reklama
 
 

Vráťa Brabenec: Pomalu už se loučím se životem

28. 6. 2015 10:55
Člen skupiny The Plastic People of the Universe se rozpovídal o novém životopisném dokumentu Evangelium podle Brabence, který volně navazuje na knižní rozhovor s novinářkou Renatou Kalenskou.

Praha - Básník, hudebník, zahradník a nedostudovaný evangelický teolog Vráťa Brabenec se stal ústřední postavou nového snímku režiséra Miroslava Janka, který natočil například dokumenty Občan Havel nebo Olga.

Ve filmu Evangelium podle Brabence mluví s novinářkou Renatou Kalenskou o nucené emigraci z Československa, vzpomíná na přátele z undergroundu nebo uvažuje o přírodě. "Ani nebylo třeba hledat nějaké téma, ono se u Vráti vždycky nějaké najde," řekl po novinářské projekci filmu režisér Janek.

Dokument tak zachycuje nejen vzpomínky na undergroundovou éru, ale také autorčiny zážitky s hudebníkovou svéráznou osobností. "Důležité je před koncem života odpustit všem kreténům, které jste během něho potkali," říká například ve filmu Brabenec.

Film měl loni premiéru na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava. Do tuzemských kin vstoupí 9. července.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz Vráťa Brabenec mluvil o spolupráci s režisérem Jankem nebo o tom, proč nechtěl, aby byl dokument natočen podle stejnojmenné knížky.

Dokument je hodně založený na vašem dialogu s Renatou Kalenskou. Jak se vám s ní spolupracovalo?

Byli jsme od několika lidí sprdnutý a říkali mi: "Příště to nedělej s Kalenskou."

Narážela jsem na to, že se vám Renata Kalenská na konci dokumentu přiznala, že její otec pracoval jako dozorce ve Valdicích, kde jste byl vězněn...

Původně jsme se s Mirkem Jankem dohadovali, když to na té rozhledně říkala, jestli to tam dáme. Povídal jsem: "Hele, Mirku, ona to chtěla říct, ale já bych to do filmu nedával." Tak to probíral s Kalenskou, ale ona to tam chtěla. Tak jsme říkali, když to chce, je to na ní...

V čem vidíte hlavní rozdíl mezi vaším knižním a filmovým portrétem? 

Na začátku jsem hned řekl, že nechci dělat žádný film podle knížky. Knížka je jedna věc a film si, Mirku, uděláme úplně volně. Mirek s tím souhlasil, což bylo dobře, protože natáčet podle knížky... to nikdy nedopadne dobře. Na tom ztroskotala spousta lidí.

Před lety jsem spolupracoval s Polanským (polský režisér Roman Polanski – pozn. red.) – do Olivera Twista jsem mu dělal zeleň. On to točil podle Dickense a film dopadl úplně špatně. Kdyby Polanski točil něco svýho, tak by to možná dopadlo dobře, ale tohle stálo hrozný miliony… Naposledy takhle dopadl Miloš Forman, když točil Goyu. To byl taky propadák, nešlo to ani do americké distribuce.

V dokumentu jste rovněž zmiňoval, že pro vás bylo vždycky těžké loučit se. Jak to máte s loučením dneska?

Dneska už jsem na tom tak, že se pomalu loučím se životem, protože je mi přes sedmdesát. Ale stal se mi nedávno zázrak – potkal jsem svoji bývalou milou a říkal jsem jí: "Promítá se něco v Ponrepu, nechceš přijít?" A ona říká, že ráda. Čtyři měsíce jsme neviděli, říkal jsem si, jsem starej blbec, tak se s tím musím smířit. Ale pak jsme spolu seděli, pili jsme kořalku a ono to z ní moc nelezlo a pak říká: "Já tě furt mám ráda." A já jsem jí odpověděl: "Já tebe taky." To je celý.

Několikrát jste v rozhovorech mluvil o tom, že vás za minulého režimu brali jako póvl, dokonce vám sebrali občanství a musel jste se z Československa vystěhovat. Napadlo vás, že o vás někdo natočí celovečerní film?

Vůbec. S Mirkem se strašně hezky spolupracuje. My si nějakým způsobem hrozně rozumíme. I to jeho koukání je skvělý. Mirek dovede z úplně triviální věci, i z úplně blbýho exteriéru udělat dokument.

autor: Adéla Davidová | 28. 6. 2015 10:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama