Praha - Vratné lahve Zdeňka a Jan Svěrákových jsou po šesti letech dalším českým filmem, který překonává hranici milionu diváků. Naposledy se to podařilo zase Svěrákovi s Tmavomodrým světem. K hranici milionu diváků pak mělo blízko Pupendo Jana Hřebejka v roce 2003.
Dar v podobě letu balónem si miliontý divák Vratných lahví vyzvedl v pondělí večer na speciálním představení v pražském Village Cinemas. V kinech měly Vratné lahve premiéru 8. března a Jan Svěrák se s nimi znovu zapsal mezi autory, jeiichž snímky viděl minimálně každý desátý Čech.
- SPECIÁL: Vše o filmu VRATNÉ LAHVE
V první desítce nejnavštěvovanějších filmů teď sedm milionářů a ještě tři další Svěrákovy snímky - prvotina Obecná škola, oscarový Kolju a válečný Tmavomodrý svět. Zatím nejúspěšnější byl v roce 2001 Tmavomodrý svět s 1 196 279 diváků.
O peněženky diváků se s ním utkává především zmíněný Hřebejk; v první desítce má dva tituly. Pupendo sice dosáhlo "jen" na hranici 988 tisíc diváků, ale Pelíšky milionovou hranici překonaly, což je v žebříčku řadí právě mezi Obecnou školu a Tmavomodrý svět.
Na vrcholu českého žebříčku jsou ale filmy jiných režisérů: Olmerův Tankový prapor z roku 1991 a Sirového o rok mladší Černí baroni. Oba se zrodily v bouřlivé porevoluční atmosféře jako první výdobytky soukromé české kinematografie; Tankový prapor byl vůbec prvním soukromým filmem tehdejšího Československa. Oběma k popularitě pomohla i oblíbenost knižních předloh (Švandrlík, Škvorecký) a obsazení populárních herců.
Vratné lahve jsou nicméně českým rekordmanem, co se týče tržeb. Překonat stomilionovou hranici se totiž žádnému jinému českému filmu dosud nepodařilo. Je to samozřejmě ovlivněno i stoupající hladinou vstupného. Tankový prapor viděly přes dva miliony diváků, ale tržby má 55 milionů korun.
Vratné lahve mají na kontě i další prvenství. Do kin vstoupily v rekordních 45 kopiích, ojedinělý byl i výsledek prvního víkendu, kdy příběh se scenáristou Zdeňkem Svěrákem v hlavní roli přilákal 107 362 lidí.
Snímek se stal i českým "rychlostním" rekordmanem. "Od roku 1993 se žádnému jinému českému filmu nepodařilo dosáhnout 500 tisíc diváků za třiadvacet dnů od premiéry," říká Alice Rychlinková z Falcon.
U Hřebejkova Pupenda to bylo za pět týdnů, Janákovým Rafťákům to trvalo o týden déle, Menzelovu Anglickému králi devět týdnů a Vejdělkovým Účastníkům zájezdu jedenáct týdnů.
Vratné lahve podle Rychlinkové potvrdily i další trend domácích snmků: dlouhodobost nasazení. Naopak zahraniční filmy těží z velkého nástupu, ale poměrně rychle ustoupí dalším dovozovým trhákům.
To silný domácí titul má šanci udržet se v nabídce multikin dvacet i víc týdnů. Navíc ho uvádějí i jednosálová kina v menších městech a nemalým počtem diváků přispívají k výsledkům.
Vratné lahve navíc pouť kiny zdaleka nekončí. Od poloviny července se budou promítat také na Slovensku a podle šéfa Falconu Jana Bradáče by se měly objevit i v německých, řeckých, italských, australských a belgických kinech.
S jakým publikem se tam setkají? U nás se jim se podařilo zaujmout doposud nepříliš preferovanou cílovou skupinu: pro starší generaci diváků je návštěva kina spíš výjimečnou záležitostí. "Nejvíc mě těší, že zajímá mladé lidi, kteří do kina navíc berou své rodiče, kteří třeba už léta před filmovým plátnem neusedli," řekl už dřív Jan Svěrák.
A kdo je na druhé straně žebříčku úspěšnosti, kterému vévodí hladivé české komedie? Zdá se, že z hlediska návštěvnosti je nejlepší zlatá střední cesta mezi naprostým dnem a vrcholem, který představuje filmové umění.
A tak u diváků zaostávají krom filmových úletů jako byla loňská Bystroňova komedie Po hlavě do prdele nebo penisová satira Mezi námi přáteli i ty nejkvalitnější počiny současné české tvorby - loni třeba Pravidla lži či debut Marta.
