MFF Karlovy Vary 2014 - Snímek Nepochopená italské herečky a režisérky Asii Argento patří zatím k nejpříjemnějším překvapením karlovarského festivalu.
Částečně autobiografický film o trablech dvanáctileté dívky jménem Aria (režisérčino pravé křestní jméno) vyrůstající v rodině egomaniakálních rodičů jistě svádí z čistě bulvárního hlediska zkoumat, kolik je ve filmu pravdy a kolik fikce. Asiin otec Dario Argento – kultovní hororový režisér – je proslavený excentrik a skandalista a o vztahu dcery a otce (v jehož filmech si Asia od osmnácti let zahrála několik vyživných rolí psychicky labilních žen naháněných psychopaty) se hlavně v italském tisku popsaly tuny materiálu.
Zneužívání dětí a punková energie
Ve Varech se potvrdily reakce z Cannes, kde se Nepochopená objevila v sekci Un Certain Regard, že jde zcela určitě o nejvyzrálejší film uhrančivé herečky, která se zatím do režisérského křesla posadila třikrát.
Objevují se v něm scény, v nichž se dějí věci, které by se daly s klidem označit za psychické zneužívání dětí. Ale všechno je to podané s odzbrojujícím humorem a punkovou energií podpořenou pestrým soundtrackem.
A tenhle zdánlivě neslučitelný přístup funguje na jedničku, jak jsem ostatně sdělil Asii Argento na začátku našeho rozhovoru, který se konal v krátké pauze mezi jejím příjezdem do Varů a večerní projekcí filmu v Puppu.
„Díky, to znamená, že jsem dosáhla čeho jsem chtěla. Když jsem ten film psala se svou scenáristkou Barbarou Alberti, hrozně jsme se nasmáli. I když ten příběh je samozřejmě v jádru tragický,“ říká uhrančivá osmatřicetiletá bruneta nakřáplým chraplákem s tím, že chtěla dosáhnout toho, aby film vypadal spíš jako dětské filmy ze šedesátých let. „Takové se už dnes netočí. Protože dnes je tenhle žánr lobotomizovaný, to jsou samé speciální efekty a adaptace videoher,“ říká Argento.
„Smáli jsme se hlavně postavám těch šílených rodičů, vždyť je to směšné: dospělí lidé se chovají jako děti a i jejich dcera se chová dospěleji,“ říká Argento, podle níž ale příběh z excentrické rodiny má univerzální poselství, které se může dotknout srdcí mnoha diváků. „Všichni jsme se někdy jako děti cítili nepochopení nebo řešili nějakou křivdu. Když mi někdo říká, že měl šťastné dětství, přemýšlím, co všechno si asi odmítá přiznat.“
Sama v parku
Na počátku filmu Nepochopená stál jeden konkrétní výjev. „Jednoho dne jsem měla mrazení a do deníku jsem si zapsala minipříběh, v němž dívku vykopnou z tátova domu, jde s velkým kufrem kočkou k mámě, ta ji ale také odmítne a tak nakonec skončí v parku úplně sama a opuštěná.“
Nepochopená skutečně není pro slabé povahy, které nesnesou, když se na plátně dostávají děti to tíživých situací. A klíčem k působivému vyznění filmu bylo obsazení hlavní role. Giulia Scalento hraje skutečně mimořádně: je citlivá, intelektuálně přemoudřelá i frackovsky arogantní.
„Když jsem ji viděla na videu, věděla jsem, že je to ona,“ říká Argento.
Všechny děti obsazené ve filmu Nepochopená jsem si pozvala k sobě do bytu na víkend několik týdnů za sebou, takže se mezi nimi vytvořilo pouto. Nezatěžovala jsem je scénářem, jen jsme si povídali, a hlavně: trávili spolu čas a poznávali se. Chci být takovým režisérem, které jsem sama u filmu nepoznala.
Jak ji připravovala pro emociálně nesnadnou roli, v níž vyvádí věci, které děti jejího věku většinou nedělají? „Všechny děti obsazené ve filmu jsem si pozvala k sobě do bytu na víkend několik týdnů za sebou, takže se mezi nimi vytvořilo pouto. Nezatěžovala jsem je scénářem, jen jsme si povídali, a hlavně: trávili spolu čas a poznávali se,“ říká režisérka s tím, že v její bývalé kariéře dětské herečky s ní žádný režisér takové pouto nedokázal navázat. „Chci být takovým režisérem, které jsem sama u filmu nepoznala.“
Štěstí měla Argento i na další herce, zejména Charlotte Gainsbourg je jako Ariina sobecká matka, střídající milence jako na běžícím pásu, fenomenální. „Psala jsem ten film s myšlenkou na konkrétní herce. Je to jeden z těch řídkých případů, kdy se podaří do filmu zangažovat lidi, o nichž sníte.“
S odkazem na název filmu mě zajímalo, jestli se Asia Argento někdy cítí „nepochopená“ diváky nebo kritiky. „Ne, nezajímá mě to. Opravdu mě myslím jen na to, jestli jsem se trefila do toho, jak jsem si film vysnila. A když se mi toho podaří dosáhnout, mám v srdci klid a mír. Proto nečtu kritiky, a to ani dobré ani špatné. Film není můj, patří všem, co na něm pracovali a co víc, patří světu. Když se jich dotkne, stejně jako se dotkl vás, tak jsem samozřejmě ráda, ale když se někomu nelíbí, tak je to úplně normální. Nepotřebuju, aby se moje filmy líbily všem. Točím filmy ze své vlastní naléhavé potřeby.“
Blíží se konec rozhovoru, pokládám ještě poslední rychlou otázku. Jak se Nepochopená líbila jejímu otci Dariovi? Asia Argento vypadne jen na okamžik z role vstřícné profesionálky a suše se ušklíbne: „Ještě ho neviděl.“
