Manželství Milušky v podání Lenky Vlasákové a Josífka v podání Saši Rašilova prochází v novém filmu Milana Cieslara Věčně tvá nevěrná těžkou zkouškou spojenou s partnerským trápením.
Mnohem větší muka ale zažije každý aspoň trochu soudný divák, který věnuje hodinu a půl času tomuto neumětelskému sledu chatrně pospojovaných scén, chabě maskovanému za komedii.
Vidět plejádu dobrých herců a hereček, jak se pitvoří v projektu, který je za hranicemi dobrého vkusu, fyzicky bolí. Nefunguje v něm nic, od katastrofálního scénáře po timing komediálních scén. Snímek přitom nenatočil žádný fušerský debutant, ale autor solidních válečných dramat Krev zmizelého nebo Colette.
"Umění nikdo nečte. Zajímá se o něj deset lidí, kteří si vzájemně mezi sebou rozdávají ceny," zní parafráze zhrzeného výlevu postavy neúspěšného spisovatele, kterého ve snímku ztvárnil Jiří Lábus.
Zdá se, že by to mohlo být i krédo samotného režiséra, jenž česká kina v posledních letech zásobuje podprůměrnými, ale divácky úspěšnými komediemi. Předposlední z nich, Špindl, od prosincové premiéry překročila hranici čtvrt milionu diváků. Ještě nikdy ale Cieslar nešel tak moc naproti těm nejnižším šovinistickým pudům cílové skupiny diváků TV Barrandov.
Hlavní hrdina snímku Josífek, zkrachovalý majitel nakladatelství, je sobecký, vypočítavý a morálně naprosto zkažený grázl. Potkáváme ho v situaci, kdy mu exekutor obstaví rodinnou vilu. Místo aby se situací něco dělal, obšťastňuje dvě milenky. Praskne to na něj v situaci, kdy zálety maskuje návštěvou vymyšleného pohřbu vlastní tety Marty (Vilma Cibulková), jež ale jako na potvoru přijede na neohlášenou návštěvu.
V realitě by proutníka typu Josefa čekaly kufry přede dveřmi, ve fikčním Cieslarově světě jsou ovšem chlapi kanci, kteří si občas potřebují vyhodit z kopýtka, a ženy puťky, které to musí snést.
Lenka Vlasáková si před osmi lety podobnou roli zahrála ve Vejdělkových Ženách v pokušení, což je film, který byl v době vzniku kritizován za stereotypní zobrazení mužských a ženských rolí. Proti Cieslarově slátanině se ale jedná o snímek formátu Ingmara Bergmana.
Ve scénáři Jana Míky, o němž se v 90. letech díky autorství seriálů jako Život na zámku nebo Náměstíčko z nějakého důvodu mluvilo jako o novodobém Jaroslavu Dietlovi, nejsou funkční ani ty nejzákladnější motivace jednání postav.
Fantasmagorická je už základní zápletka: teta Marta coby manželská poradkyně začne fušovat do vztahů svých příbuzných a vymyslí, že jim prospěje, když se vzájemně nechají nachytat in flagranti. Proč? Bůh ví. V tu chvíli to možná divákům vystaveným koncentrované dávce předchozích nelogičností už ani nepřijde divné.
Věčně tvá nevěrná
Česká komedie
2018, 92 minut
Režie: Milan Cieslar
Scénář: Jan Míka
Hrají: Lenka Vlasáková, Vilma Cibulková, Saša Rašilov nejml., Sára Sandeva, Natalia Germani, Jiří Lábus, Filip Blažek, Pavel Kříž a další
Premiéra: 22. února 2018
Hodnocení Aktuálně.cz: 5 %
Ve skutečnosti tato dějová linka Míkovi a Cieslarovi slouží jen k dalším sexistickým výlevům. Milušce nedopřejí ani ten nejmenší triumf v podobě dokonané nevěry, naopak jí ústy tety Marty vyčtou, že si za manželovy zálety může tak trochu sama, protože doma chodí pořád v teplácích.
Vlastně by se na ten zpatlaný scénář Jana Míky dalo nahlížet i trochu smířlivě. Vykresluje myšlenkový obzor stárnoucích mužů, kteří upřímně nechápou, že doba se změnila a že chlap klátící milenky jak na běžícím pásu není borec, ale směšný loser.
Tím, že se ve filmu vysmívají erektivní dysfunkci jednoho z vedlejších hrdinů a jiné postavy pojmenovávají příjmeními Prut a Kláda, říkají nakonec tvůrci sami o sobě víc, než by možná chtěli.
