Litera za nakladatelský čin
| Josef Koudelka: Invaze 68 (Torst) |
Fotografických publikací vychází u nás řada, tato je však výjimečná vznikem i kvalitou. Člen agentury Magnum Photos se na popud a za účasti pražského nakladatele Viktora Stoilova vnořil do svého archivu. Výsledkem je jedinečný soubor: doposud se Koudelkovo svědectví na srpen 1968 omezovalo na tucet „základních“ snímků, kdežto tady jsou záběrů desítky. Přičtěme i hutnou textovou část a promyšlenou typografii. Výsledek je příkladem nakladatelského zaujetí; jde o publikaci mezinárodního významu a dosahu.
| Josef Váchal: Šumava umírající a romantická (Ladislav Horáček – Paseka) |
Nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka se edičně soustavně věnuje dílu solitéra české literatury i výtvarného umění Josefa Váchala. Vydání jeho erbovní knihy Šumava romantická a umírající je vyústěním a vyvrcholením těchto aktivit. Váchal za svého života osobně připravil jedenáct exemplářů dvacetikilogramové publikace o rozměrech 65x49 cm. Nakladatelství nechalo vloni vyrobit 200 exemplářů, ale připravilo i dostupnější edici ve formátu zmenšeném.
| Spisy Františka Langera (Akropolis spolu s Divadelním ústavem a nakladatelstvím Kvarta) |
Vydávat spisy prakticky jakéhokoliv českého spisovatele je v současnosti ekonomicky nanejvýš riskantním podnikem, který nedochází valného kritického a čtenářského ohlasu. V roce 2000 začaly vycházet Spisy Františka Langera (1888-1965) a soustředěné úsilí ediční a nakladatelské přineslo plody v podobě dvou desítek svazků zpřístupňujících Langerovo dílo; zbývá vydat svazek jediný, naplánovaný na letošní rok.
Litera za knihu pro děti a mládež
| Alena Ježková: Prahou kráčí lev (Práh) |
Zkušená popularizátorka českých i metropolitních dějin spojila síly s ilustrátorkou Michaelou Kukovičovou. Ježková zaostřuje na příběh kluka, odhodlaného stranou od zaneprázdněných rodičů probádat zdejší cvrkot. Technicky vzato se však v pražských uličkách nezatoulal malý David z ciziny, nýbrž jeho plyšový lvíček. Čtenářům od osmi až deseti let dávkuje autorka téma s až profesorskou uhlazeností a vytváří šťastnou variaci na osvědčený nápěv láskyplných pragensií.
| Oldřich Růžička: Tajemství slavkovského pokladu (B4U Publishing) |
Příběh carského pokladu ukrytého armádou při ústupu ze slavkovského bojiště je koncipován jako nalezený rukopis z počátku 20. století, jehož autor se dělí o výsledky bádání. Kniha sestává ze tří vrstev, stylisticky i typograficky odlišených. První je líčení průběhu bitvy u Slavkova, druhou vrstvu představují vsuvky naučného charakteru, jimiž se dětskému čtenáři ozřejmuje dobový kontext. Tok vyprávění usměrňují vypravěčské vstupy a přílohy v podobě úředních dokumentů, map a šifer.
| Pavel Šrut: Lichožrouti (Paseka) |
Pavel Šrut se po nonsensovém básnění vrátil k autorské pohádce, v níž rozehrál rafinované hry lichožroutů, přízemně hodujících na ponožkových licháčích. Pestrá paleta lichožroutích i lidských postav je obdařena blahosklonnou a chápavou komičností, v tichosti se bavíme autorovým kritickým nadhledem konzumentství a školometství všeho druhu. Autor text vynalézavě obdařuje jazykovými hříčkami i slovními obraty a čerpá z reality okolo nás. Příběh je navíc propojen s rozevlátými ilustracemi Galiny Miklínové.
