Řadou diváků je Trier odmítán a osočován z manipulace s jejich city, jiní ho naopak označují za jediného skutečného filmového novátora naší doby. V Pěti překážkách o sobě a o své tvůrčí metodě odhaluje mnohé. Včetně toho, že je schopen sledovat film plný dětských žebráků v Indii, a přitom se ládovat kaviárem a zapíjet ho vodkou.
Je ten člověk normální?
Letos padesátiletý podivínský režisér dostal první kameru v deseti letech; a už ji nepustil. V jedenácti natočil první film, minutový animovaný. Dnes má na kontě řadu ocenění z prestižních festivalů, řídí celosvětově proslulou filmovou společnost Zentropa a neustává v hledání filmové pravdy.
Je známý svým odporem k létání a vůbec opouštění rodného Dánska. V projektu Psychomobil č. 1 z roku 1996 nutil skupinu herců v Kodani, aby se při improvizaci řídili impulzy, které dostávali přes satelit na základě pohybu mravenců v Novém Mexiku.
S formou Trier experimentoval vždy. V Pěti překážkách vysvětluje svůj záměr postupovat od dokonalého k lidskému. Právě jím se ve své tvorbě řídí - narušuje schémata a rozbíjí stereotypy, čímž diváka paradoxně vede přesně tam, kde ho chce mít.
Česká emigrantka Bjork
Po evropské trilogii (Prvek zločinu, Epidemie a Evropa) přišel v roce 1994 se slavným Královstvím, komediálně-hororovým seriálem z tak trochu jiné Nemocnice na kraji města - stojící tam, kde kdysi "běliči v mělké vodě namáčeli velké kusy plátna a stoupající pára neustále halila celé okolí do mlhy". Královstvím se prohánějí duchové a neurotičtí lékaři těsně před zhroucením tu nezvládají ani sebe, tím méně stejně vykolejené pacienty.
O dva roky později vznikl melodramatický snímek Prolomit vlny, pro řadu diváků poslední Trierův snesitelný film. Následné Idioty už natočil podle zásad svého manifestu Dogma 95, jenž hlásá návrat k původní neinscenované čistotě filmu.
Zakazuje přidávat hudbu, upravovat zvuk a scénu. Manifest Dogma výrazně ovlivnil světovou kinematografii 90. let, filmy podle jeho zásad se točí dodnes. Příznačné je, že Trier zcela "dogmaticky" natočil právě jen Idioty.
Následoval muzikálový Tanec v temnotách se zpěvačkou Bjork v roli české emigrantky Selmy a poté už americká trilogie, ač v Americe režisér nikdy nebyl. V ní už jde Trier skutečně na dřeň (a nejen použitím imaginárních kulis). Zatím vznikly snímky Dogville (s Nicole Kidmanovou) a Manderlay; Trier se trilogii chystá završit snímkem Washington.
Diváci jako potrava
Pět překážek Trier natočil v přestávce mezi natáčením Dogvillu. Vystupuje tu jako paličatý a umíněný krutovládce, který o generaci staršímu dokumentaristovi Jorgenu Lethovi ordinuje svéráznou terapii filmem. Nastražuje překážky a omezení, s kterými má Leth natočit pět krátkých odpovědí na svůj vlastní dokument Dokonalý člověk z roku 1967.
"Možná nejsem dobrý v hraní her, ale rozhodně jsem dobrý v jejich vymýšlení," říká tu Trier. Hraje hry s Lethem, s diváky, ale především sám se sebou.
Jako pavouk omotává diváky sítí svých nástrah. Někteří se z pavučiny vztekle vymotávají, jiní se s chutí nechají slupnout jako malina. Pět překážek je nejkratší a zároveň nejzajímavější cestou do Trierových kusadel.
