Guru cestovatelů Stingl: S dalajlamou se setkal za komunistů a byl náčelníkem indiánů

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
3. 11. 2016 13:55
Významný český cestovatel, spisovatel a etnograf Miloslav Stingl (85) po desítkách let nabídek od nejrůznějších nakladatelství souhlasil se zpracováním a zveřejněním svého výjimečného životního příběhu do autorizované biografie. Autorem titulu "Stingl Miloslav - Biografie cestovatelské legendy" je mladý absolvent historie na Masarykově univerzitě v Brně Adam Chroust.
Miloslav Stingl na slavnostním křtu své biografie
Miloslav Stingl na slavnostním křtu své biografie | Foto: Zuzana Hronová

Kniha o Miloslavu Stinglovi od mladého debutujícího autora Adama Chrousta je pojata velkolepě. V jejím pevném pouzdře se nachází také DVD se Stinglovými filmy, CD s jeho rozhlasovými pořady, velká ručně kreslená mapa světa, znázorňující cesty české legendy, či replika Stinglova pasu se vzácnými razítky a vízy.

"S knihou jsem více než nadmíru spokojen. Je naprosto krásná. Já jsem jen předmět té knihy, podmět té knihy je pan magistr Chroust, který tomu věnoval čtyři roky života a byl neuvěřitelně pečlivý," neskrýval při křtu nadšení Miloslav Stingl. "Knížka je nejen o mém životě a mých dobrodružstvích, ale i cestovní průvodce po celém světě. Protože já jsem jezdil po celém světě a z každé té země najdete něco, co stojí za to vidět. Kdyby to bylo na mně, navrhl bych ji na nejkrásnější knihu roku," popisuje Stingl dílo s podtitulem "biografie cestovatelské legendy".

Na jeho knihách vyrostlo několik generací čtenářů. Ostatně nejlépe to vystihují slova režiséra Jiřího Menzela ve vzkazech od jeho přátel na konci knihy: "Znám pana profesora Stingla především prostřednictvím své maminky, která hrozně ráda četla jeho knížky."

Životní bilance cestovatelova života je obdivuhodná: 150 navštívených zemí, 43 knih ve 240 vydáních, více jak 17 milionů prodaných výtisků. Je nejprodávanějším českým autorem v zahraničí, ač je tato skutečnost často opomíjena, neboť se jedná o autora literatury faktu.

Nejdřív jsem byl jeho komorníkem, říká autor

Přesto dlouhá léta odmítal napsat či spolupracovat na své biografii, ačkoliv měl celou řadu nabídek. "Nic takového jsem dělat nechtěl, jednak jsem si i přes pokročilý věk říkal, že toho mám ještě hodně před sebou, tak jaképak shrnutí mého života, a jednak mě vždycky ty klasické biografie spíše nudily, než bavily. A také jsem chtěl nějakého vzdělaného a obeznámeného tazatele, který by mě chytrými dotazy přivedl na zajímavé odpovědi," vysvětluje profesí etnolog.

Jak se tuto těžko dostižitelnou legendu povedlo "chytit" čerstvě dostudovanému mladíkovi Adamu Chroustovi? Na Masarykově univerzitě totiž o něm napsal rozsáhlou diplomovou práci, která se cestovateli velmi líbila.

"V roce 2013 jsme se začali osobně seznamovat, strávili jsme spolu rok života, kdy jsem měl tu čest doprovázet ho na různé cestovatelské festivaly, rozhovory a společenské akce. Snad mohu říct, že jsem se stal jeho dobrým komorníkem, možná proto mně podpultově sdělil některé informace, které by neřekl svému životopisci. Po roce, kdy jsme se hodně vídali, jsme začali přemýšlet, zda ten čas, co spolu trávíme, nepřetavit do nějaké biografie," popisuje vznik knihy její autor Adam Chroust. 

Rozsáhlá biografie vznikala při dvou stovkách setkání a třech tisících telefonátů. "Výsledek je především díky neuvěřitelné paměti pana doktora, on si pamatuje každé slovo a každé místo, kde kdy cestoval. A také díky jeho toleranci dlouhé hodiny odpovídat na všetečné dotazy nějakého Chrousta," dodává autor.

Náčelníkem severoamerických indiánů

Nyní se tak čtenáři mohou dozvědět něco o jeho bohatém životě, který obestírá několik záhad. Třeba jak je možné, že navštívil tolik zemí v šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy Češi nesměli cestovat. Na to Miloslav Stingl odpovídá jednoduše - nebyl ve straně, u StB, dokonce ani v ROH, pouze ve Svazu zahrádkářů. Jenže komunisti měli rádi nemalé peníze, které plynuly z prodeje jeho knih v zahraničí. Krom toho ho považovali tak trochu za neškodného podivína.

Ostatně co si tehdejší vedení ČSSR mělo myslet o člověku, kvůli němuž doputovala na československé ministerstvo zahraničí neobvyklá žádost od představitelů Oklahomy, kteří chtěli Stingla jmenovat čestným náčelníkem kmene Kikapú.

