V případě Václava Magida (1979) porota ocenila konceptuální kvality jeho práce, schopnost propojování souvislostí a referencí na vysoké intelektuální úrovni, kde s jemnou ironií podrobuje skutečnost racionální analýze a jeho soustředěný zájem o vybrané situace má i sociální přesahy. Porota také kladně zaznamenala jeho kurátorskou a teoretickou práci, která je - ať už v kontextu jeho vlastní tvorby, nebo i pro formování místní umělecké scény klíčová.