Recenze - Coco Chanel, revoluční postava dějin módy, ničitelka korzetů, zdobných živůtků a první dáma kostýmků, mimo jiné prohlásila: „Většina žen si vybírá svou noční košili s větším rozmyslem než svého muže." O ženě, jíž patří autorství tohoto citátu, však nový film režisérky Anne Fontaine není. Bohužel.
Mládí vpřed!
Již pohled na originální název snímku (v překladu přibližně „Coco před Chanelem") naznačuje, že francouzští tvůrci dali přednost raným životním příhodám a sociálním střetům, které poznamenaly mládí slečny Gabrielle Chanel.
Tu v roce 1893, v jejích deseti letech, odvlekl krkavčí otec do sirotčince, kde se po boku sestry Adrienne naučila křížkovému stehu. Dalších několik let Gabrielle (Audrey Tautou) i Adrienne (Marie Gillain) tančí a zpívají v kabaretech a pracují v obchodě s oděvy jako šičky. Z tohoto nevalně proslulého prostředí si Gabrielle odnáší dvě zásadní věci - přezdívku Coco a vztah s bohatým dědicem Étiennem Balsanem (Benoît Poelvoorde).
Ten Coco začne trpět na svém zámečku, naučí ji něco způsobů, jezdit na koni a seznámí ji s mělčinou mužské duše. To vše se pak Coco hodí i ve vztahu s Angličanem Arthurem „Boyem" Capelem (Alessandro Nivola), který se stane jejím prvním mecenášem.
Začátky jsou těžké… a nudné
S biografiemi světově proslulých osobností je to obecně obtížné, zajetá vyprávěcí klišé však nakonec vymyslel sám život. Proto jsme jako diváci většinou nachystaní na klasický sled: mládí - první úspěchy/neúspěchy - velké úspěchy - vrchol - pád - smrt. Režisérka a scenáristka Anne Fontaine na tyto postupy částečně rezignuje a zabývá se první a druhou fází klasického životopisu.
Báječný nápad, ovšem kdyby se bylo na plátně alespoň něco zajímavého dělo. Těžko vinit Coco Chanel z nefilmového života. Je téměř jisté, že mohl být jakýkoli, jenom ne nudný. V podání Anne Fontaine se počátky kariéry pravděpodobně nejslavnější módní návrhářky dají lehce zaplácnout rozvleklou romantikou.
Coco Chanel byla známá svými nevybíravými výroky směrem k mužům, nikdy se nevdala a podle všeho milence spíše využívala - ať už za účelem finanční výpomoci, nebo ve jménu autorské invence (od vévody z Westminsteru si půjčila námořnická trička, pozlacené knoflíky či tvídové vesty).
Ve filmu se kupodivu šije velmi málo. Střih - ten do látky - je většinou motivován následovně: „Ten zabedněný hulvát mě naštval, ustřihnu mu kousek košile a našiju si to na šaty." Nelze se občas vyvarovat dojmu, že film popisuje životní osudy osoby, jež si uraženou pýchu kompenzuje vytvářením klobouků. Takovou redukci talentu a vlastního významu si Coco Chanel nezasloužila. Neboť to byla ona, kdo pomohl pohodlným a praktickým oblečením začlenit se dámám do pracovního procesu během první světové války.
Co s Coco?
Anne Fontaine evidentně netušila, co si s Coco počít. Chtěla-li představit její osobnost, zůstala ani ne v půli, ale v první třetině cesty. Některé momenty snímku se dokážou vrýt do paměti („zátiší v pyžamu a s cigaretou"), ovšem větší informační hodnotu má i pahýlovitý článek na wikipedii.
Ignorace informací by šla lehce vynahradit například zaměřením se na psychologii. Bylo by však bláhové očekávat od snímku z produkce Warner Bros čistší, nekonvenčnější a nezávislejší zpracování života tak komerčně potentní osoby.
A tak je nutné se soustředit především na hlavní postavu, resp. její představitelku.
Coco Chanel byla na vrcholu kariéry nezávislou osobností, jež si dokázala podmanit své „publikum". Co ji však dovedlo k tomuto stavu mysli, můžeme z filmu jen odhadovat, neboť základními motivačními hodnotami jsou tu láska a pohodlí venkovského zámku. Prázdninová pohoda letního sídla ještě zpomaluje již tak nepříliš svižný střih.
Lepší vrabec v hrsti
Nelze se vyvarovat srovnání s jinými životopisnými díly, není třeba ani opouštět Francii.
Tvůrci dva roky starého nepříliš vyvedeného filmu Edith Piaf měli alespoň tolik slušnosti, že nechali de facto všechnu práci na perfektní Marion Cotillard, jež mohla částečně napravit nijak úchvatný zbytek.
Také v případě tohoto filmu je dominantní hlavní představitelka: Audrey Tautou, jež už skutečně není Amélií z Montmartru. Za hodinu a tři čtvrtě celkové stopáže chybí na plátně jen několik minut. Kamera z ní činí středobod téměř každého záběru.
Přesto, ať to bude znít sebeabsurdněji, pečlivá, soustředěná a podmanivá Audrey Tautou nemá co hrát. Plní ovšem pouze pokyny režisérky. Byla to právě Anne Fontaine, která stvořila téměř schizofrenní postavu, aby dostála charakterové zkratky, kterou pro „svou" hlavní hrdinku vytvořila. Proto Coco občas působí jako vyděšené ptáče, jindy jako suverénní sufražetka.
Přeměnu ve značku (a osobnost), kterou znal celý svět, nechala Anne Fontaine na jednom jediném střihu - filmovém - který šmahem degraduje předchozí děj na pouhou předehru plnou hezkých záběrů. Za alespoň obrazovou zajímavost může Coco vděčit Christianu Beacarneovi (Irina Palm, Paříž), který zachraňuje pošramocenou pověst francouzské nonšalance a šarmu.
Pseudoživotopis jako harlekýnka
Film paradoxně zosobňuje to, proti čemu Coco nekonvenčním a umíněným způsobem bojovala - sešněrovanou barevnou nudu v naparáděném korzetu s pavími pery, dusící se pod těžkým kloboukem s patetickým závojem neschopnosti většího nadhledu.
Převážná část snímku se odehrává v desátých letech 20. století, kdy se po celé Evropě probouzí avantgarda a kdy i secese je již přežitkem. Snímek se však více než proměnou ve společnosti povětšinou zabývá romantickou stránkou příběhu a neváhá použít i značně pofiderní dialogy („Čeká tě lepší osud").
Kdo očekával stylovou oslavu postřižin, rodícího se feminismu či jen exkurzi do světa žerzeje či hedvábí, bude zklamán. Coco Chanel jistě nebyla Simone de Beauvoire, ovšem její jízda na koni v mužském sedle, ignorace korzetu či jednoduchá elegance byly prvním zábleskem vývoje, jehož konci mohlo dojít i k onomu legendárnímu pálení podprsenek.
Coco Chanel | |
Coco Avant Chanel | |
Žánr: | Drama, Historický, Romantika |
Režie: | Anne Fontaine |
Obsazení: | Audrey Tautou, Benoît Poelvoorde, Alessandro Nivola, Marie Gillain, Emmanuelle Devos, Régis, Royer, Etienne Bartholomeus, Yan Duffas a další |
Délka: | 105 minut |
Premiéra ČR: | 25.06.2009 |