Ten pocit, jako když člověku v hlavě zkratují obvody. Do temnoty kinosálu září titulková sekvence, černobílá vizualizace zvukových vln připomíná rozpohybovaný obal desky od kapely Joy Division. Jenže písmenka chybí. Divákům místo nich titulky recituje chladný, úslužný robotický hlas.

Snímek Upgrade, který nyní hrají kina, se hned v prvních vteřinách vetře do hlav publika jako neodbytný virus s lidskou tváří. Tedy hlasem.

Společnost Blumhouse, která film produkovala, se specializuje na nízkorozpočtové, leč často nápadité horory. Loni bodovala mimo jiné satirickým hororovým debutem Uteč komika Jordana Peelea, který se stal senzací, utržil více než padesátinásobek svého rozpočtu 4,5 milionu dolarů a k tomu získal Oscara za nejlepší původní scénář.

Vedle toho Blumhouse vyrábí i nezávislé festivalově úspěšné filmy jako Whiplash či letošní krimikomedii BlacKkKlansman režiséra Spikea Leeho, oceněnou na festivalu v Cannes.

Upgrade není ani horor, ani "artovka", ale čistokrevný béčkový kyberpunk, který za málo peněz nabízí ohromnou porci muziky. Tato odnož science fiction má své vrcholy v románech jako Neuromancer Williama Gibsona z roku 1984 či japonských animovaných filmech typu o čtyři roky mladší Akiry či Ghost in the Shell z poloviny 90. let. V dílech plných hi-tech výdobytků techniky, virtuálních realit, ale také sofistikovaných myšlenek humanitních věd.

A Upgrade se vrací rovnou do této doby, kdy byl kyberpunk na vrcholu popularity. Nikoli však k poetice zmiňovaných snímků či knih, ale do brutálnějších "spodních vod" žánru, k němuž vždy patřila i "špína" ulice. Tam, kde jsou lidé prorostlí technologickými implantáty a kde se nemedituje o virtuálním prostoru, neurolingvistice či podobných vzletných věcech. Tady hovoří hlavně zbraně.

Automechanik Grey je v tomto světě trochu podivínem. K práci používá pouze ruce, v nichž stejně jako v retro auťácích, které montuje, není ani kousek elektroniky. A k práci poslouchá hudbu z vinylových desek, což je v tomto světě budoucnosti ekvivalent papyru či sekeromlatu.

Greyova žena naopak pracuje ve společnosti, kde všechny ty výdobytky techniky vznikají. A její auto je chytřejší než rádio i opice dohromady.

Jenže jednou to auto selže. Uprostřed slumů, kam je zaveze a kde havaruje, Greye s manželkou přepadne pouliční gang. Manželku to stojí život, Grey se v nemocnici probudí s krutou diagnózou. Navždy z něj bude kvadruplegik.

Tehdy se objeví bohatý muž, jemuž Grey dodává auta, s unikátní, byť ne úplně legální nabídkou. Drobný počítačový čip zabudovaný do těla by Greyovi zase mohl umožnit chodit. Nakonec se tak přes počáteční neochotu stane. Grey sice nadále truchlí, ale zároveň žasne nad tím, co jeho tělo opět dovede.

A pak na něj čip v jeho hlavě promluví tím klidným vlídným hlasem z úvodních titulků filmu. V tu chvíli snímek Upgrade přeřadí na vyšší rychlostní stupeň. Začíná neskutečná akční jízda, která s obrovským nadhledem brázdí všechna myslitelná klišé. Australský režisér filmu Leigh Whannell si půjčuje, kde může, nesnaží se být originální, ale maximálně zábavný. A navrch chytřejší, než se na první pohled zdá.

Jeho film je směsí paranoidních povídek či románů Philipa K. Dicka a populární stolní kyberpunkové hry na hrdiny zvané Shadowrun. Z prvního si bere nejistotu ohledně všeho, co se s hrdinou děje, z druhého maximální využití roztodivných technologií.

Grey brzy zjistí, že vrahové ženy, po nichž pátrá, nejsou žádní náhodní grázlíci. A rozvíjí se svižná hra na kočku a myš, v níž je každou chvíli někdo jiný pomyslným dravcem či hlodavcem.

Režisér a scenárista Whannell nešetří humorem, který vyvažuje všudypřítomnou akci, přitom diváka dovede zneklidnit. Hrdina snímku například často přenechává kontrolu nad svým tělem čipu ve vlastní hlavě. A pak zůstává jen vyděšeným svědkem řezničiny, kterou je počítač schopný pomocí jeho rukou a nohou provést protivníkům.

Film Upgrade se rozhodně nestydí za svůj béčkový původ. Přitom z odhadovaného rozpočtu mezi třemi a pěti miliony dolarů dokáže vyčarovat opravdu hodně. Stačí pár záběrů na futuristické město a zbytek snímku už se může odehrávat převážně v umně nasvícených interiérech, jimž přepálené barvy či naopak temné odstíny v kombinaci s chytrými nápady dodají patřičně surovou atmosféru.

Snímek hodně stojí na originálních akčních scénách, v jejichž středu kmitá prostorem Grey coby frenetická lidská loutka. A také na prostředí, v němž si lidé nechávají do těl vmontovávat mnohem úchylnější věci než čip s umělou inteligencí. Třeba pušky s průrazností kulometů, které chrlí kulky z jejich dlaní.

Přitom však po hodině a půl Upgrade diváky nevyplivne z kina do skutečného světa jen s pocitem, že takhle našlapané snímky dnes v kinematografii jsou nedostatkovým zbožím. Upgrade navrch dovede hrát i na ty promyšlenější - byť notně pesimistické - kyberpunkové noty, v nichž se řeší otázky identity či autonomie ve světě prorostlém technologiemi.

Spisovatel Bruce Sterling kdysi nazval tvorbu svého kolegy a "otce kyberpunku" Williama Gibsona hi-tech poezií. Snímek Upgrade mnoho lyriky nenabízí, naopak je to čistokrevná, sebevědomá a patřičně brutální epika.