Film režiséra Marka Myloda se k dědictví kultovní černé komedie Fargo z roku 1995 hlásí zcela otevřeně. V zasněžené krajině se to jen hemží mrtvolami, majestátními losy a bizarními místními postavičkami - jen to není coenovská Minnesota, ale aljašské maloměstečko. A stejně jako Fargo podává Zmražená pojistka lehce kriminální historku s černým humorem a řetězí se tu jeden problém za druhým.
Fresh kill daily
Film začíná slibnou scénou, působící jako sen o ženě v pyžamu běžící zasněženou krajinou. Hlavním hrdinou je manžel oné ženy, Paul. Jeho bratr Raymond je už řadu let nezvěstný a Paul - tlačen finanční tísní - začne bojovat s nelítostným pojišťovákem Tedem o vyplacení Raymondovy pojistky.
K onomu cíli ho přiblíží nález mrtvoly. Paul ji vydává za svého bratra, jenže okolnosti jsou proti němu: pojišťovák je chorobně podezíravý, Paulova žena Margaret stižená Tourettovým synromem manžela častuje vulgarismy a na scéně se objeví nejen dva nájemní zabijáci, kteří patří k pohozené mrtvole, ale i ztracený bratr Raymond, který má tou mrtvolou být.
Přesto po mnoha peripetiích nakonec všechno relativně dobře dopadne: ti, co mají být mrtví, jsou mrtví, ti kteří měli přežít, přežili. Paul je bohatší o milion dolarů. A nápis "fresh kill daily" na místní masně se snad zase na nějakou dobu bude vztahovat jen na původní artikl...
Nevstoupíš dvakrát...
Kdyby nexistovalo Fargo, přijali bychom asi Zmraženou pojistku nadšeněji. Jenže Fargo už deset let existuje a Zmražená pojistka nutně působí jako pouhý odvar kultovního snímku. Jistě, je plná stejně obsahově komponovaných scén, při nichž se člověku tají dech hrůzou, a přitom je nucen se smát. Třeba při Paulově anabázi s odpudivě namaskovanou, modravým nádechem obdařenou mrtvolou.
Od jejího nalezení a uložení do lednice, přes obalování těla masem, které má vlkům usnadnit ohlodávání a tím znesnadnění identifikace až po tu identifikaci, vrcholící skupinovým fotem místních policistů s okousaným tělem.
Ale současně je Zmražená pojistka jen vývarem z kostí odhozených coenovským duem: postavy jsou právě a jen bizarní, působí až příliš jako typy, jakkoliv zajímavé. Dva zabijáci s "občasnými" homosexuálními tendencemi nebo psychicky nemocná Margaret oslovující svého muže něžně "sráči", snaživý indiánský pojišťovák-začátečník a jeho slizký kolega Ted nebo Tedova frustrovaná přítelkyně provozující jasnovideckou linku.
...do řeky Fargo
Fargo nabídlo jakousi nadstavbu, vývoj postav, Zmražená pojistka se urputně drží oné bizarnosti a o víc snad ani neusiluje, takže film místy působí rozvlekle, přestože nabízí dost zábavných momentů - a především Giovanniho Ribisiho coby Teda.
Jestliže Robin Williams v hlavní roli je poněkud toporný jako obvykle, Holly Hunterová působí nevěrohodně a křečovitě a Woody Harrelson svého prostoduchého drsňáka hraje příliš prostoduše a drsně, Ribisi je slizký i dojemný zároveň. Jeho přítomnost na plátně film spolehlivě rozzáří a měli by si toho všimnout i jiní režiséři.
Zmražená pojistka je nakonec takový milý (ale právě jen milý) film. Stojí za vidění, i když ctitelům coenovského stylu samozřejmě doporučujeme se držet originálu a režisérovi nalezení vlastního stylu. Zatím je jen zručný kopista a jako takový neumí to hlavní a nepřevoditelné - atmosféru.
Zmražená pojistka (The Big White), USA 2005. Režie Mark Mylod, scénář Collin Friesen, kamera James Glennon, hrají Robin Williams, Holly Hunterová, Woody Harrelson, Giovanni Ribisi, Alison Lohmanová, Tim Blake Nelson a další. 100 minut, Distribuce Palace Pictures.
