Praha - První projekci z filmové kopie si ve čtvrtek odbyl nový časosběrný dokument Heleny Třeštíkové. Po osudech Marcely Haverlandové - která patřila spolu se svým synem mezi první diváky nového filmu - natočila dokumentaristka film René, vyprávějící o nepolepšitelném kriminálníkovi, spisovateli a desperátovi v jedné osobě.
Reného začala sledovat jako mladého delikventa v roce 1988, v jeho sedmnácti. "Už tehdy se z typologie mladého delikventa dost vymykal," vzpomíná Třeštíková. "Je to mimořádně inteligentní a sečtělý člověk, který tak svůj život dokáže adekvátně reflektovat."
Třeštíková nejdřív film natočila pro nadaci Film a sociologie, poté pokračovala na vlastní pěst. V roce 2004 na film finančně přispěl evropský fond Media, do projektu vstoupila Česká televize a společnost Negativ a nyní tak snímek spěje ke kinopremiéře.
S Negativem Třeštíková natočila už Marcelu a chystá i třetí část ojedinělého cyklu, celovečerní verzi příběhu narkomanky Katky. "Bude to takový triptych, o nefabulovaném životě tady a teď," slibuje.
Film René zahrnuje dvacet let ze života muže, jenž se protloukal především po nápravných zařízeních, kam se dostával za drobné i větší krádeže a vloupání do bytů. Jeho kriminální aktivita se nevyhnula ani Třeštíkové, když jí nejprve vykradl byt a posléze nevrátil půjčenou kameru.
Proto také zatím neviděl výsledný film. "Porušil dohodu vrátit kameru a dodat filmový materiál, v březnu mi jen oznámil, že kameru nemá a že natočil jen porno," konstatuje lakonicky Třeštíková.
Nicméně je prý v současné době na svobodě a pravděpodobně žije v jižních Čechách.
"Vztek jsem na něj měla milionkrát, ale často mi ho bylo i líto," říká Třeštíková o jejich vztahu. "Když člověk pozoruje schopného člověka, který si takhle kazí život a současně je tak asociální. Pořád ale bojuju se svým idealismem, že se třeba změní."
V průběhu let jí René několikrát dokázal, že časosběrná metoda přináší v osudech hrdinů řadu dramatických zvratů. "S časosběrnou metodou jsem začínala hodně mladá. A čím dál víc mne fascinuje, že vždycky, když film dovedeme k nějakému tvaru, tak skutečný příběh pokračuje dál."
René si během let v kriminále nechal potetovat celé tělo včetně výmluvného nápisu na krku Fuck off People. Rozhodl se stát spisovatelem a vydal dvě knihy, třetí by měla vyjít ještě letos v Nakladatelství Lidové noviny.
"Jeho první trest v šestnácti letech byl trochu nešťastný. Byl potrestán exemplárně jako žák vojenské školy. V kritické době se dostal na šikmou plochu a jako by byla namydlená, jede po ní dodnes," říká Třeštíková.
Dnes navíc jako recidivista dostává vyšší tresty a pokud by měl legální příjmy, musel by z nich splácet své dluhy.
Paradox Reného existence - kariéra po kriminálech a zároveň občas až intelektuální a sebeironický nadhled nad vlastními činy - se dobře odráží i ve filmu.
Syrový a silný dokument otevírá podobné otázky jako předchozí Marcela: Do jaké míry dokáže člověk svůj osud ovlivnit a do jaké míry je mu okolnostmi vnucen?
"Opravdu rád čte," odpovídá pak Třeštíková na otázku z publika po Reného zájmech. "Ale ty ušlechtilé zájmy realizuje hlavně ve vězení. Na svobodě jsou asi trochu jiné - chlast, drogy, ženské, noční život, zpíjení se do němoty."
Film traktují televizní záznamy významných českých dějinných okamžiků - jako časová osa a symbol toho, jak čas letí v kontrastu k bezčasí vězení.
Film bude poprvé oficiálně k vidění na karlovarském filmovém festivalu, kde se v soutěži dokumentů utká mimo jiné se slovenským snímkem Slepé lásky Juraje Lehotského, úspěšným účastníkem letošního festivalu v Cannes. Do distribuce pak vstoupí 24. července.
