Premiéru připravuje na 7. březen distribuční společnost Falcon, která uvede o den později do kin 37 kopií, z nich jednu s anglickými titulky.
Podobně jako snímek Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále pronásledovala dlouholetá nejistota a spory o to, kdo Hrabalův román převede na filmové plátno, měly i Vratné lahve smůlu.
Dlouho připravovaný scénář Zdeňka Svěráka totiž jeho syn Jan zprvu odmítl a vrátil se k němu až po roce. Otec Svěrák na scénáři pracoval několik let; napsal přes deset verzí, teprve s poslední byl syn spokojen.
"To čekání scénáři pomohlo, je stoprocentně lepší. Mně osobně ale nepomohlo, protože jsem zapomněl, jak se natáčí, a musel jsem se to znova učit," říká Jan Svěrák.
Od premiéry jeho posledního celovečerního filmu Tmavomodrý svět uplyne letos šest let. Mezitím natočil dokument o svém otci nazvaný Tatínek. Právě složitý zrod scénáře Vratných lahví byl jedním z jeho hlavních témat.
Svěrák starší hraje v novém snímku hlavní roli učitele v důchodu Tkalouna, který přijme brigádnické místo ve výkupu lahví v supermarketu. Roli si napsal na tělo, ale odmítá, že by šlo o autobiografický film. První klapka filmu s rozpočtem 29 milionů korun se ozvala 13. března 2006.
Podle scenáristy bylo nejtěžší přijít na to, o čem příběh je. "S Obecnou školou, což byla začátkem 90. let moje první spolupráce se synem, nominovaná nakonec na Oscara, se mi stalo totéž. Napsal jsem tehdy vzpomínky z dětství. Než jsme přišli na to, že film je vlastně o váhání desetiletého kluka, kdo je hrdinou - jestli tatínek nebo pan učitel, dalo to práci," dodal Zdeněk Svěrák, který před filmovou kamerou totiž naposled stál před deseti lety, když se točil oscarový Kolja.
"Táta zapojil do příběhu osobní zkušenost s podzimem života a teď to funguje. Je to osobní, pravdivé, smutnoveselé," charakterizoval scénář režisér. Tkalounovu manželku hraje Daniela Kolářová; v rolích manželů se setkali už v komedii Na samotě u lesa. Další role ztvárnili Tatina Vilhelmová, Jiří Macháček, Pavel Landovský, Jan Budař a Nela Boudová.
Vratné lahve jsou podle Zdeňka Svěráka filmem o stárnoucím muži, jako je on, o jeho vztahu k ženě a o tom, jak by nechtěl přestat pracovat. Za nejtěžší považuje, aby ve filmu přestal být hercem.
"Filmové role si píšu na tělo, takže se snažím nehrát, chci tam jen být. Jakmile začnu před kamerou hrát a něco neuměle předstírat, tak mě okamžitě režisér odhalí," dodal.