V lednu 1945 v Baltu zahynulo podle historiků asi 9 tisíc lidí poté, co plavidlo potopila torpéda ze sovětské ponorky. Velkofilm o zkáze lodi natočí podle produkční společnost UFA renomovaný německý režisér Joseph Vilsmaier.
Nový film tak bude pokračovat v trendu posledních let, kdy Němci začali častěji připomínat a ztvárňovat své válečné, v médiích dříve opomíjené i "tabuizované" utrpení.
Za umělecký start k novému pohledu na německé oběti i na vysídlení se v Německu považuje novela nositele Nobelovy ceny za literaturu Güntera Grasse Jako rak z roku 2002.
Kniha líčí právě potopení přeplněného Gustloffa, který převážel hlavně německé civilisty a raněné vojáky prchající z nynější polské Gdyně před postupující Rudou armádou.
Snímek je zakázkou televizní společnosti ZDF a začne se vyrábět už v březnu na baltském Stralsundu. Filmaři postaví asi 60 metrů dlouhou a deset metrů vysokou atrapu jedné ze stěn lodi. Scény z potopení pak vzniknou na teplém pobřeží ostrova Malty.
Někdejší nacistická loď snů, která měla původně dopravovat režimu oddané pracovníky na dovolenou, sloužila koncem války k přepravě utečenců.
Při své poslední plavbě 30. ledna 1945 byl Wilhelm Gustloff přeplněn více než deseti tisíci uprchlíky; přesná čísla však nebylo možné kvůli tehdejšímu chaosu zjistit. Parník se potopil za necelou hodinu; zachránilo se jen minimum pasažérů.
Režisér Vilsmaier je znám i svou častou společnou tvorbou s manželkou Danou Vávrovou. Oba loni uvedli do německých kin film Poslední vlak líčící deportaci posledních stovek Židů, kteří ještě v roce 1943 žili v Berlíně. Snímek se točil převážně v okolí Prahy a hraje v něm řada českých a slovenských herců.
