Recenze - Superhrdinové na plátně se už nějakou dobu přestávají chovat podle černobílých brakových pravidel. Batman odjakživa řešil pochybnosti i deprese a není divu, že nové adaptace batmanovských komiksů, ať už z dílny Tima Burtona či Christophera Nolana, překračují půdorys žánrového díla.
V prvním případě (Batman se vrací) se stávají smutnými bajkami o nemožnosti být pod superkostýmem i člověkem. V druhém (Temný rytíř) vzniká neméně osudové etické drama o povaze hrdinství.
Mnohem současnější je ovšem v rámci vysokorozpočtových trháků trend si komiksová klišé dobírat a znesvěcovat neochvějný protipól dobra a zla. Z opačného konce se atakuje tatáž jednoduchá morálka s podvratným "padouch nebo hrdina, všichni jedna rodina". Příkladem budiž nedávný Kick-Ass, kde mohou dětští superklaďasové lámat končetiny hlava nehlava a cedit hlášky ze zcela jiného slovníku, než je spidermanovské "s velkou sílou přichází velká zodpovědnost".
Polohy dětinskosti
Kick-Ass je ovšem současný a obrazoborecký komiks. Zelený sršeň byl naopak jedním z prvních. Už od třicátých let se prohání různými médii počínaje rozhlasovým seriálem a pokračuje sešitovými komiksy, televizními sériemi (kde hrál Sršňova pomocníka Bruce Lee) i filmy. O moderní adaptaci se uvažovalo delší dobu a v této souvislosti padlo mnoho jmen nevyjímaje Kevina Smithe na režijní sesli.
Ve chvíli, kdy začalo být jisté, že zodpovědnost přebírá Seth Rogen jako spoluscenárista a představitel hlavního hrdiny a Michel Gondry jako režisér, tedy dvojka, která ve svých, byť jinak rozdílných filmech shodně otevírá různé polohy dětinskosti, čekal typický akční supertrhák málokdo. A málokdo si byl jist tím, zda může tato kombinace fungovat.
Hned první záběr na chlapeckou ruku vystrčenou z okénka auta a plachtící s komiksovou postavičkou ukazuje Gondryho "rukodělnou" poetiku - lásku k věcem hravým a ne zcela dokonalým, ať se to týká fantazijních sekvencí z Nauky o snech či amatérského nadšení při natáčení "ošvédovaných" verzí slavných filmů z Prosíme, přetočte! o prologu se však rozjíždí hra spíše pod taktovkou Rogenova scénáře a jeho hereckých kreací.
Sršeň je batmanovský typ superhrdiny. Stejně jako Bruce Wayne nemá ani Britt Reid žádné nadpřirozené schopnosti, zato fůru peněz a po boku správné lidi, kteří mu vyrobí potřebná udělátka. V lehce výsměšném, leč v posledku láskyplném podání jde také o jediné "kvality", které ho odlišují od typických loserovských hrdinů z apatowovských romantických komedií Zbouchnutá nebo Superbad, kterými se Rogen jako herec a scenárista proslavil.
Nejistý padouch
Žánrově je Zelený sršeň směsicí postupů z těchto filmů a z osmdesátkových parťáckých snímků, které jsou pak navlečeny na kostru komiksového příběhu o střetu "těch hodných" a "těch zlých". Že hodní nebudou úplně nejhodnější, jsme už naznačili.
Hned první výstup ústředního padoucha Chudnofskyho v podání excelentního Christophera Waltze - který si po plukovníku Landovi z Hanebnejch panchartů asi nějakou chvíli mnoho jiných rolí nezahraje - zase ukazuje, že tohohle tvrďáka s nejvíc cool bouchačkou trápí boj s vnitřní nejistotou víc než protivníci. Což je cítit i skrz zvýšenou koncentraci hlášek na metr čtvereční.
Nemožného a zpovykaného playboye Britta Reida, kterému po otcově smrti spadne do rukou novinové impérium The Daily Sentinel, si lze představit spíš na večírku než v redakci. K otci měl natolik rozporuplný vztah, že jeho smrt ho rozhodně nemotivuje k páchání dobra. Když ale objeví, jaké vychytávky je otcův automechanik, řidič a vařič kafe Kato schopen vyrobit, byla by škoda jich nevyužít a nevyřádit se. První mise je jasná: uříznout hlavu otcově soše v životní velikosti.
