Uherské Hradiště/Praha - Asociace českých filmových klubů zveřejnila definitivní seznam filmů, které vytvoří obsah 15. ročníku putovní přehlídky Projekt 100. Snímky budou českými kiny procházet od 15. ledna do 31. května, většina ve dvou až třech kopiích.
Oproti dříve ohlášenému výhledu ale nebudou v nadcházejícím ročníku čtyři snímky. Nepodařilo se dohodnout podmínky k uvedení raného díla Juraje Jakubiska Vtáčkovia, siroty a blázni (1969), monumentální countryové fresky Nashville (1975) Roberta Altmana, Starého domu uprostřed Madridu (1976) Carlose Saury a archivní sovětské klasiky Muž s kinoaparátem (1929) Dzigy Vertova.
V roce 2009 tedy Projekt 100 bude obsahovat „pouze" osm filmů, přestože standardem dosud byla desítka celovečerních titulů. Každoroční akce pokračuje nyní bez Jiřího Králíka, s nímž se AČFK rozešla ve zlém.
Změna koncepce Projektu 100 však zatím není výrazná. Z popisu cílů přehlídky zmizelo pouze označení filmů za „kultovní" a z definice zůstává již pouze „klasické filmy, které bývají řazeny do tzv. Zlatého fondu".
Nezměnil se však neprůhledný klíč výběru jednotlivých titulů. Kolekce nedává žádný ucelený smysl, jde o nahodile uspořádané snímky z různých období, zemí a proudů ve stylu „pro každého něco". Právě tímto akce poněkud ztrácí ze své osvětové či pedagogické hodnoty, jíž se jinak Projekt 100 honosí.
V době, kdy je možné téměř libovolný historicky významný film získat na DVD a vytvářet si tak soukromé sbírky, jsou organizované a plánované přehlídky vystaveny silnějším nárokům na svou účelnost.
Pokud Requiem za sen (2000) Darrena Aronofského vyšlo nedávno jako jedno z levných DVD v trafikách, jaký je zvláštní důvod uvádět jej znovu na plátno? Cinefilní fetišismus a touha nechat se intoxikovat co největším obrazem?
Pokud Psycho (1969) od Hitchcocka běží každý rok minimálně jednou na hlavních televizních kanálech a kolekce režisérových filmů lze zakoupit v téměř jakémkoli obchodě s DVD, co nám přinese jeho projekce v kinech?
Nepatří relativně čerstvá a historií neprověřená, byť formálně výjimečná Anténa (2007) argentinského režiséra Estebana Sapira spíše do běžného distribučního plánu AČFK, podobně jako třeba Paranoid Park Guse Van Santa uváděný teď v prosinci?
Pokud se v anotaci na Anténu tvrdí, že navazuje na estetiku němých filmů Murnaua, Vertova, Langa a Ejzenštejna, nebylo by tedy například v zájmu AČFK opravdu bojovat za Vertovova Muže s kinoaparátem, získat něco o Ejzenštějna a Langa a nespokojit se jen s Murnauovým Upírem Nosferatu (1922)? Teprve pak bude vidět nějaký vývoj dějin filmu, takto zůstávají jen střípky.
Návaznost na estetiku expresionistických filmů výmarské republiky představuje „remake" (či spíše pocta a polemika s klasikou) Nosferatu - Fantom noci (1979) Wernera Herzoga; to je ovšem jediná viditelná spojnice mezi osmičkou nabízených snímků.
Jako každoročně obsahuje Projekt 100 úlitbu „lidovějšímu vkusu", když uvádí zcela nekonfliktní, všeobecně přijatelný a umělecky nijak výjimečný film. Tentokrát to po éře Monty Pythonů (nic proti nim; jen zkrátka nedělali „umělecké klasiky") přináší 15. ročník britskou animovanou Farmu zvířat (1954) podle George Orwella. Titul byl přitom již několikrát uváděn v rámci Letní filmové školy a Britského filmového semináře.
Jistě bude mít i tentokrát dobrou návštěvnost, ale co má společného s ostatními filmy? Kromě toho, že několik z nich jsou adaptace knižních předloh. Jako například velmi originální a skutečně světově proslulá surrealistická hříčka Něco z Alenky (1988) od Jana Švankmajera - jednoho z mála českých filmařů, jehož znají a považují si i v zahraničí.
Velké plátno si nakonec nejvíc zaslouží černobílá epika Sedm samurajů (1954) Akiry Kurosawy. (Byť i ta vyšla na DVD v Levných knihách a uváděla jej televize.) O tomto snímku se v Česku stále většinou ví hlavně to, že podle něj vznikl western Sedm statečných. Ten se sice zapsal hluboko do paměti diváků a patří k ikonám žánru, nicméně vedle Kurosawova monumentálního díla působí jako umělá barevná limonáda.
Je možné, že se o celkovém směřování akce více dozvíme z katalogu, který k Projektu 100 vychází a do nějž píší příspěvky kompetentní filmoví kritici a historici. Zatím ale nad podobou jinak unikátní a svou kontinuitou důležité přehlídky filmů pro náročnější diváky převládají rozpaky.
Aktualizace: Tisková mluvčí AČFK, Lenka Zemánková, tlumočila pro Aktuálně.cz zprávu, že uvnitř sdružení probíhá vážná debata nad budoucí koncepcí Projektu 100 a s nový umělecký ředitel Pavel Bednařík se zasazuje o to, aby příští rok akce nabrala mnohem jasnější kontury.
