Los Angeles - Souboj mezi novinkami v amerických kinech o uplynulém víkendu nebyl vyloženě mezi supertěžkými váhami. Vítěz, akční rodinně laděná sci-fi Ocelová pěst (Reel Steel) o boxujících robotech, měl vcelku snadnou pozici - proti němu stanulo jen politické drama The Ides of March (Březnové idy), které si možná brousí zuby na Oscary, ale megahit z něj nebude.
Ocelová pěst, v níž hlavní roli otce, který trénuje bojového robota, hraje Hugh Jackman známý ze série X-Men, se na první pozici návštěvnosti dostala se sumou 27,3 milionu dolarů. Podařilo se jí tak z 3440 kin zajistit i největší průměrnou návštěvnost na jeden sál.
Robot do každé rodiny
Výslednou částkou se film nominálně přehoupnul i přes dosavadního boxerského favorita Rockyho IV., který v roce 1985 měl 20 milionů dolarů (při přepočtu na inflaci by ovšem šlo o úplně jiná čísla). Porovnatelný je naopak jiné nedávné sportovní melodrama Zrození šampióna (The Blind Side) o americkém fotbale, které o premiérovém víkendu utržilo34,1 milionu.
Mezi filmy o robotech si ale Ocelová pěst nevede tak dobře; navíc studio ani nezveřejnilo rozpočet snímku, který se stěží mohl vejít pod 100 milionů dolarů. Například snímek Umělá Inteligence (A. I.) měl za víkend 29, 4 milionu, robůtek WALL-E 64 milionů a Já, robot 52 milionů - o Transformerech vůbec nemluvě (dosavadní tři díly mají od 70, 5 do 108 milionu).
Podle studia Walt Disney tvořili publikum z 66 procent muži a 70 procent diváků bylo mladších 35 let. Většina z nich hodnotila film velmi pozitivně. Za celkově nižší návštěvnost prý mohla poněkud bezzubá kampaň, která nebyla schopná Real Steel dostatečně odlišit od Transformerů a vysvětlit, že jde o primárně rodinný film, v němž není drastické násilí - byť se tu roboti bijí v aréně. Pokud tedy dodatečně nezaúčinkuje pozitivní šuškanda, snímek nemá naději, aby se splatil v kinech.
Na Internetové filmové databázi IMDb.com má film solidní průměrné hodnocení 7,4 bodu z 10 možných od zhruba 6500 uživatelů; překvapivě se malinko více líbí ženám, které jsou ale zase mezi hodnotícími ve výrazné menšině. Stejně tak je mírně překvapivé, že se film líbí více mimo USA, pravděpodobně nejvíce v Japonsku, kde mají filmy o robotech dlouhou tradici. Nejvíce se očekávatelně líbí teenagerům; u starších diváků hodnocení mírně klesá, ale ne výrazně - což zcela přesně naplňuje rodinný ráz snímku.
Lepší než Transformers
Recenze v angloamerických médiích jsou silně smíšené. Z dosud 150 vydaných recenzí jich je pozitivních 90 a průměrné hodnocení kolísá na známce 5,9 bodu z deseti - alespoň tak to vyčísluje databáze Rottentomatoes.com. Podle mnoha recenzentů film na 127 minutovou stopáž nemá dostatečně záživný a originální příběh, protože jde jen o okaté variace na jiné filmy.
Podle Toma Longa z Detroit News je Ocelová pěst „pecka - film, který těší davy a nestydí se za to. Mixuje dohromady Rockyho, Transformery, videohry a otcovsko-synovské pouto do skvělého, i když ohraného efektu". Colin Covert z Minneapolis Star to dokonce v žertu vyčísluje: „10 procent tvoří pomilováníhodné bláboly o outsiderovi, 23 procent sentimentální rodinné drama a 67 procent ohromující mlátičky."
Část recenzentů ale vyjadřuje pochyby, zda tak vykonstruovaný příběh vůbec dokáže zaujmout. Například podle Kyla Smithe z New York Postu je film „naprosto virtuální a vzdálený jakémukoli napětí". Claudia Puig z USA Today pak tvrdí, že „premisa s bojujícími roboty vypadá celkem věrohodně, uvážíme-li, jak dnes vypadá wrestling. Ocelové pěsti ale překáží těžkopádné klišovité momenty, v nichž paličatý chlapec učí svého dětinského otce důležitým životním lekcím".
