Producent Hřebejka: Americký divák se recenzemi řídí

Irena Hejdová Irena Hejdová
28. 6. 2008 17:00
Kráska v nesnázích se promítá v New Yorku
Ondřej Trojan při příchodu na nominační večer. Jím produkovaný film Kráska v nesnázích získal nakonec osm nominací.
Ondřej Trojan při příchodu na nominační večer. Jím produkovaný film Kráska v nesnázích získal nakonec osm nominací. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Dva týdny už může newyorský divák zajít na Hřebejkovu Krásku v nesnázích. Film vstoupil 13. června do americké distribuce premiérou v kině Angelika Film Center ve čtvrti SoHo.

"Jak postavy sklouzávají od sympatií k opovržení, autoři nás nutí přijímat soudy," píše v recenzi The New York Times s tím, že Aňa Geislerová je "báječná" a její otčím Schmitzer "rozčilující". Jejich výkony ocenily i české kritiky, ale většinou nebyly k celkové kompozici tak vstřícné jako magazín Salon.com, který mluví o "sexy směsi romance a sociální satiry".

Kráska v nesnázích
Kráska v nesnázích | Foto: Falcon

Právě díky dobrým recenzím a propagaci se tu během prvního víkendu stal nejnavštěvovanějším titulem a zůstává na plátně už třetí týden. O tomto víkendu se počet kopií rozšířil na pět (další tři v NY a jedna ve Washingtonu DC) a od příštího jich má být devět.

"Zájem je velký a širší distribuce už je jistá," říká producent Krásky Ondřej Trojan.

Co je pro vás úspěch: už sama americká distribuce, nebo máte i finanční cíle?
Mít distribuční premiéru na Manhattanu v kině sousedícím s Broadwayí je už samo o sobě přinejmenším reprezentativní. Výborné recenze v New York Times a všech možných ostatních amerických periodikách jsou pochopitelně rovněž velmi potěšující. Koneckonců tuzemský zájemce si je může najít třeba na serveru www.rottentomatoes.com.

V současné době se Kráska promítá na východním pobřeží v pěti kopiích a přiděláváme další, zájem ze strany kin je v reakci na recenze i solidní návštěvnost prvních týdnů velký. Aňa Geislerová udělala pro americký tisk několik rozhovorů. Ve spolupráci s Českým centrem v New Yorku i ambasádou ve Washingtonu jsme v kontaktu s česko-americkou komunitou.

A ty peníze?
Když film utrží na tržbách 350 tisíc dolarů, pokryje tak akorát distribuční náklady a marži pro distributora - co udělá nad tuto částku, je úspěch měřitelný i penězi. Jen pro ilustraci - průměrná cena vstupenky do artových kin je okolo deseti dolarů, kina si nechávají šest a půl dolaru, tři a půl dolaru dostane distributor, který z tohoto podílu pokrývá distribuční náklady a o zbytek se dělí s námi. Cena jedné kopie s podtitulky (vyrábíme je v Čechách) je zhruba 57 tisíc korun, něco stojí doprava, placená inzerce, PR a propagace vůbec. V obrovské konkurenci filmů distribuovaných v USA je to tvrdý a nejistý byznys. Nicméně vzrušující…

Nasazení filmu v týdnu od 27. 6. v USA

Angelica - New York - Manhattan (3. týden)
E-Street Cinema - Washington (2. týden)
Manhasset Cinemas - New York - Long Island (premiéra)
White Plains/ Cinema 100 - New York  - Westchester County (premiéra)
Claridge Cinemas Montclair - New Jersey (premiéra)

Proč jste tak dlouho čekali, když v Česku měl film premiéru už předloni?
Náš distributor - Menemshafilms - je malá společnost a minulý rok měl v kinech velice úspěšný film Rape of Evropa (Znásilněná Evropa). Nechtěl tříštit síly do dvou titulů. Je pravda, že původně byla naplánována americká premiéra Krásky už před rokem.

Vycházejí "vaše" filmy za mořem, potažmo vůbec v zahraničí i na DVD? A je uvedení do kin přípravou na tento nosič?
V USA je dnes DVD distribuce velice podstatnou součástí trhu se zahraničními filmy. Není výjimkou, že na DVD vydělají některé tituly víc než na kinodistribuci.

