Potvrzuje se to hned při vstupu do staré částí Hradce kolem Klicperova divadla. U stánků s levným pivem a buřty posedávají místní povaleči a občas někdo z nich zahraje na kytaru. Zatím kolem nich prochází dámy v róbách a pánové v obleku na míru. Všichni jsou spolu v míru.
K tomu přidejme vystrašené uvaděčky, které si určitě ani při dvanáctém ročníku festivalu Divadlo evropských regionů nezvyknou na šum tohoto malého českého Avignonu..., a musíme uznat, že festival v Hradci Králové má svoji atmosféru. Ode dneška dalších devět dní ji mohou poznat všichni.
Vezměme to po pořadě: pro ty, kteří divadlo vnímají jako ušlechtilou zábavu, od které nečekají žádná zneklidnění, je tu hned první večer představení Jakub a jeho pán z Divadla Bez zábradlí. Jiří Bartoška a Karel Heřmánek se po třiceti letech vrátili do legendárních rolí, aby znovu uvedli v život hru Milana Kundery.
Stejně "bezpečná" bude neděle, která je celá věnovaná Divadlu Ungelt. Komorní pražská scéna představí inscenaci Hra o manželství a Perla Hollywoodu a já. K tomu přibude talk show Každý na svou židli a recitál Marty Kubišové.
Domácí Klicperovo divadlo se bude tradičně chlubit nejlepšími kusy za poslední dobu, takže festivalovým divákům nabídne Petrolejové lampy, Sbohem, Sokrate!, Jarmilku podle novely Bohumila Hrabala nebo Čapkovo R.U.R.
Tím se také dostáváme do kategorie s názvem "nemusí se líbit každému". Bývalý umělecký šéf hradeckého divadla Vladimír Morávek se vrací v plné parádě s posledním dílem projektu Sto roků kobry. Inscenaci Bratři Karamazovi: Vzkříšení podle Dostojevského nazkoušel už jako šéf Husy na provázku, navíc s Petrem Jeništou v hlavní roli.
Doslova odvaz se bude dít v cirkusovém šapitó v parku za divadlem. Teatr Novogo Fronta a hlavně jeho herečka Irina Andreeva hrají novou inscenaci Dybbuk. Polský soubor Kejos Teatr Wroclav, věren novému cirkusu, nabídne své Etudy a španělská Teatrofia "číšnickou klaunérii".
Ale pozor, výše vyjmenovaní už částečně spadají do kategorie "nemusíme tomu rozumět, ale vidět bychom měli". V ní má pevné zástupce ruská inscenace Na dně divadla z Petrohradu, Skořicové krámy francouzského souboru Cosmos kolej a možná už i Hobit divadla z Nitry.
Jedno je ale jisté, i když se některé představení nemusí povést a divák správně neodhadne "svoji kategorii", Hradci se to musí odpustit už třeba jen proto, že všude je cítit hravost, již ve městě už třetí desetiletí rozvíjí Josef Krofta v Divadle Drak.
Přímo u zdroje ji můžeme nasávat z inscenací Všechno lítá, co peří má, Ententýky, Štěně nebo špenát či Tajný deník Adriana Molea. Převážně na dětského diváka budou myslet i soubory Minor, Buchty a loutky a Divadlo Alfa.
A na konci toho všeho? Zelenkův Teremin z Dejvického divadla.
Neexistuje snad člověk, který by si mezi 21.-30. červnem na 12. ročníku Divadla evropských regionů v Hradci Králové nevybral.