Právě postava dospělého muže a trenéra, který špatně snáší, že skuteční boxeři nemají ve světě uplatnění a jemuž moderní svět pomůže pochopit jeho syn hrající počítačové hry, se stává nejčastějším terčem kritiky.
Peter Travers z Rolling Stone dokonce napsal, že „Ocelová pěst je stejně bezostyšná ve ždímání slz i propagování různého zboží". Naproti tomu Roger Ebert z Chicago Sun-Times snímek před těmito útoky hájí. Podle něj je to „opravdový film. Má postavy, u nichž je důležité, kdo jsou, akce v něm dává smysl, má podmanivou zápletku. Myslím, že pro mladší publikum je to film, který chtějí vidět více než Transformery".
V českých kinech se o vhodnosti Ocelové pěsti pro děti budeme moct přesvědčit od 10. listopadu.
Dospělý Clooney
Politické drama The Ides of March (Březnové idy) odehrávající se v několika dnech před fiktivními primárkami v době prezidentské kampaně utržilo za první víkend 10, 5 milionu dolarů a skončilo na druhém místě. George Clooney, který se s tímto filmem opět vrací jako režisér, se protentokrát zahrál demokratického kandidáta na prezidenta a spoluhráčem mu je idealistický poradce Ryan Gosling, jemuž se dostane zasvěcení do nekalých praktik vysoké politiky. V dalších rolích se objevují Paul Giamatti a Philip Seymour Hoffman.
Goslingova postava jde do politiky s řadou ideálů, pak se ale zaplete do vysoké hry, kde jde především o moc, kšefty a sex. Film byl inspirován hrou Beau Willimona Farragut North, která volně čerpala z kampaně Howarda Deana v demokratických primárkách v roce 2004. Název však odkazuje na mnohem dávnější historii - datum vraždy Julia Caesara.
Pro Clooneyho jde vlastně o shodný výsledek, jaký měl jeden z jeho předchozích podobných filmů Michael Clayton - ten za první víkend utržil 10,4 milionu dolarů. I Gossling, který před pár týdny zářil v Drive, má podobnou hvězdnou přitažlivost - Drive utržilo 11, 3 milionu. Distributor vyčíslil, že 58 procent premiérového publika byly ženy a 65 procent z celkového počty diváků a divaček bylo starších 35 let - jde tedy o typicky „dospělý snímek", což je v příkrém kontrastu k Real Steel.
Recenze jsou mimořádně pozitivní: ze 156 z nich evidovaných v angloamerických médiích je 129 kladných a průměrné hodnocení vychází na 7,3 bodu z deseti. Snímek prý zapadá do dlouhodobého Clooneyho portfolia dělat inteligentní kritické filmy. Takřka všichni recenzenti bez výjimky chválí i herecké výkony.
Objevují se hodnocení typu, že film je rovnocenný románům Gore Vidala či klasickému snímku Sladká vůně úspěchu o zkorumpovaných novinářích. Další recenzenti se přidávají s tím, že snímek je nejen politicky mrazivý, ale i napínavý a zábavný - dokonce prý nikdy nebylo snazší „sledovat zábavný film bez viny".
Film měl premiéru na festivalu v Benátkách a byl jedním z kandidátů na vítězství. Už tehdy se ale objevily i kritické hlasy, že jde spíš o vyjádření sympatií vůči Clooneymu a tématům, kterým se věnuje. „Tiskový mluvčí není tak chytrý, jak si o sobě myslí, a totéž platí pro film. Poutavé, ale místy nabubřelé drama podlehlo vlastnímu cynismu víc, než bude schopna většina diváků," napsal tehdy magazín Variety.
Nynější kritické hlasy - jež jsou ovšem ve výrazné menšině - zastupuje například David Edelstein v New York Magazine: „Je svůdné vynášet do nebe The Ides of March jako realistický popis toho, jak hluboko jsme klesli. Ale to znamená přijmout i druhořadý scénář a třetiřadé melodrama a neuvěřitelně se scvrkávající charaktery postav."
Do českých kin zatím premiéra The Ides of March není plánována; problém bude jak v menší přitažlivosti tématu pro zdejší publikum, tak v nesrozumitelnosti názvu.
