vliv sociálních sítí na dnešní aktivismus, mu chybí dostatečný odstup, který může s aktivisty sympatizovat, ale zároveň musí být schopen je pozorovat v širších souvislostech.
Skutečná sociální síť je ale spíš kronikou britských studentských protestů, skutečným „dokumentem" v tom smyslu, že pouze dokumentuje dění. Od problému sociálních sítí na dlouho odbíhá k prostému zaznamenávání porad protestujících nebo scénám ze samotných demonstrací.
Filmu zkrátka chybí centrum nebo perspektiva, která by dala sledovanému materiálu nějaký řád. Místo toho jen klouže po líbivém povrchu dynamicky plynoucích událostí. To byl mimochodem i problém řady dokumentů o aktivismu loni v Jihlavě. Filmy si vystačily se zaznamenáváním spontánní energie demonstrujícího davu zaznamenané nadivoko přímo na místě a teoretizování nechali stranou, možná pro budoucí generace.
Opojná atmosféra demonstrací
Film o britských demonstracích natočený třemi různými režiséry ale jde možná ještě dál v tom, jak velké dělá z protestů divadlo. Několik sekvencí sestřihaných na rytmus hudby působí bezmála jako reklama, která chce zdůraznit opojnou atmosféru demonstrací a ne jejich smysl.
Ostatně na webové stránce filmu najdeme prohlášení režisérů, kteří o studentských protestech říkají: „Jejich protesty, klasické šedesátkové stávky s twiterrovou příchutí, znamenaly začátek nejsilnějšícho studentského hnutí za posledních čtyřicet let."
Znovu jako by pro dokumentaristy bylo důležitější jak moc "cool" protesty vypadají, než o čem jsou - protože vysvětlení tohoto "o čem" vyžaduje nějak strukturovanou argumentaci a ne jen sérii seřazených momentek odhodlání, zmatku a odporu rozhořčených studentů.
Tím rozhodně nechci zpochybňovat smysl samotných demonstrací v Británii ani jinde. Spíš jde o způsob, jakým se o nich točí dokumenty. Z filmů jako Skutečná sociální síť si sotva vezmeme víc než informaci, že studenti byli do svých protestů skutečně zapálení a šli do nich naplno. V náznacích pak můžeme odpozorovat i víc, ale to jen mimoděk a z vlastní iniciativy, rozhodně ne proto, že by nás tvůrci vedli nějakou smysluplnou cestou odněkud někam.