Místo pohnutek, jako je záchrana či zkáza světa, se ocitáme ve světě zcela jiných motivací - sebestřednějších, dětinštějších, v posledku však díky tomu i reálnějších. Neschopný Sršeň a jeho žárlivost k nadanému pomocníkovi, který by si mnohem víc zasloužil stát v centru mediální pozornosti, rozdmýchává většinu dění a pod záplavou všeho toho špičkování a geekovských rozhovorů (vždycky je tu hrdina a "ten druhý" - "třeba Simon... a Garfunkel, Scooby... a Doo") zjišťujeme, že ústředním tématem jsou mezilidské vztahy.
Pod optikou humoru a loserské stylizace přitom dostávají jejich peripetie opravdovější punc než podobné situace v modelovějších komiks-filmech přeplněných velkými hrami o osud světa. Tady se rozjíždí jen rozverné klukovské rodeo, v němž vystupuje pár vytuněných kár, pár škrabošek a jeden vztahový trojúhelník. Vše přitom patřičně retro - od kostýmů a výzbroje přes nostalgické odkazy k atmosféře starých konverzačních komedií.
Přátelství ve 3D
I z dialogů jsou trochu cítit parťácké filmy a trochu screwballové komedie z dob, kdy podobní hrdinové zažívali první mediální dobrodružství; dojde i na přímé citace, kdy Sršeň a Kato demolují bejvák ve stylu Růžového pantera.
Přátelství, nikoli ideální, ale opravdové, a další témata snímků jako Superbad tu víří ve světě soubojů, které efektně využívají různých rychlostí těl a objektů. Choreografie vynalézavě pracuje s 3D efekty; konverze snímku natočeného ve 2D má jako obvykle mouchy, ale Sršeň je hravě vychytá.
Rogenův Britt kromě nadpozemské tvrdohlavosti a dalších rysů lehce koketujících s karikaturou vlastně oplývá jednou „superschopností" - štěstím filmového hrdiny. Lze o něj sem tam něco rozbít a je to spíš zábavné než násilné, a ať se sebevíc pod vlivem ega a nešikovnosti snaží sabotovat zdárný průběh akce, Kato vše vyřeší.
Podobně bezradně jako počínání protagonistů, veden emocemi hrdinů, se odvíjí děj. Britt je jeho hybatelem jen díky možnosti diktovat se zápalem nadšeného flákače svým podřízeným, jak mají o Sršňovi psát. Chudnofsky, nejhrozivější gangster ve městě, smýká okolím i sám sebou se silou svých nevypočitatelných mindráků a dva věční kluci Rogen a Gondry si vědomě pohrávají s komiksovou nadsázkou.
Ta nespočívá v naivitě a velkoleposti charakterů i příběhů, ale právě v „jejich tématu" dětinskosti, se kterou na pozadí geekovského vlhkého snu řeší zcela dospělé problémy. Krásně to ilustruje scéna, v níž se Sršeň snaží dobrat překomplikovaných nitek složité detektivní zápletky, která ovšem není nijak zdůrazňována, a navíc z této sekvence nevyjde jako nejstylovější tvrďák v lokálu, ale jako král soutěže o nejtupější ksicht večera.
Bezuzdná bezstarostnost šestákového vyprávění je elegantní žánrovou hrou, která nakonec díky pozornosti k detailům a trefným dialogům poodhaluje běžné problémy našich obyčejných životů. V každém z nás je něco slabošského, dětského či dětinského; nejsme dokonalí hrdinové, ani když dostaneme do rukou trochu větší hračky.
| Zelený sršeň | |
| The Green Hornet | |
| Žánr: | Akční, Komedie, Sci-fi |
| Režie: | Michael Gondry |
| Obsazení: | Seth Rogen, Cameron Diaz, Jay Chou, Edward James Olmos, Tom Wilkinson, David Harbour, Christoph Waltz, Edward Furlong, Cassity Atkins, Torin Sixx, James Franco ad. |
| Délka: | 116 minut |
| Premiéra ČR: | 13.01.2011 |