Řekl jste už dřív, že úspěch v New Yorku a Washingtonu by snímku otevřel dveře k širší distribuci. Hodně přitom sázíte na recenze. Jsou důležitější než v Česku?
Širší distribuce už je jistá, film v prvních čtrnácti dnech obstál. Recenze jsou naprosto zásadní. Je třeba si uvědomit, že cílíte na velice úzkou skupinku intelektuálů-filmových fajnšmekrů, kteří vyhledávají i jiné než jen americké filmy. Tito potenciální diváci se řídí vkusem svých oblíbených recenzentů, neboť - jak už jsem říkal - nabídka je obrovská a je třeba z ní vyzobávat.

Jan Hřebejk
Jan Hřebejk | Foto: Ondřej Besperát

Váš distributor říká, že je teď v Americe malý zájem o české filmy. Kdy jim naopak doba přála?
V poměrně krátkém sledu se v USA o Oscara ucházely tři české filmy - Kolja, Musíme si pomáhat a Želary; a Kolja si dokonce odvezl sošku domů. To bylo poměrně šťavnaté období a o současném českém filmu se v USA mluvilo s respektem. Bylo by dobré na toto období navázat. K tomu je ovšem potřeba, aby čeští akademici vybírali film pro americké Oscary poněkud citlivěji. Kráska mimo jiné vyhrála v USA i dva festivaly a jsem přesvědčen, že kdyby byla nominována, měla šanci se dostat do finálové pětice.

Třeba vám pomůže změna pravidel...
Je to tak, Americká akademie je v mnoha případech nespokojená s výběrem filmů jednotlivých národních akademií, proto pro příští rok změnila pravidla a sama může nominovat - například na základě festivalového úspěchu - jakýkoli zahraniční film do užšího výběru pro finále. Tuhle inovaci si vynutily například poslední filmy Almódovara, který je v Americe velice populární, ale s domácí španělskou akademií je na kordy, a tudíž neměl možnost se o Oscary ucházet, přestože v americké distribuci slavil úspěchy.

Má-li některý ze současných českých filmů šanci uspět v USA, to se dá poměrně snadno poznat při každoročních přehlídkách českých filmů v New Yorku. Mezi diváky bývá řada lidí, kteří hlasují při nominacích na Oscary pro neanglicky mluvené filmy a jejich reakce jsou dost zřetelným signálem.

Slavnostní premiéru měl v úterý večer už šestý film Jana Hřebejka, Kráska v nesnázích. Do kin vstoupí ve čtvrtek. Na snímku režisér Jan Hřebejk s hercem Jiřím Schmitzerem, který ve snímku herecky exceluje
Slavnostní premiéru měl v úterý večer už šestý film Jana Hřebejka, Kráska v nesnázích. Do kin vstoupí ve čtvrtek. Na snímku režisér Jan Hřebejk s hercem Jiřím Schmitzerem, který ve snímku herecky exceluje | Foto: Falcon

Nevytlačují nás jiné východoevropské kinematografie jako třeba rumunská?
Ale jistě, o konkurenci už byla řeč, nejen východoevropská, ale i asijská, jihoamerická… Východoevropské země se po letech strádání dočkaly podpory kinematografie ze strany státu a výsledky na sebe nedaly dlouho čekat. Státní podpora nevytváří jen lepší ekonomické podmínky pro vznik filmů, ale vytváří i podmínky pro tvůrčí svobodu, oproštěnou od všemožných komerčních tlaků. Kéž bychom se něčeho podobně koncepčního dočkali i u nás!

Z plátna zazní hudba Glena Hansarda a Markéty Irglové včetně hitu Falling Slowly. Vsadili jste na to při propagaci?
Hudbu do filmu Honza Hřebejk vybíral v době, kdy Hansarda znal jen málokdo. S Markétou jsou dnes v USA megastars. Původně jsme proto na tuhle kartu dost sázeli, ale po nejasnostech a obstrukcích s nominací písně z filmu Once na Oscary jsme se rozhodli s tímto žolíkem moc nehrát. Stačí, že to za nás dělají recenzenti…

 

Právě se děje

Další zprávy