Recenze - Ten film byl senzací minulého festivalu v Sundance, z něhož si režisérka Lauren Greenfield odnesla cenu za režii. Byť v případě jejího dokumentárního snímku Versailleská královna nemůžeme ocenit tolik filmový styl či originální řeč, jako spíše režisérčinu schopnost proniknout do světa boháčů, které obvykle znáte pouze z lesklých časopisů a televizních šotů. Co je na tom nejzajímavější, osudy miliardářského magnáta Davida Siegela a bývalé Miss Florida Jackie Sieglové - dvou Ufonů amerického neoliberalismu - zároveň ukazují podstatu krach amerického kapitalismu.
Greenfieldové dokument líčí věci, kterým se člověk zdráhá uvěřit, takže vám nezbývá, než abyste se této zdeformované verzi amerického snu smáli od začátku až do konce. Americký podnikatel v "timesharingovém" byznysu - v podnikání se zážitkovými dovolenými vydělával v době rozkvětu až sto miliónů dolarů ročně. Tento exemplární americký pár podnikatele s prsatou blondýnou si dokonce rozestavěli největší americký rodinný dům s rozlohou 8200 čtverečních metrů. Jedině tak se do něj mohly vejít všechny jejich sny. Měl připomínat zámek ve Versailles, měl mít baseballové hřiště, ledové kluziště, deset kuchyní, ale i dvacet sedm koupelen pro rodiče s osmi dětmi, aby "ráno rodina nemusela čekat ve frontě na čúrání".
Je to neuvěřitelná legrace, která zpočátku připomíná jakýsi živočichopis z cvokhausu, v němž lidé ztrácejí kontakt s realitou. A trpí nejrůznějšími psychickými poruchami, rozmary jako třeba megalomanstvím či touhou po moci. Jenže tady se pohybujeme na svobodě - tedy v rámci americké svobody, kdy je možné i to nemožné. Dětem se tu kupují hračky po nákupních vozících, ve svých nejlepších letech byla Jackie schopná utratit za nakupování až milión dolarů ročně nebo sbírá nábytek ve stylu Ludvíka XIV. David zase rád mění osudy lidí kolem sebe. Podle svých slov změnil život i Georgi W. Bushovi, jemuž pomohl v roce 2000 do úřadu. Údajně to stálo hodně peněz a nebylo to tak docela legální, chlubí se Siegel na kameru.
Co je ale zajímavější, film postupně zachycuje zvrat v tomto životě na americkém Olympu, když po září roku 2008 zasáhne svět americká krize. Banky najednou nejsou s to poskytovat finance na provoz Siegelova impéria zážitkového byznysu. Jeho úspěch byl postaven na tom, že chudým Američanům nabízel jednou za rok pobyty v luxusních hotelech a resortech, kde si tak jednou za rok na pár dnů mohli hrát na boháče. Několikadenní zážitky si pak klienti spláceli pomocí hypoték.
Film je chytrý v tom, že nejen ukazuje intimitu miliardářské rodiny, která se postupně ocitá na huntě. Musí rozprodávat starožitnosti, ale i soukromá letadla, propouštět chůvy, služky či se vzdávat vlastních snů. Kouzelné scény přicházejí v okamžiku, kdy například všichni poprvé cestují regulérní leteckou linkou s dalšími cestující. Jackie vyvolá na letišti pozdvižení ještě jednou, když si pronajímá automobil a překvapeného dealera se ptá, jak se bude jmenovat její řidič. Aniž by vůbec chápala, že v normálním světě se auta pronajímají bez řidičů.
Krach této zážitkové bubliny a života miliardářské americké rodiny ale odráží něco ještě mnohem. U Siegelů začnou umírat zvířátka, které zapomínají krmit. Nemá tu kdo vařit ani uklízet. Ale v pozadí se postupně rýsuje krach celého systému postaveného na zcela virtuálních hodnotách. Takovou je nejen samotný zážitkový byznys nabízejícím chudákům sny o bohatství, ale nakonec i svět, v němž si jedna rodina staví domácí Versailles na 8400 metrech čtverečních. Tohle "obchodní letadlo" neoliberální ekonomiky se muselo jednou sesypat jako domeček z karet - a ten nedostavěný americký palác Versailles je dnes akorát lacino na prodej.