Litera za naučnou literaturu
| Josef Vojvodík: Povrch, skrytost, ambivalence Manýrismus, baroko a (česká) avantgarda (Argo) |
Hluboký vhled do nesamozřejmých souvislostí mezi pozdní renesancí (manýrismem) a barokem a avantgardním uměním prvních tří desetiletí 20. století. Autor, literární historik, se bravurně pohybuje napříč hranicemi, které zdánlivě pevně oddělují jednotlivé epochy a styly. V zorném poli jeho zkoumání se objevuje výtvarné umění, architektura, poezie… a nakonec i soudobý film. Přes značné časové a tematické rozpětí je jeho studie vnitřně soudržná a interpretačně přesvědčivá.
| Miloš Anděra: Národní parky Evropy (Slovart) |
Kompletní encyklopedický přehled národních parků Evropy je vůbec prvním dílem svého druhu nejen v české, ale i evropské literatuře. Renomovaný zoolog a ekolog, dlouholetý pracovník Národního muzea, představuje všech 387 národních parků existujících k polovině roku 2008 na evropském území. Parky jsou v knize uspořádány do šesti hlavních regionů a v jejich rámci podle států. Letos stoletá historie vyhlašování národních parků na našem kontinentě získává v této encyklopedii dílo celoevropského významu.
| Vojtěch Kolman: Filosofie čísla (Filosofia) |
Monografie je věnována základům aritmetiky a logiky z pohledu moderní analytické filosofie. Klasická témata filosofie matematiky (číslo, nekonečno, kontinuum) jsou zde prezentována jako motivace a klíč k řešení problémů filosofie jazyka (význam, pravda, existence). Kniha sleduje prolínající se cesty matematiky a filosofie na poli čísla a jeho forem. Je to publikace v současné matematické a filosofické literatuře naprosto ojedinělá.
Litera za publicistiku
| Radka Denemarková: Smrt nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla (Host) |
Kniha Radky Denemarkové se čte jako velký román, jádro je však ryze publicistické. Na základě korespondence, deníků, dokumentů, vlastních zážitků i vzpomínek pamětníků vytvořila autorka rozsáhlou životopisnou reportáž, v níž se podrobně zabývá nejen ikarovským osudem nadaného divadelníka, ale postihuje také proměny dobové atmosféry. Obraz nedávné historie tu vyvstává jednak z umělcovy biografie, jednak z interpretací jeho jevištních děl. Autorka přitom dokázala citlivě sladit romantizující přístup s kritickým: problém nezjednodušovala, ale nechala jej vyznít v plné rozpornosti.
| František Štorm: Eseje o typografii (Revolver Revue) |
Graficky, obsahově i stylisticky nápaditá a energická kniha je věnována dosud téměř neviditelnému oboru. Jeden z nevýznamnějších českých typografů a grafiků František Štorm (1966) zde brilantně spojuje informace a teze technické, historické i teoretické s naprosto konkrétním osobním příběhem tvůrčího vývoje v naší současnosti. Autorův pracovní zápal, erudice, přesnost, rozbíhavá zvídavost, smysl pro humor, schopnost vyprávění a odvaha myslet jinak, než dlouhá tradice vybízí, se odrážejí v textu i v jeho výtvarném zpracování.
| Erik Tabery: Hledá se prezident (Edice Respekt) |
Autor podrobně zkoumá zejména čtyři poslední prezidentské volby v letech 1993, 1998, 2003 a 2008. Ačkoli se věnuje politické publicistice denně, nikdy nepodlehl pokušení čas od času vydat jakési sebrané spisy už publikovaných textů – tady se o ně opírá, čtenářům však předkládá dílo nové a původní. Nejedná se ani tak o rozbor jako o poučený vhled do zákulisí české politiky od autora, který byl většině popisovaných dějů osobně přítomen. Tabery popisuje každou ze čtyř voleb s věcností novináře, analytickým pohledem politologa a péčí historika.
