Praha - Jeho filmy otevírají oči, respektive velmi poutavě vyprávějí o věcech, které máme každý den před očima, ale míjíme je bez většího povšimnutí. Do kin díky společnosti Aerofilms přichází poslední díl tzv. designové trilogie režiséra Garyho Hustwita s názvem Urbanized. Jako jedinému českému médiu poskytl tvůrce při této příležitosti z New Yorku rozhovor Aktualne.cz.
Hustwitův zájem o věci kolem nás se posouvá od malých rozměrů k rozměrům vpravdě globálním. Ve filmu Helvetica zkoumal zábavně a objevně, jak nás ovlivňuje písmo a grafický design. Snímek Objectified zkoumal design průmyslový: podobu předmětů denní potřeby, které obklopují náš životní prostor.
A ve filmu Urbanized zkoumá z různých úhlů pohledu vztah člověka města, ve kterém žije. Mluví s architekty jako jsou Norman Foster, Oscar Niemeyer, Rem Koolhaas či Jan Gehl a snaží se klást různé otázky: Kdo má výsadu udávat tvar a tvář našich měst a jakým způsobem to dělá? Jaký vliv má vzhled a koncepce měst na naše životy?
Film diváka provede slumy v Indii a v Jižní Africe, zavede nás do kolumbijské Bogoty, kde se osvícenému starostovi podařilo vyhnat auta z města a posadit lidi na kola, nebo jako příklad vzrůstajícího občanského aktivismu představí odpor obyvatel Stuttgartu proti zbourání tamního hlavního vlakového nádraží.
Společnost Aerofilms uvádí film do kin v rámci své dlouhodobé strategie zpřístupňovat českému divákovi snímky s tématem architektury (z poslední doby třeba Můj architekt Louis Kahn nebo Architekt odpadu) . Po premiéře je film vidění nejen ve vybraných kinech, ale za mírný poplatek i přímo na stránkách Aerofilms v rámci služby Aerovod.
Aktuálně.cz: Urbanized je poslední část trilogie o designu - přesněji o fenoménech, které bereme za samozřejmé a moc o nich nepřemýšlíme. Měl jste v hlavě celou trojici filmů už od počátku?
Ne, když jsem pracoval na Helvetice, vůbec jsem nepřemýšlel o dalších dvou dokumentech o designu. Opravdu jsem jenom chtěl udělat film o fontech, protože mě zarazilo, že žádné neexistovaly. Při natáčení jsem došel k tomu, že design ovlivňuje naše každodenní životy tolika rozmanitými způsoby! A tak jsem se postupně začal zaobírat myšlenkou prozkoumat skrze dokument i další oblasti, kde se tomu děje.
Problémy měst se dají vyřešit jen zdola
A.cz: Film pojímá téma urbanizace a městského plánování hodně zeširoka a komplexně. Kolik času jste strávil rešeršemi a jak dlouho vám trvalo snímek natočit?
Šest měsíců předtím, než jsem vůbec začal natáčet, jsem jen nabíral rešerše a mluvil v terénu s architekty, politiky, akademiky. Ptal jsem se jich: „Kdybyste dělali takový film, jaké osobnosti a projekty byste do něj zahrnuli?" Jezdil jsem na urbanistické konference a přečetl přehršel knih. Pak jsem začal natáčet, ale ve chvíli, kdy jsem začal, jsem vůbec netušil, jak ten film bude vypadat. Všechny tři mé filmy byly takovými průzkumy, o tématu svého filmu se dozvídám víc a víc v průběhu jeho vzniku, čím víc rozhovorů vedu s protagonisty těch filmů. U Urbanized trvalo tohle objevné dobrodružství dva a půl roku.
A.cz:Jaká je podle vás největší výzva, které lidstvo čelí v souvislosti s masivním rozšiřováním měst?
Těch je tolik… Hlavně na jihu. Zdraví, ekologie, mobilita, nerovnost. Ale v jistém smyslu je město problém i řešení těchto otázek. Výzvy pramenící z toho, že na jednom místě žije víc lidí než v minulosti se dají řešit jen zdola, musí se zapojit lidé, kteří v těch městech žijí. Musíme přijít s lepšími nápady, jak spolu žít ve velkém množství. Nemáme na vybranou. Energie, které jsem byl svědkem v projektech, které zobrazujeme ve filmu, mi dala naději, že se s těmito výzvami můžeme poprat pomocí designu.
A.cz: Ve snímku je hodně zajímavých mikropříběhů. Každý z nich by mohl být tématem samostatného celovečerního filmu. Nebylo vám líto, že jste některým z nich nemohl dát víc prostoru a rozebrat je podrobněji?
To je pro tým, se kterým tyto filmy dělám, opravdu nejtěžší úkol. Protože souhlasím, že každá zpovídaná osobnost nebo představený projekt by vydaly za celý film. Ale když se pokoušíte ukázat desítky designových nápadů ve mnoha světových městech, částečně proto, aby si divák mezi nimi mohl vytvořit spojitosti, musíte vydestilovat každý příběh nebo myšlenku do té nejkoncentrovanější podoby. Bohužel to znamená, že nemůžete použít spoustu skvělých záběrů. Pro Urbanized jsme natočili tři sta hodin materiálu a mohli jsme využít jen něco přes hodinu z nich.
A.cz: Po české premiéře filmu Urbanized je naplánovaná debata s architekty, odborníky a zástupci magistrátu. Účastníte se často podobných debat? A považujete je za důležité?
Na každou veřejnou projekci se snažíme zvát úředníky, architekty a aktivisty z toho konkrétního města, abychom otázky z filmu zasadili do místního kontextu. Podle mne je vždycky důležité diskutovat o svých filmech s publikem. S Helveticou jsem procestoval na sto měst a dá se říci, že debaty po představeních mě nakoply k tomu, abych se pustil do dalšího filmu.
Mám se ještě co učit
A.cz: A co vy osobně jste si odnesl z práce na filmu a z reakcí na něj?
Asi to, že všichni bychom se měli podílet na tom, jak vypadají města, v nichž žijeme. Ať se nám to líbí nebo ne, městské plánování ovlivňuje silně naše životy. A když nebudeme aktivní, rozhodne se o nás bez nás. Když jsem při vzniku tohoto filmu cestoval po světě, viděl jsem víc a víc iniciativ vzniklých z popudu občanů, takže v tom určitě vidím pozitivní trend. Aktivita zdola se bude doufám stupňovat, protože jenom vláda a odborníci nemohou vyřešit výzvy, kterým dnes města čelí. Potřebujeme čerstvé nápady ze všech vrstev společnosti.
A.cz: Považujete se za aktivistického filmaře?
Nepovažuju, ale myslím, že dokumenty jsou dobrým nástrojem změny. Ale je zajímavé, že filmy, které jsou přespříliš „aktivistické" jsou přesně ty, které potenciál něco změnit nemají. Nemůžete devadesát minut hustit divákům do mozků svou pravdu, tím spíš, že na váš film přijdou lidé, kteří jsou už předem naklonění vašemu pohledu. Nejsilnější jsou podle mne filmy, které nechají diváky, aby si udělal vlastní názor sám, a jen nabízejí možnost, jak o věci přemýšlet.
A.cz: Jaké máte budoucí filmařské plány?
Helvetica byl můj první film, takže mám pořád tak trochu pocit, že jsem stále na startu. Chci v příštích pár desítkách let udělat tolik dokumentů, kolik zvládnu, a chtěl bych zkusit i hrané filmy. Mám se prostě ještě hodně co učit.
