Sundance, New York - Nekonečná neoficiální soutěž o to kdo, kdo natočí nejhorší film všech dob, má dalšího dočasného favorita. I když dnes už si mnozí autoři pomáhají nečestně a dělají své filmy schválně špatné, aby získali víc pozornosti.
Zatímco Ed Wood Jr. v 50. letech nejspíš ani netušil, že jeho filmy jsou hrozné a sám je považoval za díla s velkou výpovědní hodnotou, jeho dnešní následovníci velmi poučeně navazují na estetiku laciného braku.
Existují dokonce i specializované firmy jako Troma, které se snaží dělat maximálně hrozné filmy, či Nu Image, která nemá žádný ideový program, ale většinou jen levně napodobuje hity, jež přichází právě do kin a pod lehce alternativními názvy je s předstihem uvádí na DVD.
Nicméně 44letý James Nguyen se svým snímkem Birdemic: Shock and Terror (Ptákepidemie: Šok a teror) to podle všeho myslí vážně a právě pro svou nefalšovanou naivitu se stal internetovým hitem poté, co film byl odmítnut festivalem v Sundance jako nehratelný pro širší veřejnost a stanice BBC ho nyní natruc vyhlásila nejhorším filmem všech dob.
Snímek za 10 tisíc dolarů (jež šly všechny z Nguyenovy kapsy) má být poctou klasickému hororu Ptáci od Alfreda Hitchcocka z roku 1963. Paradoxně triky s nalétáváním ptáků v Birdemic jsou horší, než dvojité projekce, které používal Hitchcock, přestože, nebo právě proto, že jsou tvořeny pomocí počítačového softwaru.
Zatímco Hitchcockův film se svými dvojitými expozicemi nezvratně zastarává, ale ve své době měl velkou emocionální působivost, Nguyen používá postupy, které činí jeho snímek absolutně nerealistický - ptáci (orli a supi) vypadají placatě jako vystřižení z knížky, nejsou téměř nijak animovaní, jsou velcí v nesprávném poměru k lidem a dalším objektům na plátně a vydávají podivné zvuky.
Dílo hrůzy a úlevného nevěřícího smíchu pak dokonávají naprosto dřevěné "herecké" výkony všech zúčastněných i dementní scénář. Od internetových nadšenců, kteří vyhledávají bizarní humor, se zprávy rozletěly do světa i přes velká média jako Daily Telegraph, Guardian, Independent či Variety.
Birdemic je již třetí Nguyenův film, přičemž i oba předchozí se tváří vážně, ale diváci je vážně neberou. Nguyen, jenž pochází z Vietnamu a má dva vysokoškolské tituly - z počítačových věd a filozofie - pravděpodobně příliš nechápe kulturní rozdíly a přechází s buddhistickým klidem, že se jeho filmům lidé smějí, než aby se u nich báli.
Ve videorozhovoru pro hororový magazín Bloody Disgusting bezelstně a s radostí přiznává, že nikdy nestudoval žádnou filmovou školu a že Birdemic je „dílem lásky". Právě ona nezáměrná hloupost a následně spontánní reakce publika vytvářejí z filmu nefalšovaný kult - podivnost, o níž se mluví a již chtějí lidé spiklenecky vidět.
K pověsti Birdemic přispělo u to, že se autor nenechal zastrašit a odradit odmítnutím posudkové komise z festivalu Sundance a vyrazil do ulic města při konání festivalu - v autě pocákaném umělou krví a ptačími výkaly a pery z amplionu nechával hrát orlí skřeky. Kdykoli zastavil, vykládal všem o filmu, který rozhodně musí vidět.
Na vlastní pěst pak uspořádal několik půlnočních projekcí a návštěvníci o svých zážitcích pak napsali na Twitter a Facebook a trailer k filmu se stal virálním hitem na YouTube. Brzo přišly i projekce v New Yorku a nyní se vyjednává o jejím nasazení do regulérní distribuce na sklonku roku. Šéf společnosti Severin Films Carl Daft rozhodnutí ke koupi doprovodil komentářem: „Vskutku film, jaký jsme ještě nikdy neviděli."
Birdemic se dočkal i recenze ve Variety, kde v textu stálo, že „v sále přímo slyšíte, jak dolů padají čelisti z nevěřícnosti". Nguyen si svou momentální slávu užívá a z citací recenzí si vystavěl sekci na oficiální stránce filmu zde.
Podle všeho se před Nguyenem rýsují dva nové projekty. Pokračování Birdemic s podtitulem The Ressurection (Vzkříšení) a horor Peephole: The Perverted (Špehýrka: Zvrhlý).