Litera za překladovou knihu
| João Guimarães Rosa: Burití (Torst) Přeložila Vlasta Dufková |
João Guimarães Rosa (1908-1967) je největší brazilský spisovatel 20. století. Ačkoli je Rosova tvorba spjata s drsným krajem brazilského vnitrozemí, svět jeho próz je v jistém smyslu univerzální a umožňuje čtenáři, aby se v něm zabydlel. To je ovšem podmíněno citlivým převodem autorova hutného, zvukomalebného, vrstevnatého jazyka. Vlasta Dufková zhostila svého úkolu mistrně. Nalezla adekvátní míru mezi zachováním exotičnosti brazilských reálií a jejich zpřístupněním českému čtenáři. Projevila odvahu testovat pružnost českého jazyka, notnou dávku empatie i překladatelskou intuici.
| Sándor Márai: Deníky I, II (Academia) Přeložily Ester Sládková a Dana Gálová |
Deníky, které si maďarský spisovatel Sándor Márai (1900 – 1989) vedl od roku 1943 až do své smrti a které od samého počátku byly určeny k publikaci, jsou pokládány za vrchol jeho rozsáhlé tvorby. Autor v nich dokázal vypsat historii Evropy v jejím nejdramatičtějším zlomu a projevil se jako vnímavý pozorovatel se schopností vystihnout ducha doby. Do svých zápisků začleňoval reflexe maďarské společnosti i evropské civilizace, úvahy o umění, literatuře a Bohu, ale také útržky reality. Překladatelky se vypořádaly s nebývalou šíří tematického záběru a podařilo se jim najít výrazové prostředky k vystižení nuancí výchozího textu.
| Carl-Johan Vallgren: Příběh podivuhodné lásky (dybbuk) Přeložil Zbyněk Černík |
V roce 1813 se v královeckém nevěstinci narodí zakrslý a znetvořený Hercule Barfuss, jenž je nadán schopností číst myšlenky a vnucovat lidem své představy. Putuje Evropou 19. století, prochází blázincem, klášterem i cirkusem a ustavičně hledá ztracenou lásku. Autor z něj učinil pozorovatele nastupující industrializace, sociálních problémů i dobových filozofických a teologických koncepcí. Překladatelský rejstřík Zbyňka Černíka je při zrcadlení četných žánrových rovin lexikálně pestrý a formálně přesný: zachovává jak dobový ráz historického románu, tak temné energie detektivního příběhu.
Litera za prózu
| Michal Ajvaz: Cesta na jih (Druhé město) |
Zkušený prozaik se ve své románové sumě opírá podobně jako ve svých předchozích textech o filozofické premisy; znovu však potvrzuje, že je především tvůrcem strhujících a znepokojivých obrazů. Osobitě fabulovaný text je pro čtenáře výzvou, aby si sám některý z jeho výjevů zvolil jako „dějové“ východisko. Může jim být například moment, kdy je při baletní inscenaci na téma Kritiky čistého rozumu zavražděn jeden tanečník. Hrdina, vyznavač Kantovy filozofie, se rozhodne vraha nalézt. Čtenář nebude uspokojen dopadením pachatele, za vnímavou účast ale bude odměněn pohledem do vlastní duše.
| Martin Ryšavý: Cesty na Sibiř (Revolver revue) |
Prozaický výkon v kontextu současné české literatury ojedinělý nejen rozsahem. Text můžeme číst několikerým způsobem: jako dokumentární svědectví o stavu postsovětské společnosti; jako vývojový román vypravěče, který si splnil svůj dětský sen prožít dobrodružství; jako pestrou tkaninu poutavých vyprávění; i jako esej o klopotném hledání ztracené duše zdecimovaných národů ruského Dálného Východu, které se stává i obrazem sisyfovského boje moderního člověka proti vykořeněnosti.
| Tomáš Zmeškal: Milostný dopis klínovým písmem (Torst) |
Osud vězně z 50. let, který se nenapravitelně odcizuje svým nejbližším, před čtenářem vyvstává jako univerzální šifra narušených mezilidských vztahů. Zmeškal svůj příběh představuje suverénně zvládnutými vypravěčskými postupy. Proměnlivé tempo vyprávění poutá pozornost stejně jako proměna jazykového stylu. Autor vytváří pestrou a osobitou variaci na tradiční žánr románové ságy o rozvratu rodiny, v jejímž osudu se odráží dobový úpadek etických norem. Čtenáře také vyzývá k aktivní spoluúčasti na rekonstrukci smyslu textu.
