Recenze - Thunderball je v pořadí čtvrtou bondovkou a opět přišel s novým konceptem, jak postavu Bonda využít. V Dr. No 007 odhaloval síť souvislostí spolu s divákem, Srdečné pozdravy z Ruska nabídly čisté špionážní dobrodružství postavené na rozsáhlých fyzických přesunech, Goldfinger zase stavěl na otevřené konfrontaci dvou individualit, přičemž Bond byl značnou část filmu v zajetí nucen operovat v extrémních podmínkách.
Thunderball rozvíjí vyprávění na dvou frontách - divák zná plány padouchů už od začátku a sleduje, jak Bond síť zločineckých plánů postupně rekonstruuje. Nejdříve spíše náhodně během rekonvalescence, postupně přímo v Bahamách, kde navazuje kontakty a pátrá společně s kamarádem ze CIA Felixem Leiterem v jasně promyšlené strategii. Dynamika Thunderballu tak není primárně tvořena sérií akčních nebo napínavých scén, ale špionážním procesem vyšetřování.
Divák je vůči postavám ve výhodě a jeho zaujetí je řízeno tím, že ví vždycky víc než všichni ostatní. Navíc má možnost nahlédnout do pozadí zločinecké organizace SPECTRE, která se tentokrát nesnaží zničit svět, ale její záměry jsou vedeny finančními motivacemi.
Vrámci promyšlené teroristické operace unesou letadlo s jadernými střelami, a pak vydírají Američany a Brity tím, že bez tučného výkupného vyhodí radioaktivně do povětří nějaké velké město.
Odlišné třetiny
Před titulky film inscenuje - opět s vydatnou podporou Huntova anarchistického střihu - drsnou rvačku Bonda se zákeřným plukovníkem, jehož 007 nakonec zabije a před padouchy uprchne ve futuristickém vznášedle. Ale tím na dlouhou dobu akce končí a tok vyprávění je pouze občas přerušen krátkou automobilovou honičkou nebo střelbou.
Nejdřív jsou předestřeny plány padouchů a první třetina popisuje jejich realizaci, k níž se Bond víceméně náhodou nachomýtne. Další třetinu tvoří Bondovo už jasně zacílené pátrání na Bahamách, přičemž vlády obou vydíraných zemí (takže i Bond) jsou svazovány čtyřdenním ultimátem. Závěrečná třetina pak většinou v opulentních podvodních akčních scénách zachycuje snahu zabránit SPECTRE v realizaci plánu.
Režisér Terence Young se podobně jako v prvních dvou bondovkách soustředí v pomalejším tempu na vykreslení struktury světa a chodu jeho částí; napínavé nebo akční scény jsou zakotveny ve vyprávění.
Nohy mu přitom trochu podkopává množství podvodních scén: během nich je film odkázán na nonverbální komunikaci postav, jež jsou navíc pohybově pomalejší a zvuk je nutně utlumený.
Paradoxně si Young i po natočení filmu stěžoval, že mu producenti nedovolili udělat je ještě pomaleji a přehledněji. Nicméně je pravda, že nejsilnější je film v dialogových a pátracích scénách, kdy si Bond dává dvě a dvě dohromady - a mezitím flirtuje s děvčaty.
Právní machinace
Na Thunderballu je ale vidět, že nebyl natočen podle románu. Thunderball byl původně scénář napsaný společně Ianem Flemingem a Kevinem McClorym. Jenže se nerealizoval a oba ho spolu Jackem Whittinghamem přepsali do povídky. Až poté z něho Fleming udělal román. Napsání knihy vyústilo v rozsáhlé právní spory s McClorym, přičemž soud připsal Flemingovi práva na román a McClorymu zase na filmové adaptace (příběh ale musí vycházet z Thunderballu).
McClory také film Thunderball produkoval, Broccoli a Saltzman si nepřáli otevřenou konkurenci své sérii. Nakonec se ale McClory stejně soudil, protože chtěl snímek předělat. O řadu let později s poněkud sešlým Connerym natočil novou verzi Thunderballu v podobě trucbondovky Nikdy neříkej nikdy (1984). To ale v roce 1965 nikoho netrápilo - a přestože Connery už byl z bondovského boomu poněkud otrávený, Thunderball s McCloryho „posvěcením" vzniknul.
