Hlaučovy Letnice nefigurují jen mezi debuty, ucházejí se také o prózu roku. Tou se také mohou stát tituly Lover/Fighter Kristiny Hamplové a Domácí potřeby Jana Antonína Pitínského.

Letnice ze zapadlého horského městečka, v němž dosud fungují zázraky, se potýkají počátkem 20. století s nástupem moderní epochy. Román s prvky magického realismu a postmoderny ukazuje podle poroty obraz proměňujících se časů, dějinných přeryvů a hrozeb.

Lover/Fighter rozvíjí motiv obchodování s papouščím masem, které vyvolává v lidech agresi. "Experimentální novela, která popisuje stejně osvěživě atmosféru středočeského satelitního městečka i dystopické obrazy metropole sežehnuté klimatickou změnou, je příslibem zrodu originální vypravěčky," uvedla porota o Hamplové.

Domácí potřeby jsou prózami spisovatele, dramatika a režiséra Pitínského, složenými z malých příběhů z obyčejného života. Postavy připomínají figurky zachycené v české literatuře už dříve, vážou se k Luhačovicím. Porota poukázala "na fantaskno ukryté pod povrchem všednodennosti, nedoslovnost a tajemství".

Detektivky a horor ze šumavského pohraničí

Mezi detektivkami mají nominace tři autorky. Dceřina kletba Terezy Bartošové zavede čtenáře do Příbrami, různými cestami a vyprávěcími postupy přitom udrží napětí do konce. Panoptikum pana Perkinse Ilony Dobrovolné prolíná objev lidských ostatků z konce 19. století s dějem z roku 1907. Titul Dravé zvěři napospas loňské vítězky Litery za detektivku Jany Jašové představuje psychologický thriller zasazený do vánoční atmosféry.

V kategorii fantastika se prolínají minulé a fantazijní světy. Jakub Hussar v X-Talu pokračuje v mapování fiktivního Coraabu. Horor Ignis fatuus Petry Klabouchové čerpá námět z šumavských paranormálních příběhů a normalizační atmosféry v pohraničí. Meziměsta Lukáše Vavrečky jsou reakcí na pandemii prostřednictvím magického realismu.

Vyšší cena pro vítěze

Pořadatelé v úterý oznámili nominace i v kategoriích poezie, kniha pro děti a mládež, naučná literatura, nakladatelský čin, překlad, publicistika a humoristická literatura.

Potřetí se také bude udělovat čestná cenu pro osobnosti, jejichž práce není přímo spojena s vydáváním knih, za přínos knižní kultuře. "Bude také vyhlášena Kosmas - cena čtenářů. Čtenáři o ní hlasují už od ledna," dodali pořadatelé.

Určitou protiváhou pro Magnesii Literu je od letoška Cena literární kritiky, která vyhlašuje pouze nejlepší prózu a poezii. Vítězkami se staly Emma Kausc za prózu Narušení děje a ukrajinská autorka Iryna Zahladko za básnickou sbírku Jak se líčit v nemoci. Oba tituly v užších nominacích na Magnesii Literu chybějí.

Související

Cenu literární kritiky za rok 2024 získaly Emma Kausc a Iryna Zahladko

Loni se hlavním vítězem Magnesie Litera a knihou roku stala literární prvotina rusistky Aleny Machoninové. Podle Mandyse se po jejím vyhlášení prodal více než dvanáctinásobek výtisků než před oceněním. "Doufáme, že se tak bude dařit i vítězům letošního ročníku," řekl Mandys. Knihou roku se podle něho nutně nemusí stát próza, může jít o poezii nebo třeba naučnou literaturu.

Magnesia Litera letos zvýšila odměnu pro hlavního vítěze na 200.000 korun. Letošní novinkou také bude účast autorů na akci Knižní lázně v červnu v Mariánských Lázních.

Nominace na ceny Magnesia Litera 2025

Litera za prózu:

Kristina Hamplová: Lover/Fighter (Dokořán)

Miroslav Hlaučo: Letnice (Paseka)

Jan Antonín Pitínský: Domácí potřeby (Větrné mlýny)

Litera za poezii:

Jakub Řehák: Konkrétní poštolka (Odeon/EMG)

Tomáš Tomášek: Ahava (Triáda)

Apolena Vybíralová: Vzteklina (Bílý Vigvam)

Litera za knihu pro děti a mládež:

Bára Dočkalová: Kost (ilustrace Zdenka Holub Převrátilová, Labyrint)

Robin Král a Andrea Tachezy: Na pouti (Meander)

Bára Purmová: Diviška a červený provázek (ilustrace Vendula Tomšů, Brkola)

NF IOCB Tech Litera za naučnou literaturu:

Alena Hadravová: Řecké mýty v literární a výtvarné tradici (Academia/ÚSD AV)

Kateřina Piorecká a kol.: Gesto a skutečnost. Umění v meziválečném Československu. 1. Obyčejný život (Academia/ÚČL AV)

Marek Špinka, Jan Havlíček, Iveta Štolhoferová, Daniel Frynta: Etologie. Mechanismy, ontogeneze, funkce a evoluce chování živočichů (Academia)

ČRo Plus Litera za publicistiku:

Šárka Homfray, Lucie Václavková: Pay Gap: Kratší konec provazu (Nakladatelství Alarm)

Petr Třešňák: Důstojnost (Druhé město)

Lenka Vrtišková Nejezchlebová: Zvířata v éře lidí (N media)

Litera za nakladatelský čin:

Miroslav Huptych: Zvyky, obřady a slavnosti u různých národů světa (Práh)

Zuzana Meisnerová Wismer, Lukáš Bártl, Robert Krumphanzl a kol.: System Langhans I. a II. (Spolek PRO Langhans)

Karolína Vránková (ed.): Malešická kronika. Z pole do metropole (ZO ČSOP "Natura, quo vadis?")

Litera za překladovou knihu:

Fatma Aydemirová: Džinové (z němčiny přeložila Viktorie Hanišová, Host)

Pirkko Saisio: Trýzeň (z finštiny přeložil Michal Švec, Host)

Maria Turtschaninoffová: Usedlost (ze švédštiny přeložila Marie Voslářová, Argo)

DILIA Litera za debut roku:

Martin Čepa: Zvon (Argo)

Miroslav Hlaučo: Letnice (Paseka)

Lubomír Tichý: Místní (fra)

Litera za detektivku:

Tereza Bartošová: Dceřina kletba (Motto/Albatros Media)

Ilona Dobrovolná: Panoptikum pana Perkinse (MOBA)

Jana Jašová: Dravé zvěři napospas (Motto/Albatros Media)

Litera za fantastiku:

Jakub Hussar: X-Tal (Argo)

Petra Klabouchová: Ignis fatuus (Host)

Lukáš Vavrečka: Meziměsta (Prostor)

Litera za humoristickou knihu:

Lucie Macháčková: Historky z Tinderu 2 (Ikar/EMG)

Albrecht Smuten: Kapitán Chemo (Epocha)

Marek Toman: České sklo (Akropolis)