Preview - Když šel v roce 2011 do kin prequel a zároveň restart kdysi populární série Planeta opic, nikdo mu příliš nefandil. Velmi nepopulární pokus o revizi kultu měl za sebou už Tim Burton a věřilo se, že by měla studia nechat slavné sci-fi raději na pokoji. Nakonec se nedůvěra obrátila v jedno z nejpříjemnějších překvapení sezóny, které z pokladen kin vybralo téměř půl miliardy dolarů, tedy pětinásobek poměrně skromného rozpočtu.
Dvojka s názvem Úsvit planety opic na sebe tedy nemohla nechat dlouho čekat. Najati byli stejní scenáristé i režisér Rupert Wyatt, rozpočet byl navýšen na stále rozumných 120 milionů a mohlo se začít s přípravami.
Wyatt v čele se zpočátku vyjadřoval ke své účasti s velkým nadšením, nakonec se ale se studiem neshodl ohledně data premiéry. Květen 2014 považoval za příliš brzké datum, do nějž by nestihl připravit dost kvalitní počin. Jeho místo tedy zaujal Mat Reeves, proslavený především režií producentského počinu J. J. Abramse Cloverfield.
CGI exhibice
Jako úplně první člen štábu však byl osloven Andy Serkis. Herec specializující se na ztvárňování počítačem generovaných postav fungujících na principu motion capture technologie si získal svět coby Glum v Pánovi prstenů a zahrál si i Caesara, praotce opic v prvním dílu série.
Není se čemu divit, že studio jako první obsadilo právě jeho, jednička si totiž zakládala na svých skvělých efektech z dílny novozélandské firmy WETA, jež má za sebou triky k filmům Petera Jacksona, ale i práci na Avatarovi Jamese Camerona.
Pokročilé motion capture, kdy budou pohyb a mimika živých herců převáděny do digitální opičí podoby, sehraje ve dvojce ještě výraznější roli, protože počet "nelidských" postav naroste a bude nepochybně třeba, aby masky z jedniček a nul podaly co nejlepší výkon.
Možná aby neodváděly pozornost od triků, žádné zvlášť známé tváře před kamerou nečekejme. James Franco se nevrací, roli tahouna místo něj přebírá populární Gary Oldman. Jinak se setkáme s převážně neznámými herci, jako jsou Toby Kebbell, Judy Greer a Keri Russell.
Pochmurné zadostiučinění
Ve druhém dílu budeme sledovat nezvratnou cestu pokolení laboratorně vyšlechtěných opic k ovládnutí světa. Zatím tedy budou inteligentní primáti ovládat pouze okolí San Francisca a můžeme jen tápat, jak nám filmaři vysvětlí, proč lidé nevyužijí jednu z mnoha možností, jak se rodící mezidruhové rebelie elegantně zbavit.
Logické lapsy a víc než mírná selhání selského rozumu provázely už první díl, jeho atmosféra však dokázala strhnout a dovolila na chyby zapomenout. Nicméně se stále jeví dost nepředstavitelně, že by v tomto světě mohly porazit sebechytřejší opice lidskou armádu, což je problém, s nímž se musí Reeves vypořádat buď v tomto díle, nebo příštím, jehož existence už byla také potvrzena.
Zatím se musíme těšit na další chmurné zadostiučinění při sledování postupného selhávání lidské rasy. Vůbec je zajímavé, že Zrození planety opic, na rozdíl od originálu ze šedesátých let, ukazuje zkázu lidstva jako něco pozitivního, kdy diváci vlastně přejí vítězství opicím, ne vlastnímu druhu. Jde o velmi zajímavý trend, který spatřujeme napříč sci-fi a fantasy.
Naučili jsme se sami sebe vnímat jako ty zlé, kteří si na rozdíl od moudré přírody zaslouží vyhlazení. Ač v tuto chvíli trochu záludně od stvoření, jež vznikla v důsledku aplikace lidmi vyrobeného séra. U Planety opic navíc vzniká poměrně zajímavá situace, protože podobně jako u Avatara tento návrat k přírodě sledujeme zpracovaný nejmodernějšími trikovými technologiemi. Těžko říct, co o nás lidech tyto protimluvy vlastně vypovídají.
Na Úsvit planety opic si musíme v českých kinech počkat ještě do 17. července.
