Recenze - Doposud jako nejhorší opus roku vypadaly Poslední plavky. Jenže čeští debutanti jako by se předháněli, kdo z nich předhodí divákům horší film. A tak vznikl Crash Road, herecký debut Agáty Hanychové. Celebritka je ale jen nahnilou třešničkou na nevábném dortu.
Její hlavní hrdinka Veronika se podle svých slov po maturitě vydá do světa, aby tu hledala dobré lidi. Zásadní rozhodnutí učiní poté, co ji policisté obviní, že pomohla spadnout ze střechy svému otčímovi, a poté, co ona sama obviní svého úlisného učitele ze sexuálního obtěžování.
Ano, Veronika nemá lehký život. Bohužel ani na své cestě, kde ji místo dobrých lidiček čeká úlisný podomní prodavač a polykač viagry v podání Miroslava Táborského, banda zapálených ochránců stromů, houbař a znalec templářů v jedné osobě i zvrhlý manželský pár.
Vzhledem ke kvalitám filmu ani nepřekvapí, že katarze či rozhřešení se na konci hrdinka po všech těch zástupech vilných mužů také nedočká.
Crash Road ale není jen tak ledajaký špatný film, který vás jenom unaví. Je to film, který diváky může naštvat - režijní i scénáristickou neschopností i neschopností hereckou. Příběh hlavní hrdinky by chtěl mít koule vydařených Pusinek a šťávu teenagerských Snowboarďáků; nemá ale ani jedno.
Hrdinka v modrých martenskách a nepřeberné zásobě hadříků je tu představena jako ubohá oběť zkaženého světa. Nad okolím má zpravidla morální převahu, to ovšem její trudnou cestu příliš neprosvětlí, jen jí to dodá na nevěrohodnosti.
Výkon Agáty Hanychové sice nakonec v kontextu celého filmu není tak špatný, jak mnozí očekávali. Ale herecké vlohy po matce Veronice Žilkové očividně nezdědila. Věrna kariéře modelky se před kamerou spíše vnadně vlní či sošně postává.
Ostatní postavy se kolem ní nepřehledně zjevují v ději a zase z něj záhadně mizí. V orloji se mihne slizký blonďák z výtahu, který chce po hrdince 30 tisíc, Kryštof Hádek v roli střešního kámoše, opilá nevěsta, dvě vesnické lesbičky či tančící sbor prostitutek a policajtů na benzínové pumpě.
Crash Road by mohl být učebnicí té horší podoby současné české kinematografie. Trápí ho špatné postsynchrony, vleklé tempo, velmi slabá dramaturgie scénáře (lze-li výchozí tvar nazvat scénářem) stejně jako nekonzistentní postavy a děj i dialogy s naléhavými moudry typu "musíš vědět, co od života chceš", jejichž blábolivost ještě zesilují snové scény.
V zájmu objektivity a snaze nalézt na Crash Roadu alespoň něco pozitivního lze říci, že Hanychové to na plátně docela sluší a některé scény baví nezáměrně. Třeba když hrdinka smutně hledí na pavoučka ve své dlani a říká mu "ty se mnou aspoň nechceš spát" - aby ho vzápětí viděla zemřít.
Krve tu občas teče dost, přesto je Crash Road značně bezkrevný pokus o syrovou teenagerskou roadmovie. Vydává se ve stopách Pusinek, ale ztroskotá u prvního patníku. Téhle rebelce chybí nejen příčina, ale i smysl, který by její chování v očích diváků ospravedlnil.
Crash Road nelze doporučit nikomu jinému než filmovým masochistům; ostatní by tuhle crash srážku nemuseli ustát. A pochopitelně by měli dorazit fanoušci večírkové průšvihářky Hanychové; i ona pod těmi hadříky přece skrývá něžné srdce a má smůlu na dobré lidi..
Crash Road, Česká republika 2007. Scénář a režie Kryštof Hanzlík, kamera Vladimír Křepelka, hrají Agáta Hanychová, Miroslav Táborský, Pavla Tomicová a další. 90 minut, distribuce Warner Bros.
