Recenze - Očekávání byla tak vysoká, že k absolutní spokojenosti všech to ani dopadnout nemohlo. Ačkoliv tady není nic převratného ani vyloženě překvapivého, fanoušci nemají žádný důvod si stěžovat.
Simpsonovi ve filmu, to je bezmála devadesát minut neředěné simpsonovské zábavy v tom nejlepším slova smyslu.
Simpsonovský scenáristický tým má šestnáct členů, kteří se každý prosinec sejdou s nápady a rozdělí si je do menších skupin. Zatímco na běžný díl si Simpsonovi vystačí se dvěma až třemi kmenovými scenáristy, v tomto případě se jich na filmu podílelo hned jedenáct.
I proto snímek funguje jako velmi vyvedená učebnice filmového humoru a zlatých simpsonovských pravidel. To první zní: Nikdy nestřihnout konec scény, dokud v ní nepadne vtip; tady často ve stylu grotesky.
Díky tomu celovečerní verze utáhne i roztříštěnější a rozpačitější střední část, kdy po našlapaném začátku přichází zvolnění tempa a je třeba nabrat dech před akčním finále.
Dalším ze zlatých pravidel, kterým se všichni scénáristé Simpsonových už řadu sezon řídí, je rafinovaný způsob expozice. Většinou všechno odstartuje sled událostí, které s ústředním dějem nemají zdánlivě žádnou souvislost; jen rozpohybují spirálu, která vyústí v hlavní dějový motiv.
Distributor sliboval, že Homerovi se podaří nejhorší čin života, což vzbuzuje možná až přílišná očekávání - zvláště když je bezmála dvacet let simpsonovské historie lemováno jedním šíleným Homerovým kouskem za druhým.
Nakonec se ukáže, že sled událostí, které dá Homer se svou neodolatelnou psychopatičností do pohybu, je vážně tím nejsmrtelnějším koktejlem, který kdy tvůrci Simpsonů namíchali.
Nicméně i tady vedou diváky k největšímu průšvihu Homerova života několika dějovými zákrutami. Homer si přinese domů vepříka, který mu přiroste k srdci více než členové rodiny. Ti mají ostatně svých starostí dost.
Marge se pouští do rozborů podivného proroctví, které shůry osvícený děda Simpson pronese v kostele, Liza se zamiluje a Bart začne cítit podivnou náklonnost k sousedu Flandersovi.
Pravidlo simpsonovských scénářů ovšem znamená i důslednost v uzavírání jednotlivých motivů. Žádný z vedlejších příběhů není slepou uličkou a zároveň neruší hlavní ekologickou story.
V ní Homer do springfieldského jezera vyveze dobrou tunu močky svého nového prasečího miláčka a způsobí ekologickou katastrofu, která odsoudí Springfield k označení nejšpinavějšího místa na světě.
Americká vláda v čele s presidentem Schwarzeneggerem zareaguje originálně. Za pomoci cynického poradce-velkokapitalisty spustí na město obří skleněnou poklici, aby se eko-nákaza nešířila dál.
Z Homera se stane psanec a hrozí mu divoké lynčování, ale i s rodinou se mu podaří z hermeticky uzavřeného města uniknout a začít nový život na Aljašce. Závěrečná třetina, kdy se Simpsonovi vracejí do Springfieldu, aby ho zachránili před definitivní zkázou, pak přináší na plátno i divočejší akční sekvence, do kterých se v běžných epizodách tvůrci nepouštějí.
Nedostaky jsou spíš kosmetické.. Některé vtipy jsou hodně podobné těm z televizní série a v celém filmu se neobjeví zdaleka tolik popkulturních narážek a hostujících celebrit, kolik by si humor Matta Groening a jeho kolegů zasloužil. Víc to očekávaně schytává americká vláda, za kterou lobbuje prodejný Tom Hanks.
Tvůrcům přesto odvedli v podstatě čistou práci. Utáhli delší stopáž a přes občasné drobení děje odchází skvěle pobavený divák z uceleného příběhu, ve kterém nechybí žádná z populárních postaviček.
Film nemůže mít rád jen ten, kdo nemá rád Simpsonovy, nebo ten, kdo od něj čeká zásadnější překvapení: výrazný milník světového (animovaného) filmu nebo aspoň simpsonovské série.
Simpsonovi ve filmu "jen" konstatují, že i po bezmála dvaceti letech a stovkách epizod jsou jejich tvůrci v plné síle. A komu to nestačí, nemůže říct, že ho Homer hned na začátku nevaroval. Na takový blbosti stačí televize, osloví rodinku i diváky po sledování filmu, ve kterém Itchy a Scratchy bojují o Bílý dům.
Simpsonovi ve filmu (The Simpsons Movie), USA 2007. Režie David Silverman. Distribuce Bontonfilm, 87 minut.