Litera za poezii
| Bohumila Grögerová: Rukopis (Pavel Mervart) |
Autorka patří k několika málo dosud žijícím nestorům české poezie. Přestože se v této oblasti pohybuje suverénně od mládí, vždy poezii spíše sloužila. Prací pro ni (a pro jiné) dávala přednost před vlastní sebeprojekcí a do literatury oficiálně vstoupila až velmi pozdě. Sbírka je nejen virtuózním dokladem umění psát hlubokou a silnou poezii, jež zasahuje přesvědčivě celé široké spektrum čtenářů, ale také dokumentem o stavu seniorů v této společnosti.
| Karel Šiktanc: Vážná známost (Karolinum) |
Sbírka nevelká rozsahem přináší texty z let 2003 - 2007. Již adjektivum vážná v názvu předznamenává, že pro autora je poezie životní potřebou, součástí jeho bytí, jemuž a jíž se nikdy nezpronevěřil. Přes fragmentarizaci a zahušťování textu poezie výrazně melodická, která čímsi uvnitř navazuje na linii předválečné avantgardy. Na druhé straně je zde ovšem život bez příkras, plně krevnatý a civilistní, v němž se dramata odehrávají v příbězích všedních a každodenních.
| Jana Štroblová: Lament (Akropolis) |
Autorka je své poslední knize výrazně bilančnější než v knihách předchozích. Také ona účtuje se životem, nikoliv však pasívně-smířlivě, naopak v sobě hledá sílu vyslovit se k tomu, co kromě "soukromého běhu času" zatěžuje i "čas nás všech." Jana Štroblová se nesvazuje toliko se svou minulostí, ale je si vědomá toho, že doba se proměňuje, zajímá se o ni, potřebuje se aktivně vyjádřit. Tato snaha je cítit i formálně: autorka se nespokojila s dosud nalezenými vlastními postupy, ale vnáší do básní i změny poetiky.
Litera pro objev roku
| Pavel Göbl: Tichý společník (Dauphin) |
Prozaickou prvotinu filmového režiséra Pavla Göbla Tichý společník může čtenář vnímat jako mozaiku ostrých a citlivě nasnímaných záběrů z prostředí moravské dědiny, jejíž obyvatelé se mají vyrovnat s nároky zrychleného životního tempa. Přestože Göblovy situace ilustrující vzájemné nepochopení místních obyvatel a „lidí zvenčí“ jsou velmi zábavné, autor tu v žádném případě neupadá do plochého karikování. V kontextu nejnovější české prózy Göblova próza vyniká svou nekřiklavou noblesou.
| Lenka Uhlířová: Velká cesta Malého pána (Meander) |
Kniha vznikla podle námětu ceněného fotografa Jiřího Stacha a pohádkového vyprávění debutující Lenky Uhlířové. Čtenáři před očima nazrává imaginativní svět z přírodních úkazů, ale nedejme se mýlit, že vidíme pouhopouhé mraveniště nebo obyčejnou knihovnu z podkroví. Ilustrované klasické fotografie a doprovodný text je pln roztodivných bytostí v ještě bizarnějších krajinách. Příběh strastiplné cesty za přátelstvím působí jako snová řetězová pohádka, ovšem její jednoduchou osnovu autoři ozvláštňují motivy erbenovské povahy.
| Jakub Řehák: Světla mezi prkny (fra) |
Prvotina překvapivě výrazná, jak pokud jde o vidění, tak pokud jde o práci s jazykem, se slovem. Co zaujme, je naprosto konkrétní vnímání tělesnosti, fragmentů těla. Oči, uši, klouby, nahá kolena, „propadlá ústa“, tma, jež „klesá hluboko do tvé pusy během noci“, všechny ty „stezky těla“. Pronikání je zde ovšem spíš ostýchavé, zdrženlivé. Dívčí „noha vyklánějící se zpoza sukně“, vzápětí „nestvůrně velká bílá stehna lezou ven“, jindy zase „ruce odlupují kůru zpoza sukní“. Řehák ví přesně, že básník musí v každém okamžiku odkrývat neznámo, jak to formuloval již ani ne sedmnáctiletý Rimbaud.
