Po nočním dešti vypadal Střelecký ostrov ještě o něco zeleněji, než naznačuje dočasný název Green Island. Možná to mělo něco společného s návštěvou několika hudebníků z jiného "zeleného ostrova" - z Irska.
Nedělní program začal vystoupením skupiny Pod Černý vrch a následným recitálem Jiřího Schmitzera.
Po čtvrté hodině nakráčela na pódium čtveřice "gauchos" vedená charismatickým akordeonistou Renato Borghettim a spustila ušlechtilou směs argentinského tanga, jazzu, samby a kdo ví čeho ještě.
Ze skladeb byl cítit divoký temperament, který těmhle latinos rozhodně nechybí. Kvartet přinesl ryčné dialogy akordeonu s kytarou nebo flétnou či saxofonem, chytlavé melodie, velmi sympatické vystupování a nefalšovanou radost z hudby.
Podobně se dá mluvit o královéhradecké skupině Terne Čhave. Ta už několik let patří mezi nejlepší romské kapely na naší scéně, minimálně co se živého vystupování týče. Rocková rytmika podporovaná perkusemi, temperamentní kytaristé a skvělý houslista vyburcovali nepříliš početné publikum k tanci. Energie se mezi pódiem a diváky přelévala stejně jako divoké rytmy v hudbě.
Dvojice mladých víl v publiku si pak stoupla do první řady a na pódium přišla trojice chlápků, kteří se nijak nelišili od mnoha britských turistů, již do Prahy pravidelně jezdí. Ale jen do té doby, než se chopili svých skromných nástrojů.
Penzum hudby, kterou dokázal flétnista Michael McGoldrick se svými dvěma spoluhráči pomocí flétny, tradičního bubnu bodhran a akustické kytary vytvořit, bylo neuvěřitelné. Jásavé irské melodie přijalo obecenstvo beze zbytku, chyběl snad jen pravý guiness.
Následný Čechomor předvedl standardní festivalové vystoupení. Podmanivý mix lidových popěvků s rockovou hudbou bavil publikum i muzikanty na pódiu. Hodinku největších hitů si skupina zpestřila společnou písní s hlavní hvězdou večera, Iarlou Ó'Lionáirdem. Irský zpěvák účinkuje i na posledním čechomořím CD Co sa stalo nové? a jejich společná píseň byla vrcholem.
Vystoupení Ó'Lionáirda začalo téměř přesně v devět hodin. Původně avizovaná čtveřice doprovodných hudebníků se nakonec zmenšila na duo, ale nijak to nevadilo. Skvělý zpěv umně podkreslovaný kytarou, klávesovými nástroji a elektronikou vyvolával euforické pocity a po juchání Čechomoru to byl zážitek skutečně magický.
Na tvrdší taneční rytmy nakonec nedošlo; celé vystoupení, či spíše recitál, se neslo v poklidném duchu, snad i o to víc vynikla čistota a působivost prastarého pěveckého stylu sean nós.
Mezi skladbami bavil Iarla publikum vtípky ("teď přijde další historická píseň, to víte, já jsem taková historická osoba") a mohutný aplaus následoval po skromném připomenutí jeho sobotních narozenin. Ty Iarla Ó'Lionáird oslavil s občany United Islands nejlépe, jak mohl: skvělým koncertem.
Program scény Green Island dnes zakončí koncerty Al-Yaman, Renato Borghetti Quartet a hlavně se českému publiku poprvé představí jedna z největších hvězd world music, alžírský zpěvák Khaled.