Recenze - V souvislosti s filmem Philomena režiséra Stephena Frearse se neustále skloňuje jméno na Oscara nominované Judi Dench, ale při vší úctě k téhle skvělé herečce souvisí úspěch tohoto komorního britského dojáku hlavně s osobou Stevea Coogana.
Nejenže je Denchové víc než důstojným hereckým partnerem, ale film produkoval a podílel se na jeho scénáři. Cooganovy fanoušky může film značně překvapit.
Výborný komik, který se v televizi proslavil sériemi skečů s ignorantským moderátorem Alanem Partridgem a ve filmu se doslova vtělil do gurua manchesterské scény Tonyho Wilsona ve snímku Nonstop party nebo si zahrál sám sebe v povídce s Alfredem Molinou v Jarmuschově Kafi a cigárech, nikdy neplul po proudu masového vkusu. Zejména ve spolupráci s Michaelem Winterbottomem natočil několik formálně radikálních filmů smazávajících hranice mezi hercem a jeho alter egem (Tristram Shandy, The Trip).
Coby producent, herec a scenárista vydupal ze země film, který nejenže nehladí proti srsti, ale navzdory svému drsnému tématu má všechny parametry mainstreamové žánrovky pokukující nenápadně po Oscarech.
Úděl padlých žen
Coogan se se spoluscenáristou Jeffem Popem inspiroval publicistickou knihou Martina Sixmithe Ztracené dítě Philomeny Lee, která se vrací k praktikám, které byly běžné v Irsku v katolických klášterech pro „padlé ženy“ ještě v polovině minulého století.
Internované ženy byly v těchto institucích kvůli svému „hříšnému“ chování izolovány od svých dětí a až po letech vyšlo najevo, že mnoho z těchto dětí bylo bez souhlasu matky předáno k adopci. Což byl i případ Philomeny Lee (Judi Dench), která se po padesáti letech se Sixmithovou (Steve Coogan) pomocí vydává po stopách svého ztraceného syna.
Frears s Cooganem ovšem film nepojali jako drsnou obžalobu šikany a porušování lidské důstojnosti jako Peter Mullan v tematicky obdobném dramatu Padlé ženy. Kritika bigotnosti a nesnášenlivosti pod pláštíkem různých ideologií tu jen probleskuje pod povrchem. Hlavním tématem chytře vystavěné road movie je setkání dvou silných osobností s rozdílným přístupem k životu, které si k sobě postupně nacházejí cestu.
Coogan tu hraje protřelého světáka, jenž právě přišel o práci poradce ve vládě, když ho politici při mediálním skandálu použili jako obětního beránka. Depresi z osobního ponížení chce zahnat prací na knize o ruské historii (jeho praktický lékař mu v jednom z mála záblesků suchého britského humoru doporučuje, ať zkusí raději běhání), ale nakonec mu náhoda přihraje do cesty Philomenu, která Martina přemluví, aby se věnoval kauze jejího syna.
Cynickému intelektuálovi se nejdříve představa, že by svůj čas věnoval investigaci v žánru HLP (tedy „hlubokého lidského příběhu“), vůbec nezamlouvá, ale příběh ho nakonec zaujme a pátrací výlet do Spojených států s prostou starší paní, která miluje červenou knihovnu a ani přes svou tragickou zkušenost s církví neustoupila ze své pevné víry v Boha, ho nakonec obohatí víc, než by čekal.
Cynický vtipálek a sentiment
Syžet zní trochu podezřele, a když se shrne do pár vět, sálá z něj jistá vykalkulovanost. Ale chemie mezi Cooganem a Denchovou funguje na výbornou, Stephen Frears se šikovně vyhýbá sentimentu i ve chvílích, kdy by mu třeba jiný režisér podlehl, a závěrečná katarze je neokázalá a přitom silná.
Philomena (75 %)
Syžet filmu Stephena Frearse Philomena zní trochu podezřele, a když se shrne do pár vět, sálá z něj jistá vykalkulovanost. Ale chemie mezi Stevem Cooganem a Judi Dench funguje na výbornou. Režisér Frears se navíc šikovně vyhýbá sentimentu i ve chvílích, kdy by mu třeba jiný tvůrce podlehl, a závěrečná katarze je neokázalá a přitom silná.
Záhadou zůstává jen to, proč se anarchistický vtipálek Coogan pustil s takovou vervou do hlubokého lidského příběhu o pátrání po hlubokém lidském příběhu. Ale je už ve věku, kdy na sebe může přiznat, že se tu a tam rád nechá dojmout.
Podobně jako jeho americký kolega, který donedávna dělal humor, jemuž nebylo nic svaté a v jehož bláznivé satiře Tropická bouře si Coogan zahrál šílenou kreaci debutujícího režiséra filmu o vietnamské válce. Zatímco Ben Stiller ukázal svou necynickou stránku ve Walteru Mittym, Steveu Cooganovi posloužila stejným způsobem Philomena.
Philomena. Velká Británie, USA, Francie. 2013, 98 min. Režie: Stephen Frears. Hrají: Judi Dench, Steve Coogan, Mare Winningham, Sophie Kennedy Clark, Simone Lahbib, Charles Edwards, Anna Maxwell Martin, Ruth McCabe, Michelle Fairley, Wunmi Mosaku, Cathy Belton, Barbara Jefford, D.J. McGrath, Kate Fleetwood, Sara Stewart, Tadhg Bowen, Charlie Murphy.