Akce slouží vyprávění
Právě „nerománová" struktura vyprávění dělá z Thunderballu bondovku, v níž se mnohem méně než v jiných conneryovkách mluví a více důrazu je kladeno na rozvíjení scén postavených na fyzické akci (neplést si ovšem s akčními scénami). V době premiéry byl menší počet dialogů jedním z cílů kritiky, která měla pocit, že technika je zbytečně v popředí - s čímž při zpětném pohledu nelze souhlasit a oproti minivrtulníku z následujícího filmu dnes tato výtka nehraje vlastně žádnou roli.
Jak jsme si už popsali, Thunderball má ze všech conneryovských bondovek nejzřetelnější strukturaci do tří aktů, což i při pomalejším „youngovském" tempu zajišťuje výborný rytmus. Bond při vyšetřování postupuje přísně systematicky, divák z jeho pohledu získává spoustu nových informací a všechny atraktivní sekvence nenarušují vyprávění, ale rozvíjejí jej - a umožňují hrát si s množstvím nečekaných perspektiv.
Vynikající je moment, kdy Bonda pronásleduje ozbrojený padouch Lippé v autě - a během jeho útoku ho z motorky odpraví dosud neznámá postava Fiony. Divák už ví, že SPECTRE tím jen muže v autě trestala za jeho selhání, ale z Bondova pohledu jde o nečekanou (a nevysvětlitelnou) záchranu.
SPECTRE přitom netušila, že Bond v autě jede a že Lippé se ho právě chystá napadnout. Akční scéna tak ozvláštňuje vyprávění a navíc efektivně představí Fionu, která pak sehraje důležitou zápornou roli.
Naposledy Young
Thunderball podobně jako Srdečné pozdravy z Ruska dokazuje, že celý bondovský fenomén ve své nejslavnější fázi rozhodně nestavěl na absurditě fikčního uspořádání, okázale sebeparodické nadsázce, opulentních atrakcích ani primitivně vystavěném repetitivním vyprávění.
Dokonce i padouši zde nekonstruují žádný absurdně překombinovaný plán, ale efektivní propracovanost jejich operací v mnohém připomíná taktiky současných velkých teroristických organizací.
Je důležité si uvědomit, že Bond měl prostě jen štěstí a dostal se jim na kobylku úplnou náhodou během léčení v sanatoriu. Tento akcident nikdo nepopírá, Bond tu má daleko do nějakého superhrdiny z pozdějších fází série.
Jakkoli je tajnou službou považován za velmi schopného, pořád je to jen vynikající agent. Do značné míry se toto pojetí zasloužil starosvětsky režírující Terence Young, jehož filmy pro mě v kombinaci s dynamickým Huntovým střihem znamenají to nejlepší z 007.
Jenže se vší úctou k Youngovi by se možná bondovská série nikdy nestala takovým fenoménem, kdyby Goldfingera režíroval on (stejně jako první dva 007-filmy) a ne Guy Hamilton. U toho je posuzování nějakého vlivu mnohem komplikovanější, ale Goldfinger vnesl do série většinu prvků, kterých se později v mooreovské éře chytili a začali je rozvíjet: charismatické psychotické individualisty, otevřenější hyperbolu a dechberoucí akční scény.
Ale o Goldfingerovi zase za týden.
| Thunderball | |
| Thunderball | |
| Žánr: | Akční, Dobrodružný, Thriller |
| Režie: | Terence Young |
| Obsazení: | Sean Connery, Claudine Auger, Adolfo Celi, Bernard Lee, Desmond Llewelyn, Lois Maxwell, Roland Culver, Kevin McClory, Philip Stone, Anthony Dawson, Jiří Pravda ad. |
| Délka: | 130 minut |
| Premiéra ČR: | 03.05.2010 |
