9. UPÍŘI PORUŠUJÍCÍ PRAVIDLA. Upíří příběhy dospěly časem k jistému kánonu – světlo, kříž, česnek, pití krve, spaní v rakvích, spojení s rodnou hlínou, nutnost pozvání, neodrážení se v zrcadle... Braccini znovu a znovu ve své knize dokazuje, že tento kánon je umělý – a proto také existuje tolik děl, v nichž se jeho prvky libovolně vynechávají či naopak přidávají. Jinými slovy – například Stmívání opravdu nekritizujme za to, jak jsou jeho upíři odlišní, ale prostě za to, že jsou blbí. Výborným příkladem funkčních posunů (nebo naopak zdůrazňování některých prvků) je nedávné Byzantium nebo švédské Ať vejde ten pravý.