Ve své biografii český cestovatel popisuje neobvyklý telefonát z ministerstva v květnu 1971, kdy se ho soudruzi ptali, zda by chtěl být indiánským náčelníkem. Zeptal se jich, co by tomu oni říkali. Poradili se a pak mu zavolali znovu s kladnou reakcí. "Mně to samozřejmě nedalo a zeptal jsem se: ‚A proč, soudruzi?‘ Asi na vteřinu bylo ticho, načež se ve sluchátku ozvalo rázné: ‚Protože to jsou naši rudí bratři.‘" A tak se Miloslav Stingl stal indiánským náčelníkem a získal nové jméno - Okima, tedy Ten, kdo vede.

Mezi jeho nejcennější úspěchy patří objev dosud neznámého indiánského kmene v kubánských horách, jehož muži dorůstali do výšky pouhých 145 centimetrů. Zmapoval také kanibalismus v části Oceánie zvané Melanésie. V biografii vzpomíná, jak mu zdejší kmen nabízel k ochutnání právě zemřelou babičku, on se však vymluvil na to, že mu to neumožňuje jeho náboženství. Mezi jeho nejdramatičtější okamžiky patří plavba z australského Sydney do italského Janova v roce 1995, kdy uprostřed Rudého moře na lodi spolu s ostatními pasažéry málem uhořel.

První Čech, jenž se setkal s dalajlámou

Vzhledem k současným událostem není bez zajímavosti, že je prvním Čechem, jenž se sešel s dalajlámou. V roce 1974 ho navštívil v sídle tibetské exilové vlády v Dharamsale. Dalajláma a jeho tajemník se mylně domnívali, že je československým vyslancem, jenž jde dojednat diplomatické styky. Vzpomínky v právě vycházející knize na přísně tajnou a krajně nebezpečnou návštěvu jsou dnes velmi aktuální.

"Samozřejmě jsem to nikomu neřekl a celé se to muselo utajit před naší komunistickou ambasádou, protože ta by se nepochybně zbláznila. Pro režim byl persona non grata, nežádoucí osoba. (…) Nesporně jsem byl první Čech, který ho navštívil, a jeden z prvních občanů komunistického tábora. Kdyby to věděla ambasáda, tak mě zabijou."

Je to náš guru, shodují se cestovatelé

Miloslav Stingl se stal inspirací pro několik generací cestovatelů, díky němu a duu Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka se do odlehlých končin vydává za poznáním tolik Čechů. "Vydal neuvěřitelné množství knížek, v nichž my cestovatelé hledáme poznatky a také inspiraci. Je to náš guru," říká známý český cestovatel Jiří Kolbaba, jenž se Stinglem dělá talkshow po celé republice a s nímž ho spojuje zájem o indiány a polynéské kultury.

Připomíná také jeho neobvyklý způsob oblékání na cestách - nezbytné bílé košile a manžetové knoflíčky. "Je to pochopitelně úsměvné, ale on skutečně takto cestoval. Ten obsah kufru jsem viděl, měl tam skutečně luxusní společenské oblečení. Je to úsměvné, ale zároveň i obdivuhodné. Za dob Emila Holuba se cestovalo v saku, dokonce se lezlo na hory v saku a kravatě. Svědčí to o tom, že jezdil nejen za divochy v džungli, ale také se coby profesor setkával s významnými celebritami společenského a akademického života."

Navzdory tomu, že byl téměř dvacet let na cestách, je Stingl velkým českým vlastencem a netají se láskou a úctou k České republice. "Vždy jsem cítil, že mým domovem jsou Čechy. Dřív než člověk odjede do Patagonie na pláž, měl by poznat Máchovo jezero," vyznává se ve své biografii.

Legendární cestovatel, spisovatel a etnolog Miloslav Stingl při křtu své biografie nezapřel svůj smysl pro humor a sklon k ženám. | Video: Zuzana Hronová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. 

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nizozemský soud poslal do vězení zloděje obrazů van Gogha a Franse Halse

Devětapadesátiletého Nizozemce v pátek poslal na osm let za mříže soud v Lelystadu severovýchodně od Amsterodamu za krádež dvou cenných obrazů. Obraz Vincenta van Gogha Farní zahrada v Nuenenu z roku 1884 zmizel loni v březnu z muzea Singer Laren ve městě Laren. Loni v srpnu pak podle soudu tentýž zloděj ukradl i Halsovo plátno Dva smějící se chlapci (1627) z malého muzea Hofje van Mevrouw van Aerden v Leerdamu, asi 60 kilometrů jižně od nizozemského hlavního města.

Obě díla zmizela beze stopy. Jenom hodnotu Halsovy malby soud odhadl na 16 milionů eur (přes 400 milionů korun). "Tyto obrazy jsou součástí národního kulturního dědictví, mají význam pro dnešní i budoucí generace," konstatoval soud podle agentury DPA.

Na obou místech činu se našla DNA odsouzeného muže, který byl už v minulosti trestán za krádež umění. Obvinění z posledních krádeží popíral.

Zdroj: ČTK
Další zprávy